Petr Pavel Books

Autorský výbor vycházející z grafické úpravy inspirované duchem knihy Zvláštní radost žít Sandro Penny vydané v Klubu přátel poezie v Československém spisovateli. Výtvarnou podobu podtrhují fotografie hlavně z Itálie (Siena, San Gimignano aj.) nebo Řecka (Korinth, Delfy, Peloponés) samotného básníka Pavla Petra, který do svého druhého výboru zahrnul zejména texty z knih vydaných po sbírce S tebou tmavé louky roztroušených ostrovů (2004), k nimž patří opusy jako Řeckořím (2008), Ve spánku sluncem jsi voněl (2008), Apollónové s černými olivami (2010), Ostrovánek (2012) či deníkové záznamy Z Javoriny (2012). Básně jsou zároveň prokládány úryvky z dopisů blízkých básníkových přátel, mj. Jiřího Kuběny, J. A. Pitínského, Josefa Topola a dalších.

Elegie Pavla Petra tvoří básnický celek, který svým pojetím, šíří a rozmanitostí nemá v současné české poezii podobnost. Sedm elegií, sedm básnických knih, sedm cest na jih, na řecký ostrov přes moře na dosah od Afriky. Každá z těch knih je jiná, pracuje s jinými výrazovými prostředky, jiným rytmem, jinými obrazy. Sedmá, závěrečná kniha cyklu – Eféb směje se mezi jinými slovy – přináší verše mimořádně kondenzované, sevřené, melodicky i rytmicky pevné. Přes mimořádnou vizuální a obrazovou konkrétnost dochází zde básník vyznění často zobecňujícího a shrnujícího. Jako by sbírka nejen něco jedinečného vyslovovala, ale současně i sumarizovala. Texty jsou často krátké, třeba jen šest, sedm veršů, přesto jsou doslova nabity významy. Stěží bychom pro tuto mimořádnou Petrovu sbírku hledali v současné české poezii obdobu. (JAN ŠULC)

Sbírka meditativních básní, jejichž dominantním tématem je náboženská filozofie a křesťanské cítění.

Čtvrtý svazek Díla Pavla Petra s názvem Básně / Elegie shrnuje celek jeho básnických elegií. Od roku 2001 do roku 2020 psal Pavel Petr jednu souvislou básnickou skladbu, postupem času rozdělenou a vydanou v sedmi samostatných knihách v různých nakladatelstvích. Jednotlivé knihy vycházely ve stejné grafické úpravě, kterou původně pro edici knih poesie nakladatelství Petrov vytvořil Bedřich Vémola s použitím písma Týfova antikva. Do celku elegií patří ještě dvě jednostránkové elegie, knižně dosud nepublikované – Římská jedna a Římská dvě. Ty završují počet devíti elegií, tvořících celek.

Kniha básníka Pavla Petra - Ve spánku sluncem jsi voněl - je v pořadí třetí autorovou elegií - rozsáhlou skladbou navazující na knihy - S tebou tmavé louky roztroušených ostrovů ( Petrov) a Řeckořím ( Větrné mlýny). S těmito knihami je ve spojitosti ,jak stejnou grafickou úpravou, tak vnitřním uzpůsobením samotného textu. Uzavírá se tak básnická trilogie jakoby obrácená k antice, k hledání lásky, vymezování vlastního prostoru v rytmu slov, básníkova gesta - jak píše Jan Štolba v eseji - Snad jenom jemná chůze nejtěžším terénem o básníkovi - Pavel Petr si svým neobvyklým ( v lecčem jistě i riskantním) stylem vytváří rozvolněný prostor, v němž posléze jako by mohlo zaznít cokoli, náznak stejně jako přesné spojení, reálný útržek, nesouvislá otázka, bonmot o Bohu či zas milostné zašeptání, dychtivé, vzdorné či jen jímavé pozorností, jíž se upíná ke svému objektu. Vše je v tomto prostoru nezadržitelně fragmentarizováno, současně však kdesi vespod i emocionálně stmelováno do nálehavě celistvého sdělení.

Katalog výstavy Současná česká grafika uspořádané v roce 1989 Svazem českých výtvarných umělců ve spolupráci s Národní galerií v Praze ve výstavních síních Mánes.

Anticky vznětlivý básník Pavel Petr přichází ve své jubilejní knize s rozsáhlou, avšak vzácně kompaktní skladbou. První desítku svých básnických titulů tak uzavírá zpěvem loučení k milované bytosti. K bytosti, již lze oslovit jejím pravým jménem toliko v hájemství romantismu, přijatého ovšem s tragickou radostí… Kultivované zřídlo výsostné imaginace a senzuálně potemnělého jasu.

Nová (v pořadí jedenáctá) sbírka zlínského básníka.

U Pavla Petra (nar. 1969) jako u málokoho plní takto obsáhlý výbor nejdůležitější, totiž scelující funkci. V úhrnu představuje dílo básníka neobyčejně původního, náročného nejen k sobě a ke čtenáři, ale vůbec ke světu, v němž žije. Ukazuje básníka bohatě vidoucího i citově nebývale otevřeného. V podobně široké kolekci, vracející nás i ke sbírkám dnes pozapomenutým či těžko dosažitelným, se Petrovo dílo vyjeví ve svém oblouku od jinošské „noci ornamentu“ přes verše docela konkrétní, smyslové a tělesné až ke komplexnímu niternému vyjádření a svébytnému básnickému jazyku. V širším úhrnu máme šanci vnímat básníkovy počátky znovu a jinak. Petrovo zralé dílo je ozřejmuje, rozvíjí, dodává jim váhy, vytváří pro ně nový, hutnější a nosnější kontext. Vyvstanou i hrany, které by v původních tóninách jednotlivých sbírek možná zapadly.