Ivan Odilo Štampach Book order (chronological)

Přehledná monografie známého českého religionisty analyzuje a systematicky třídí náboženskou scénu dnešní doby. Ve svém velkorysém záběru shrnuje i duchovní a myšlenkové směry, které bývají někdy opomíjeny, jako jsou mimokřesťanské spirituality západního původu (např. hermetismus). Vlastním autorovým přínosem je dále rozbor kritiky náboženství a ateismu či nových podob mezináboženských vztahů. K zásadním patří i úvodní metodologické pasáže, které kriticky připravují půdu a hranice zkoumání předmětu, jehož uchopení je z povahy věci netriviální. Publikace chce svými novými interpretacemi vstoupit do odborné diskuse, vedle toho však dobře poslouží i vysokoškolským studentům v kurzech věnovaných současné religiozitě nebo jejím dílčím otázkám, jakož i zainteresované veřejnosti.

Pavel Hošek – Wilfred Cantwell Smith – vědec a humanista// Ivan Štampach – Mezináboženské vztahy v pojetí Wilfreda Cantwella Smithe ve srovnání s jinými koncepcemi// Karel Floss – Víra a náboženské vyznání u Wilfreda Cantwella Smithe// Zdeněk Vojtíšek – Výzvy, specifika a možnosti dialogu se stoupenci nových náboženských hnutí ve světle díla W. C. Smithe// Summary

Přehled témat akademické religionistiky. Dotýká se otázky původu a raných etap náboženství, navrhuje třídění náboženství. Posytuje nepředpojatý popis jednotlivých významných náboženských směrů působících v současnosti. Věnuje se v samostatných kapitolách současné religiozitě, náboženskému sektářství a mezináboženským vztahům.

Sborník z konference v Praze 25.-26. 10. 2007. Tématem konference byl přínos významného teologa a religionisty W. C. Smithe pro teorii a praxi dialogu monoteistických náboženství. Součástí sborníku jsou studie filosofa Karla Flossa, teologa a religionisty Ivana O. Štampacha, teologa a religionisty Pavla Hoška, religionisty Zdeňka Vojtíška, teologa, filosofa a sociologa Tomáše Halíka, a religionistů Víta Machálka, Miloše Mrázka, Martina Klepetka a Martina Dojčára. Konferenci a publikaci připravila Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů.

Hovory s Ivanem O. Štampachem. Rozhovory básnířky Boženy Správcové s Ivanem O. Štampachem o jeho spletitých duchovních cestách, mimo jiné o magii, o svobodném zednářství a o politických snech pohybujících se mezi odvážným projektem a krvelačnou utopií. Rozhovory doplňují fotografie pořízené oběma autory textu, Luborem Kasalem a neznámými autory z dětství Ivana Štampacha.

Autor se ve své slavné knize nesnaží o nic menšího než o vytvoření nové filozofie, která by spojila Logos s Erotem, respektive cit s rozumem. Vrací se k průkopnickému duchu předsokratiků a obrací většinově přijímané východisko empirismu: „Není nic v mysli, co nebylo dříve ve smyslech“, naruby. Do centra života staví „účastnou mysl“ a věří, že pokud se nám ji podaří co nejvíce otevřít univerzu i sobě samé, postoupíme o mnoho dále na cestě duchovní evoluce. Díky své hojivé povaze si Skolimovského ekofilozofie našla řadu sympatizantů a kniha se dočkala mnoha vydání. Průkopník ekofilozofie vychází z poznatku, že lidská mysl musí překonat fiktivní oddělení od skutečnosti. Popírá iluzi o myslícím subjektu, jenž zcela nezávisle čelí reálnému objektu. Prohlubující se lidské poznání totiž formuje neotřesitelné vědomí subjektu, že se na poznávané skutečnosti podílí. Subjekt je nedílnou součástí světa! Zde dochází k ideovému ztotožnění s francouzským filozofem Teilhardem de Chardin, který považoval lidskou mysl za proces probouzení duchovního potencionálu hmoty.... celý text

11 studií Ivana O. Štampacha se věnuje duchovnímu tématu v české výtvarné a literární moderně, jejíž představitelé se dostávali až na okraj mystických zření. Studie se věnují těmto autorům: Svatopluk Čech, Otokar Březina, František Bílek, Josef Šimánek, Josef Váchal, Alfons Mucha, Ladislav Klíma a František Drtikol.

