Presenting a wide range of views and strategies, The Green Halo analyzes the problematic relations between humans and the rest of the natural world. The author looks at the views of thinkers including John Muir, Aldo Leopold, and Al Gore, and suggests alternative ways to view nature, assign it value, and respond to ecological crises.
Kniha zkoumá filosofické ustavování novodobé národní totožnosti na příkladu českého národního obrození v posledních dvou staletích. Autor poskytuje propojené úvody do nedávných českých dějin a do filosofické problematiky národní totožnosti.
Orbis Bene Vivendi neboli svět dobrého života. Pod tímto názvem se skrývá čítanka textů předního českého myslitele Erazima Koháka. Do knihy editoři vybrali jeho úvahy nad všehomírem, zemí a člověkem, které vybrali z Kohákových novinových a časopiseckých článků, rozhlasových a televizních promluv a také z jeho knih. Orbis bene vivendi a Orbis pictus. Dva světy dvou moudrých mužů. Ne náhodou si jsou oba názvy tak blízké. Čítanku textů Erazima Koháka provázejí ilustrace - staré rytiny právě z Komenského Světa v obrazech. Knihu vydal Junák - svaz skautů a skautek ČR ve spolupráci s nakladatelstvím Skauting Liberec. Výběr textů sestavil a předmluvou opatřil Roman Šantora.
O smyslu života v zrcadle dějin. Kapitoly z dějin morální filozofie.
„Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich?“ „Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo?“ To jsou jedny z otázek, které si profesor Erazim Kohák klade ve své meditativní knize Oheň a hvězdy. Její původ sahá až do roku 1984, kdy v americkém exilu vydal knihu Embers and the Stars, která vzbudila velký ohlas. K českým čtenářům se její části dostávaly v samizdatovém překladu. Současná kniha Oheň a hvězdy však není pouhým překladem původního díla, ale spíše jakýmsi převodem, obohaceným o osobní zkušenost dalších 32 let života. Je o něco méně „vědecká“, ale o to více naplněná hledáním moudrosti a pro vnímavého čtenáře plná silných podnětů. Veškeré úvahy jsou rámovány životem v přírodě, odrážejí se od žhnoucích uhlíků pohostinného ohniště, zrcadlí se v záři hvězdné oblohy – takové, kterou ve městech nikdy neuvidíme, neboť civilizace nám mnohé dala (například noční osvětlení), ale i vzala (hvězdnou oblohu, která je zastíněna světelným smogem). Příroda je mu místem hlubokého otevření se světu, životu, lásce a porozumění. Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších představitelů ekologické etiky, však nikdy nemoralizuje a nevidí věci černobíle; to, co hledá, je vzájemný respekt, rovnováha mezi moderním životem a přírodou.
Sborník přibližuje základní směry současné ekologické filozofie. Sborníku obsahuje texty například od: Rachel Carson, Kristin S. Shrader-Frechett, Bill Deval, Gary Snyder, Ame Naess, Michael Pollan, Henryk Skolimowski, Erazim Kohák, J. Baird Callicott, George Sessions, Albert Schweitzer atd.
Jedna z prvních knih, které Erazim Kohák vydal doma po návratu z exilu. Ve čtrnácti přednáškách komentuje problémy, jimž lidé ve své době čelili a jimž se věnovali myslitelé od „počátku lidství“ až po naši současnost. Autor označoval knížku jako „skripta“, což znamenalo nejen to, že vychází z univerzitních přednášek, ale především to, že nejsou dogmatem, konečným závěrem myšlení. Řečeno vlastními slovy autora, zachycují jen jeden moment v pokračujícím, nikdy nekončícím zápolení člověka s mnohotvárností lidských možností. Své teze z roku 1992 (vydané poprvé 1993) předkládá spíš jako něco, o čem chce debatovat, než jako něco, co by chtěl obhajovat. „Tyto přednášky představují cosi jako pokus o kulturní sebenazření v zrcadle dějin v údobí radikálního zpochybnění našich samozřejmostí. Ač se dějinami zabývají, nejde v nich o dějiny samé, nýbrž o nahlédnutí problémů a možností lidského bytí pro nás, dědice a nositele evropské civilizace.“
Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich?“ „Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo?“ To jsou jedny z otázek, které si profesor Erazim Kohák klade ve své meditativní knize Oheň a hvězdy. Její původ sahá až do roku 1984, kdy v americkém exilu vydal knihu Embers and the Stars, která vzbudila velký ohlas. K českým čtenářům se její části dostávaly v samizdatovém překladu. Současná kniha Oheň a hvězdy však není pouhým překladem původního díla, ale spíše jakýmsi převodem, obohaceným o osobní zkušenost dalších 32 let života. Je o něco méně „vědecká“, ale o to více naplněná hledáním moudrosti a pro vnímavého čtenáře plná silných podnětů. Veškeré úvahy jsou rámovány životem v přírodě, odrážejí se od žhnoucích uhlíků pohostinného ohniště, zrcadlí se v záři hvězdné oblohy – takové, kterou ve městech nikdy neuvidíme, neboť civilizace nám mnohé dala (například noční osvětlení), ale i vzala (hvězdnou oblohu, která je zastíněna světelným smogem). Příroda je mu místem hlubokého otevření se světu, životu, lásce a porozumění. Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších představitelů ekologické etiky, však nikdy nemoralizuje a nevidí věci černobíle; to, co hledá, je vzájemný respekt, rovnováha mezi moderním životem a přírodou.
