Petr Čermák Books

Kniha je koncipována jako vysokoškolská učebnice syntaxe současné španělštiny a je určena především studentům španělské filologie. Interpretační postupy jsou vyústěním dlouhodobé snahy autorů aplikovat na španělský jazykový materiál výsledky práce českých a moravských syntaktiků od poloviny 20. století a s přihlédnutím k pracím současných autorů španělských vytvořit aparát umožňující syntaktickou interpretaci kterékoli španělské výpovědi. Konfrontace českého a španělského přístupu přivedla autory k některým novým řešením. Každá kapitola obsahuje vedle teoretického výkladu i ukázky planimetrického zobrazování syntaktických vztahů, metodologický návod k sestavování grafů a hojnost materiálu k seminárním cvičením.

Kniha je určena všem dlouhodobým investorům, kteří by rádi využili zajímavý výnosový potenciál akcií, ale zároveň nechtějí podstupovat příliš velké riziko. Pokud hledáte smysluplný, logický a relativně konzervativní investiční přístup, s jehož pomocí lze investovat na akciových trzích, potom by tato kniha mohla být určena právě Vám. „Nejdůležitějším pravidlem v investování je neztrácet peníze. Druhým nejdůležitějším pravidlem je nezapomenout pravidlo číslo jedna“ (Warren Buffett). Předmluvu napsal Daniel Gladiš. Vydání první.

Po městě, jež je mi souzeno: Brněnská zákoutí v poezii. Publikace formou literárně-fotografické koláže nabízí pohled na místa, která zůstávají zapomenuta či z tváře města Brna pomalu mizí. 40 básníků, 5 fotografů: David Židlický, Miroslav Myška, Jiří Víšek, Evžen Sobek, Vojtěch V. Sláma.

Básnická prvotina Petra Čermáčka Drkotání větví je ojedinělá nejen svým suverénním básnickým výrazem, ale rovněž tím, že její součástí jsou i autorovy linoryty. Stejně jako jeho verše i obrazy upomínají na básníkovu inspiraci křesťanskou tradicí, venkovským prostředím či přírodou vůbec. Bůh zde však není únikovým ornamentem, ale skutečnou vertikálou lidského života, která není dána jednou pro vždy, ale je ji třeba stále znova hledat, ba dobývat. Tím je dáno i básníkovo vidění okolní krajiny a života jako takového: všechno se vyjevuje jako nevyslovený odkaz, oslava či modlitba k tomu, co člověka přesahuje. Výseč krajiny stejně jako událost přijímají tak účast na svém stvoření stejně jako tíživou odpovědnost za něj.

Monografie mapuje historii Pražského lingvistického kroužku, vědeckého sdružení, jež od roku 1926 do poválečných let představovalo jedno z nejvýznamnějších světových center lingvistiky a filologie a zásadním způsobem ovlivnilo vývoj těchto disciplín. Práce vychází z historických dokumentů uložených v archivu AVČR i z některých pramenů dalších a na jejich základě popisuje odborný i každodenní život Kroužku ve všech jeho aspektech. Pozornost je věnována zejména přednáškové činnosti - práce přináší dosud nejúplnější a nejpodrobnější seznam přednášek proslovených na půdě Kroužku - a kolektivním vystoupením PLK. Monograficky zaměřené kapitoly podrobně analyzují též otázku členství v Kroužku (čtenář v nich nalezne mj. odpověď na to, kdo z významných světových lingvistů byl členem PLK nebo s ním alespoň úzce spolupracoval) a korespondenci členů Kroužku i instituce jako celku. Výkladové kapitoly jsou doplněny rozsáhlými přílohami, obsahujícími mj. přepisy dokumentů z archivu a řadu dosud nezveřejněných dopisů. Vychází v edici Historie.

Odstoupit od sebe… z moravského pánevního dna na pláže ostrova Holdoya, vystavené jen vodním či nebeským norským živlům. Dosavadní Čermáčkova poezie tím nabyla nebývalého zprostornění, ne nehodného Robinsona Jefferse či Saint-John Perse. Cykly studničních básní hloubené volným veršem, tajícím náběhy na haiku, se tak střídají s přílivy/odlivy širokodechých verset, v nichž se sémanticky mísí – ba až vyřezává – vše předmětné, prožité, jakož načtené či snové. Metanoia… nikoli však v teologickém, nýbrž v básnickém, litanickém smyslu, takže i ty nejprivátnější deníkové záznamy ještě dlouho po návratu do svých stop se znovu a znovu transformují v příboje a rozkyvy jak krouživého poklidu a bezpečí, tak děsivosti víru, v němž může být nic ve středu všeho.