Kniha esejů věnovaných duchovnímu životu v postmoderním kulturním kontextu. Hledání probíhá v křesťanském kontextu, křesťanské konstanty jsou však zpochybněny. Důvodem nového promýšlení samozřejmostí není tolik moderní kritický racionalismus rozkládající stará dogmata, jako spíše duchovní prostředí, do něhož křesťanství vstupuje v pluralitním a propojeném světě. Život je duchovní už tím, že je lidský, a proto hledá bezpečný střed, ale i nejistý přesah do svobody a tvůrčího jednání. Doslov pod názvem Smysl a duch napsal Zdeněk Neubauer.

Psychologicko-duchovní uvedení do západních i východních meditačních tradic Zkoumání vnitřního světa Koncentrace, vhled Subjektová a objektová meditace Vizualizace - klíč k vnitřnímu světu Meditace představuje prostředek na cestě duchovního růstu. Zároveň je však oceňována psychologií jako účinná pomoc k překonávání denního stresu, k posilování koncentrace, k prohlubování sebepoznání a sebepřijetí. Autor Knihy meditačních technik spojuje tradiční duchovní techniky meditace z celého světa s pohledem současné psychologie. Dotýká se jednotlivých podob meditace — od jógy a hinduistických technik přes praxi zenového buddhismu k učení křesťanských mystiků, jako byl Ignác z Loyoly či Eckhart. Kniha zaujme všechny zájemce o témata na pomezí psychologie a náboženství a stane se praktickou pomocí pro všechny, kteří se pokoušejí vydat na cestu meditace. David Fontána byl docentem pedagogické psychologie na Cardiffské koleji Waleské university. Je také řádným profesorem na univerzitě v Minho v Portugalsku. Napsal řadu knih, které byly přeloženy do osmnácti jazyků.

Rozhovory historika Jiřího Hanuše s Ivanem Štampachem. Jednotlivé tematické rozhovory tvoří kapitoly knihy. První je venována osobnému životu Ivana Štampacha, další čtyři kapitoly vztahům křesťanství s judaismem, islámem, náboženstvími původem z Dálného Východu a se současnou alternativní spiritualitou. Poslední kapitola řeší jak je křesťanství uskutečněno v církvi nebo nakolik jsou církve překážkou jeho života.

V tejto publikácii sa chceme zaoberať problematikou oživenia náboženstva v súčasnej dobe. Dočítate sa v nej o nových hnutiach v katolíckej cirkvi, medzi ktoré v postkomunistickom Slovensku rátame napr. hnutie fokoláre, svetlo - život a mnohé ďalšie.

Studie religionisty Ivana O. Štampacha o nové religiozitě: Oživení náboženství; Nové spirituality; Co je sekta?; Nová křesťanská společenství; Společnosti na pomezí křesťanství; Západní esoterismus; Směry inspirované Orientem; Psychokulty; Hnutí New Age; Zápas proti sektám; Nová hnutí jako výzva.

Fundamentální teologie. Kapitoly o kritériích a ekumenismu napsali D. Němec a O. Štampach.

Kniha (následovaná později autorovými důkladnějšími zpracováními tématu) ve skromném rozsahu poskytuje na začátku 90. let přehled nejzákladnějších informací o mimokřesťanských náboženstvích a o něco podrobnější přehledný popis křesťanství, jeho víry, jeho větvení a důležitých etap jeho historie. Kniha byla původně míněna pro středoškolské studenty.

Kniha reflektuje postavení fenoménu "náboženství" v průběhu lidských dějin z filozofického a religionistického hlediska. Zamýšlí se nad postupným vývojem vztahu člověka k božství ve starověku, středověku, novověku i postmoderně. Autor mapuje antropologické konstanty tohoto vztahu, vyjádřené v psaném slově, architektuře, umění i v rituálních projevech. Ve svém výkladu vychází z křesťanských pozic, které jsou mu vlastní a snaží se odpovědět na základní otázku: může člověk přijmout křesťanské poselství, aniž by se musel vydělit z moderní společnosti?