Publikovaný přepis Kohákových rozhlasových promluv pro Svobodnou Evropu z osmdesátých let.
Kdysi americký, nyní český filosof a religionista mluví v této populární knížce nevážně o vážných námětech a „staví otázky všedního dne pod zorný úhel posvátna“. Úvahy původně vycházely v časopise Mladý svět jako reakce na otázky čtenářů; forma otázky a odpovědi zůstala zachována.
Reedice jedné z nejžádanějších a samotným autorem z jeho díla nejvíce ceněných knížek, v níž v krátkých brilantních úvahách staví proti moderní lhostejnosti a sobectví zaujaté hledání dobra, pravdy a smyslu života. Tato útlá knížka se může stát opravdu moderním desaterem pro všechny, kdo mají zájem o filozofii a ekologickou etiku a komu není lhostejný osud této planety.
Kniha rozhovorů by měla nabídnout originální setkání se třemi rovinami zpřítomněnými v životě Erazima Koháka. V té "nejsvrchnější" jde o jeho názory - filozofické, ekologické, pedagogické. Ve střední jde o jeho osobní zkušenost s demokracií - s jejím fungováním, nemocemi i nadějemi - a to jak v bývalém Československu před emigrací, tak zejména v USA a poté opět u nás. Autoři ho představují nejen jako teoretika, ale hlavně jako svědka, který se umí dívat, reflektovat a angažovat se tam, kde je třeba. Srovnání americké demokracie s tou "naší" pak přináší řadu inspirací. A konečně kniha poskytuje ucelenější pohled i na osobní příběh E. Koháka a skrze něj umožňuje zahlédnout, jak jím prozařuje Boží záměr - pokud je člověk ochoten nechat se jím vést.
Slavná kniha Erazima Koháka představuje významný vklad do diskuse o ekologické etice. Začíná pohledem na vztah lidstva k ostatním obyvatelům země, „zvířatům“, ve vší jeho krutosti, něze a dvojznačnosti. Z rozboru těchto vztahů přechází autor k zamyšlení nad vztahem lidstva k přírodě jako celku. Provádí čtenáře soudobými představami o přírodě a její hodnotě. Kniha dále obsahuje přehled strategií ekologického aktivismu – jak strategií „subjektivizujících“ (praktické „flanelové“ přístupy, hlubinná ekologie atd.), tak „objektivizujících“, které hledají kořen krize v objektivních podmínkách života na Zemi (teorie GAIA, sociobiologie, systémová teorie). V závěrečné kapitole čtenář nalezne osobní názory a vyznání autora.
Kniha vzájemné korespondence mezi filosofem Erazimem Kohákem a teologem Karlem Skalickým pokrývá období let 1978–2011. Přináší jedinečné svědectví o životě dvou významných osobností v exilu a po jejich návratu do vlasti. Sto šestnáct dopisů vypráví příběh mužů, kteří odešli za svobodou do Spojených států amerických a Itálie, aby mohli naplnit své sny a ideály, a tehdy, kdy zaslechli Boží volání, se vrátili domů. Jejich dopisy ukazují všední tvář křesťansky orientovaného exilu, v němž bylo přátelství jedním z nejcennějších darů.
Bibliofilské vydání úvah z knihy P.S. Psové. (Nový název pochází z básně od Gerarda Manleye Hopkinse.)
Monografie věnovaná filosofii významného českého filosofa.
Nová kniha známého filosofa. Ve svých přednáškách Kohák volí čtivý esejistický tón, leč ne na úkor filosofické svědomitosti. Čtenář, který jeho úvahy pozorně sleduje, získá velmi dobrou orientaci v možnostech etiky spolu s důvody pro a proti každé z nich. Je to kniha pro každého, kdo bere vážně odpovědnost svobody a není ochoten táhnout slepě s davem. Zároveň je to ideální pomůcka pro každého, kdo má učit mladé lidi etiku, avšak odmítá je jen programovat podle té či oné šablony. Erazim Kohák poskytuje něco jiného: příručku pro soužití ve svobodě.
