Renáta Berkyová Book order (chronological)

Po českých a moravských Romech a Sintech nenávratně pohlcených nacistickými koncentračními tábory zůstali potomci, kteří celý život čelí následkům násilné smrti svých předků. Na svůj zpřetrhaný rodokmen reagují různě - někdy mlčením, jindy frenetickou občanskou aktivitou, nikdy však netečně. Jak žít ve stínu generačního traumatu, postavit se čelem ke svému přijímanému i odmítanému romství a důstojně vzpomínat na své nejbližší v zemi, jež tuto přirozenou potřebu dlouho opomíjela? Šestice zástupců druhé a třetí generace potomků obětí romského holokaustu se zpovídá romské historičce a romistce Renatě Berkyové. Společně otevírají citlivá témata rodinné paměti, nasvětlují, jak rasová perzekuce i nadále vstupuje do jejich životů a ovlivňuje každodenní jednání, a přibližují význam zdánlivě všedních předmětů při uchovávání vzpomínek na blízké.

Sbírka Moji milí představuje čtenářům klíčový žánr romské ústní lidové slovesnosti - vyprávění (vakeriben). Ústní předávání příběhů a zážitků, které se týkají jednotlivců i komunity, zůstává živou součástí romské kultury. Literární tradice je oproti ústní slovesnosti mladší, což vedlo romské autory k inspiraci v lidové slovesnosti. Vyprávění se tak stalo častým žánrem v psané tvorbě, i když někteří autoři se odklánějí k individualizovanému sebevyjádření. Antologie zahrnuje narativní tvorbu dvanácti současných autorů, kteří se věnují vzpomínkové próze. Texty se zaměřují na vzpomínky na předky a krátké příběhy ze současnosti či nedávné minulosti, často s humorným nebo dramatickým nádechem. Autoři otevřeně popisují své životy a rodinné příběhy, čímž se snaží bojovat proti předsudkům a nepochopení. Polovina textů je v romském originále s českým překladem. Eva Danišová zachycuje energickou osobnost své babičky, Milan Šamko vyjadřuje otcovu moudrost a lásku. Iveta Kokyová se v mikropříbězích vyrovnává s komplikovaným vztahem k otci. Ilona Ferková v Kaštánkovi zpracovává reálné příběhy Romů z Rokycan, čímž přináší autentické hlasy své komunity.

Pohádky měly odpradávna v životě Romů nezaměnitelnou funkci. Krom té zábavní měly také význam sociálně korektivní. Odrážely také život té které romské pospolitosti, někdy skrytě hodnotily počínání jednotlivých členů, jindy dodávaly životem zkoušeným Romům naději, že pokud se budou chovat podle určitých norem, štěstí se k nim obrátí. Obzvláště v posledních desetiletích pozorujeme nejen u Romů příklon k jiným formám zábavy, jako například televize, které postupně pohádky vytlačují. I proto nakladatelství KHER představuje svou vydavatelskou prvotinu, na jejíchž stránkách se setkávají jak autoři zavedení, tak ti, kteří v ní zažívají svůj debut.