Lew Semjonowitsch Rubinstein Books

Legenda moskevské konceptuální poezie a jeho básnická sbírka z roku 1987, která notoricky známou větu ze sovětského slabikáře promění v dojemné vzpomínky na poválečné dětství. Sbírka vydaná ve formě kartotéčních lístků uspořádaných v krabičce. Každou kartičku autor vnímá jako univerzální jednotku rytmu, která na jednu rovinu staví docela různá, často zdánlivě neslučitelná řečová gesta – cizí verše, útržky pouličních rozhovorů či kuchyňských hádek, pseudovědecké aforismy, ideologická hesla, prázdné fráze z novinových úvodníků, atd. Rubinštejn přiznává, že zpočátku si své texty představoval jako vizuální objekty ideálně vystavené v šuplíku z lístkového katalogu. Jeho kartotéka je však především básnickým objektem, který akcentuje objem a hloubku samotného textu.