Kohákovy texty, přes veškerou šíři jejich záběru, nejsou jen prostým popisem světa ve smyslu časoprostorového výskytu. Jsou vesměs prolnuty sókratovským hledáním dobra a autorovým jednoznačným odmítáním morální lhostejnosti. Proti této lhostejnosti staví Kohák hradbu úsilí o hledání dobra a pravdy a úsilí o poznávání, jak se to s námi a se světem má. Přitom nemoralizuje, nevnucuje, co bychom měli za dobré považovat, nepředkládá hotové poučky - jen nastavuje zrcadla, ve kterých se můžeme nalézt. Jsou to zrcadla, která nutí čtenáře, aby přemýšlel a hledal svou vlastní cestu. Schopnost jasně vyložit i obtížná témata přitom Kohákovi umožňuje, aby oslovil nejširší čtenářskou obec.
Sborník vybraných článků, úvah a esejů představuje čtenářům Erazima Koháka ne jen jako filosofa, jak ho znají z prací jako Domov a dálava, Zelená svatozář, Jan Patočka: filosofický životopis a dalších, nýbrž jako komentátora věcí politických i kulturních. Úvodní esej "Kdo jsme? Kam kráčíme?" předjímá témata čtyř částí knihy: věnují se národní filosofii, smyslu filosofování, českému postavení v Evropě a úvahám o demokracii. Jedná se o statě na různých úrovních, od odborně filosofických po politické komentáře. Soubor uzavírá autorovo české přepracování eseje "Dary noci" z jeho nejčtenější knihy v angličtině, The Embers and the Stars. Sborník poskytuje čtenáři souborný pohled na myšlení tohoto soudobého českého filosofa.
Kniha představuje v jednadvaceti statích některé důležité postavy moderního českého myšlení, přičemž hlavní důraz klade především na filosofy působící od poloviny dvacátého století až do současnosti. Přesvědčivě ukazuje, že novodobá česká filosofie se zdaleka nevyčerpává jmény Masaryka a Patočky, nýbrž vyrůstá z práce celé řady myslitelů, kteří ve vzájemném dialogu i tvůrčím osamění formovali její hlavní témata a celkové zaměření.
V čtivém převyprávění propojených příběhů české totožnosti a české filosofie v posledních dvou staletích hledá autor odpověď na stále aktuální otázky: "Co to znamená být Čech?" a "Má to vůbec ještě nějaký smysl?"
Průvodce po demokracii je svěží a neotřelá knížka, jež má sloužit jako východisko diskuse nad jednotlivými situacemi, které demokracie přináší, a nad problémy, které řeší. Autor se obrací především na mladé lidi, protože na poučování politiků, jak sám říká, je již pozdě. Demokracie v jeho pojetí je spoluvytvářena občanskými postoji v každodenním životě. Učebnice je rozdělena do dvanácti oddílů, z nichž každý se zabývá jedním základním pojmem demokracie.
Průvodce po demokracii je svěží a neotřelá knížka, jež má sloužit jako východisko diskuse nad jednotlivými situacemi, které demokracie přináší, a nad problémy, které řeší. Autor se obrací především na mladé lidi, protože na poučování politiků, jak sám říká, je již pozdě. Demokracie v jeho pojetí je spoluvytvářena občanskými postoji v každodenním životě. Učebnice je rozdělena do dvanácti oddílů, z nichž každý se zabývá jedním základním pojmem demokracie.
Kniha přibližuje důležité myšlenky a aktivity Martina Luthera Kinga: významné osobnosti hnutí za občanská práva, bojovníka proti rasismu a nositele Nobelovy ceny míru. Přináší také nedávno zveřejněné unikátní fotografie; je určena odborné i širší veřejnosti.
Jedná se o soubor čtyř autorových přednášek na FF UK z roku 1990 a přednášky na Křesťanské akademii v Praze z téhož roku. Jak v předmluvě autor uvádí, jedná se mu o popření nároků všeho dogmatismu, stejně tak jako o popření nároků skepse, a to ve jménu hlubšího pojetí pravdy. Uznává, že teoretický rozum vede ke skepsi, avšak primát přisuzuje rozumu praktickému, jehož nerelativnost zakládá nerelativnost rozumu teoretického.
Podtitul: Česká otázka a ideál humanitní v údobí normalizace. Filozoficko-politologicko-etická analýza české a slovenské národní existence. Exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Vladimíra Fuky navrhla Barbora Munzarová.
