Pri knihe Jakuba Kapičiaka Intenzívne využitie majetku môže niektorým čitateľom napadnúť, že ide typickú debutovú zbierku poézie – výber toho najlepšieho z doterajšej autorovej tvorby. Dôvodom je predovšetkým variabilita použitých stratégií a výsledná rôznorodosť básní a textov. Vo variabilite však môžu ďalší čitatelia postrehnúť náznaky koherencie a konceptuálneho zámeru.
Monografie je mnohostranným pohledem na rozsáhlé dílo moskevského konceptualisty Dmitrije Prigova (1940-2007). Nabízí analýzu autorovy poezie, prózy, teoretických textů, performancí a výtvarných děl ve světle jeho celoživotního projektu nazvaného vlastním občanským jménem Dmitrij Alexandrovič Prigov. Důrazem na svou subjektivitu se přitom autor paradoxně pokoušel vymanit z biografického čtení vlastních textů. Hledal možnosti reflexe sovětského totalitarismu a jeho vlivu na individuální řeč a jednání bez toho, aby uvízl v iluzi vlastní 'pravdy'. Tuto strategii dále rozvíjel s ohledem na pluralitu a mediatizaci po rozpadu Sovětského svazu. Prigov je svou (sebe) reflexivností a spontaneitou dodnes inspirací pro mladší generace umělkyň a umělců - mimo jiné například pro kolektiv Pussy Riot. Částečně souběžný ruský text, anglické resumé.