Hans Waldenfels Book order (chronological)

Was muss sich ändern, damit Kirche wieder glaubwürdig wird? Klare Analysen und mutige Stellungnahmen Kein Zweifel: Mit Papst Franziskus eröffnen sich Chancen, die es mutig zu nutzen gilt. Hans Waldenfels beschreibt die theologischen Grundlagen einer solchen Erneuerung und dokumentiert die aktuelle Debatte dazu. Namhafte Theologen, Kardinäle, Bischöfe und engagierte Laien kommen zu Wort. Wenn die Kirche sich selbst verkündet und nicht Jesus, verliert sie ihren Kompass. Papst Franziskus

Kniha pokrývá celý obor fundamentální teologie. Je dílem proslulého odborníka a byla už přeložena do mnoha světových jazyků. Obsahuje nejen sympatický přehled základních oblastí a přístupů křesťanské teologie, ale i nové a výrazně prohlubující inspirativní podněty do dnešní diskuse o podstatě a poslání křesťanství a církve. Poslouží jak studentům teologických fakult a zájemcům o teologii, ale může i plnit funkci z mnoha hledisek přijatelného úvodu do křesťanství a do teologického myšlení.

Waldenfelsův teologický pohled na křesťanství v postmoderním kontextu - a zároveň na tento kontext z hlediska křesťanství - představuje silnou inspiraci pro všechny hledající, jak křesťany, tak nekřesťany. Hluboký integrující vhled, výstižnost a úspornost podání a osobní zaujetí autora pro bytostně pravdivou životní orientaci činí z Fenoménu křesťanství vzrušující, objevnou a kultivující četbu.

Slovníky / Encyklopedie / Učebnice z kategorie náboženství.

Pro co vlastně žije člověk? V čem je jeho budoucnost? V dnešní možnosti poznání jiných než křesťanských náboženství a nabídky různých řešení smyslu života z jejich pohledu vyvstává i pro křesťana požadavek, aby se jinými náboženstvími zabýval. Kniha podává v omezeném výběru základní informace o náboženských nabídkách smyslu života v hinduismu, buddhismu a islámu a nakonec pojednává o tzv. nových náboženstvích. Jednotlivé kapitoly začínají popisem příslušného náboženství se zvláštním zřetelem k jeho nabídce smyslu života. Historickému vývoji se věnuje pozornost jen potud, pokud je to nutné pro pochopení daného náboženství. Každá kapitola končí poukazy, které umožňují dotazy z křesťanské strany. V závěrečné kapitole je pak položena otázka náboženství ve všeobecné formě.

Kniha reflektuje postavení fenoménu "náboženství" v průběhu lidských dějin z filozofického a religionistického hlediska. Zamýšlí se nad postupným vývojem vztahu člověka k božství ve starověku, středověku, novověku i postmoderně. Autor mapuje antropologické konstanty tohoto vztahu, vyjádřené v psaném slově, architektuře, umění i v rituálních projevech. Ve svém výkladu vychází z křesťanských pozic, které jsou mu vlastní a snaží se odpovědět na základní otázku: může člověk přijmout křesťanské poselství, aniž by se musel vydělit z moderní společnosti?