Ferdinand Seibt Book order (chronological)

Kořeny evropské civilizace. Historická pospolitost Evropy jako výsledek působení integrujících faktorů z oblasti ekonomické, geografické, sociální, kulturní atd. Ohlédnutí a zamyšlení nad historickým vývojem Evropy 2. tisíciletí z poněkud neobvyklého úhlu pohledu. Autor se věnuje politickým dějinám pouze okrajově. Vychází z faktorů geografických a časových, věnuje se některým otázkám hmotné a duchovní kultury, způsobu života a každodennosti, analyzuje v obecnější rovině vývoj mocenských struktur, úlohu náboženství a církve i evropských revolucí.

Autor reflektuje zejména události a důsledky obou světových válek. Hledá příčiny a souvislosti. Zamýšlí se nad generační proměnou hodnot a mentalit. To vše nazírá především optikou německých dějin. Velmi dobře se orientuje i v prostředí rakouském a českém.

Eine kurze Geschichte Europas der letzten tausend Jahre – meisterhaft erzählt von einem Universalisten unter den Historikern. Ferdinand Seibt gelingt es, die Gemeinsamkeiten Europas anhand ungewohnter Perspektiven zu illustrieren: Es geht ihm weniger um eine Geschichte der Personen und Ereignisse – Kaiser und Könige, gewonnene und verlorene Schlachten stehen nicht im Vordergrund. Vielmehr interessieren ihn der Raum und die Zeit, die wir miteinander teilen, die Gemeinsamkeiten, die uns einen: die Geschichte der Handels- und Pilgerwege, unserer Behausungen und Wohnformen, unserer Kleider, Waffen und Werkzeuge ebenso wie Kontinuität und Wandel der Reiche, der Kirchen und der Gesellschaftsordnungen von damals bis heute. Ferdinand Seibts Augenmerk gilt dabei den Veränderungsschüben, den Routen und Umwegen des kulturellen Transfers auf unserem Kontinent, den ideellen Aufbrüchen und Gegenströmungen, den politischen und künstlerischen Revolutionen. Sein Buch liefert überdies neben der faszinierend zu lesenden Geschichte unseres Kontinents auch im wörtlichen Sinne eine aktuelle Begründung für das Zusammenleben in Europa.

Mezinárodní rozprava o českém reformátoru 15. století a o jeho recepci na prahu třetího milénia Papežská lateránská universita Řím, 15.-18.12. 1999

Autor, mnichovský profesor, pojal Karla IV. z hlediska evropského, jako vladaře universalistické římské říše a hlavy západního křesťanstva. Přispívá tak neotřelým způsobem do diskuse o osobnosti, myšlenkovém světě a státnickém díle císaře a českého krále Karla IV.

Karel V., nepřístupný a nevyzpytatelný císař římskoněmecké říše, vládl na přelomu dvou epoch. Narodil se roku 1500 ve vlámském Gentu, zemřel roku 1558 ve španělském San Yuste a v mnoha ohledech byl poslední osobností éry pozdního středověku, která skončila s objevením Nového světa a náboženskou reformací. Nad Karlovou říší prý slunce nezapadalo – spravování tak rozlehlých držav však s sebou neslo obrovské problémy, které navíc komplikovalo náboženské reformační hnutí pod vedením Martina Luthera. Nicméně Karel V. byl mimořádným panovníkem a pozoruhodným člověkem, který výrazně ovlivnil svou dobu.

Ausstellung des Ruhrlandmuseums Essen in Verbindung mit dem Initiativkreis Ruhrgebiet und der Stiftung Kunst und Kultur des Landes Nordrhein-Westfalen, 15. Mai - 21. September 1997