The Cisleithanian laboratory of the ethnicization of politics and law
314 pages
11 hours of reading
The book explores the complexities of the 1905 Moravian Pact, which sought to address national conflicts in Cisleithania by creating semi-autonomous national groups within Moravia. It delves into the difficulties of defining and demarcating these intermingled populations, highlighting the challenges of implementing personal national autonomy in a diverse society. The analysis sheds light on the socio-political dynamics and implications of this historical attempt at managing ethnic diversity.
Od poloviny 19. století se v českých zemích a celé habsburské monarchii formovala společnost založená na občanských právech a kapitalistických vztazích, což vedlo k národním hnutím a významným hospodářským změnám. Dosavadní česká historiografie se zaměřovala na národní emancipaci a městské prostředí. Tato kniha zkoumá společenskou transformaci a konflikty z pohledu venkova. Zrušení poddanství a zavedení obecní samosprávy přineslo do rurálního prostředí nové impulzy. Městští inteligenti a úředníci přinesli návyky občanského života a národního aktivismu, na které navázali místní jednotlivci. Venkov se probouzel z poddanství, letargie a fatalismu, a díky obecným školám se zvyšovala gramotnost. V tomto období došlo k propojování venkova s městským prostředím hospodářsky, kulturně i politicky. Vznikly desítky záložen a spolků, a politizace venkova se stala součástí modernizace společnosti. Obyvatelé se více zapojovali do veřejného dění a identifikovali se s politickými idejemi a osobnostmi. Politizace, podpořená národními hnutími, souvisela s demokratizací politického systému a vytvářela novou hierarchii vztahů, do níž se snažili zasahovat i tradiční držitelé moci, jako církev a velcí pozemkoví vlastníci.
Publikace představuje čtvrtý svazek Edice politických programů, která má za
cíl dokumentovat programový vývoj politických stran v českých zemích až do
roku 1948. Připravený svazek navazuje na třetí díl této edice, který byl
věnován programům českých národních stran až do říšských voleb 1891, v jejichž
důsledku skončila dominance staročeské Národní strany v české občanské
politice. Tento čtvrtý svazek se zabývá programy staročeských a mladočeských
stran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1891-1914, v době pokračující
diferenciace českého politického stranictví. Hlavní téma českých politických
subjektů tvořil tehdy vztah českého národa k rakouskému státu, prosazení
českých požadavků na národní a jazykovou rovnoprávnost s Němci v českých
zemích při respektování státoprávního celku zemí České koruny. Od počátku 20.
století se staročeští a mladočeští politikové vyjadřovali k vládním a německým
návrhům podoby česko-německého vyrovnání v Čechách a na Moravě a byli rovněž
konfrontováni s požadavkem zavedení všeobecného volebního práva. Editor úvodem
přináší obsáhlou studii o proměnách politických programů českých národně
liberálních stran v daném období. Edice celkem obsahuje 127 programových
dokumentů (oficiální programy, memoranda, prohlášení, zákonné návrhy ad.),
opatřených textově-kritickým a věcným poznámkovým aparátem, jmenným rejstříkem
a seznamem použitých pramenů a literatury.
Každá kniha analyzuje komunální politiku a činnosti obecních samospráv v letech 1850–1914. V širším smyslu jde o obec jako prostor lokální politiky a občanské angažovanosti.Obsah :– Opava– Olomouc– Frýdek– Moravská Ostrava– Vítkovice– Přerov– Nový Jičín– Příbor
Každá kniha analyzuje komunální politiku a činnosti obecních samospráv v letech 1850–1914. V širším smyslu jde o obec jako prostor lokální politiky a občanské angažovanosti. vydání