Povídky: • RŮŽE BEZ POUPAT • U DŮCHODNÍCH • VE STARÉM ZÁMKU • VE VÝSLUŽBĚ • KOUSEK POHÁDKY • JEMNOSTINKY • POKAŽENÝ SVÁTEK • Z PALÁCE DO ZÁMKU Romantické popisy lásek, hororový příběh o tom, jak si mladá dívka musela vzít kvůli zajištění starého dědka, vylíčení těžkého osudu vysloužilých panských zaměstnanců.... celý text
Příběhy obyčejných lidí, jejich omyly i úspěchy, smutky i radosti, marné i naplněné naděje, sobectví i ušlechtilost, a především touha každého člověka – nalézt spřízněnou duši, opětovat lásku a štěstí.
Příběh o Kačence, která kvůli výdělku musí opustit své dítě, o Rozárce přinucené matkou k sňatku na německou vesnici a dva další příběhy ze života na vsi.
Příběh rodiny stíhané pomluvami sousedů, které se podařilo dokázat, že svornost a soudržnost, byť jen několika lidí, znamená víc než zloba okolí. Obsahuje též: Na Bukovance
Když šla Káča Zubáková do Brna do služby a vrátila se asi po dvou letech se "živou výslužkou", klukem jako bukem v náručí, nikdo se tomu ve vesnici moc nedivil. Lidé o Káče věděli, že je to "větřidlo", ale divili se tomu, že se Káča s tím "klazanem" tak mazlila, jako by to bylo nějaké panské děcko... A Tonda byl opravdu rozmazlený jako nějaký hraběcí dítě. Mezi dětmi chtěl mít vždy přednost a hned se rval. Sám říkal: "Já su hraběcí dítě!" Jistě tušíte, jak to s takovým rozmazleným klukem na vesnici v dobách našich prababiček dopadlo. Nakonec chodil Tonda jako dospělý po žebrotě. Vlasta Pittnerová vypráví o jeho životě i životě dalších lidí v deseti povídkách Z našich dědin a městeček.
Povídky: • JOHANKA NA SAMOTĚ • PANÍ RADNÍ • ZE STESKU • BABIČKA LESINOVÁ • JEJICH ŠTĚSTÍ • BRNĚ. O láskách a odolnosti venkovanů ze Žďárska, i těžkém životě, který si někdy lidé svým jednáním ještě zhoršují.
V knize Pro rodný grunt jsou otištěny tři povídky Vlasty Pittnerové - Smutná Tonička, U Jozlů a v Dubínském mlýně. Vlasta Pittnerová jako skvělá vypravěčka v nich popisuje příběhy obyčejných venkovských lidí.
Román zachycuje život v malém českomoravském městě na počátku druhé poloviny minulého století. V knize ožívá sociální rozvrstvení tehdejší maloměstské společnosti, typická řemesla a celkový životní styl. Autorka se zaměřila na duchovní atmosféru kolem r. 1848. V tomto rámci vypráví příběh chudé a ušlechtilé řemeslnické dcerky, která svými dobrými vlastnostmi dosáhne postavení ve špičce společnosti.... celý text
Obrázek z let třicátých 19. století. Povídky: Andulko, mé dítě... Sázka Hastroš
Další román od uznávané autorky vesnické prózy. Číslo sv. edice Vysočina stejné jako u knihy Staré panny / Vlasta Pittnerová.
Čtyři povídky, ve kterých autorka zdůrazňuje kladné charakterové vlastnosti svých hrdinek.
Povídky rozebírají především lidské vztahy; autorčiným oblíbeným tématem je pokání, odplata za prokázané viny, následné odpuštění hříchů a zejména ovšem láska, odolávající veškerým nástrahám. Jednoduché, idealizující žánrové obrázky vesnického života z doby asi před sto lety. Pět povídek z českého venkova o věrné lásce i věčném lidském soužení .
V povídce se společně s autorkou ocitneme na venkově - v prostředí, které důvěrně znala. Působivé dobové vyprávění o životě a osudech venkovských děvčat Marušky, Marijánky a Kačenky.
Zemanovi měli bohatý a dobře prosperující statek. Dceru brzy a dobře vdali do sousedství. Syn Josef však působil rodičům starosti. Střídal mnohá děvčata a navíc zavinil na tancovačce rvačku, z jejíchž následků se on a dva další mládenci dostávali mnoho měsíců a byli potrestáni i vězením. Děvčata, o která stál, měla zakázáno na něho jen pohlédnout a brzy se také vdala. Josef byl dlouho nešťastný, ale nakonec přece našel lásku a urovnal svůj život ke spokojenosti všech.
Čtyři novely o mlynářích, které dokazují, že ne ve všech mlýnech panovalo jen veselí a že peníze neznamenají vždy štěstí. -V Sádovském mlýně - Plivník - V Dubínském mlýně - Opleteno trním
Po několika letech se jako vážená hospodyně provdala za hodného člověka a společně hospodařili tak, aby nejstaršímu synovi umožnili vystudovat seminář.
Kniha zachycuje příběh lásky Anežky, dívky z myslivny a správce zámečku Zvolana.
Dvě povídky o věčném hledání přátelství a lásky, o odhodlání překonávat nepřízeň osudu a o poznání, že láska i přátelství ve všech podobách je velikým štěstím, velikým darem života. Hrdinky nesou jeho radosti i tíhu stejně statečně, jak ji nesly jejich matky a babičky.
Tři povídky z prostředí českého venkova vypráví o radostech i starostech místních obyvatel.
Sedm příběhů, sedm hlavních hrdinek, sedm různých osudů majících jedno společné přebohatý život starých žen, naplněný nejrůznějšími dramaty. Dramaty, jež vycházejí z bohatství i chudoby, životních snů, nesplněných přání. Ale v každém osudu, i v tom nejtěžším, jsou také světlejší stránky. O tom nás přesvědčí i babičky na stránkách této knihy...
Autorka se zabývá osudem dívek z panských úřednických rodin, které se nestačily zavčas vdát a jimž zemřeli rodiče. Do jejich osudu zasahují i další bývalé úřednické rodiny, jímž bylo umožněno bydlet v nepoužívaném křídle zámku. Zajímavé a dnes takřka neznámé prostředí je barvitě vylíčeno na osudu dvou stárnoucích slečen. Celý příběh je zasazen do období národního obrození a rozvíjející se spolkové činnosti. Kniha dává nahlédnout do životních praktik střední úřednické vrstvy venkovského panství v devatenáctém století i do složitých vztahů mezi jednotlivými úrovněmi úřednictva, které nepomíjí ani po ukončení služby, pokud tyto rodiny či jednotlivci museli zůstat ubytování v prostorách vykázaných bývalým zaměstnavatelem.
Povídky, zahrnuté do tohoto svazku, popisují život na vesnici před více než sto lety. Pozornému čtenáři však rozhodně neunikne, jak současné jsou vztahy mezi mladými lidmi a jejich rodiči. Autorka v těchto povídkách ukazuje významné společenské postavení některých žen, jejich moudrost a vážnost, jíž se těšily ve své rodině i mezi sousedy.
Kniha zachycuje příběh vesnické dívky Bětušky, která přivede na svět nemanželské dítě. Svobodná matka zažívá trpké chvíle, musí se vypořádat s ústrky, posměšky i tíživou existenční situací. Tento román zachycuje prostý život na Českomoravské vysočině v minulém století.
Kniha vypráví příběhy oblíbených autorek Vlasty Javořické a Vlasty Pittnerové odehrávající se v první polovině minulého století.
Výbor z rozsáhlého literárního díla oblíbené české spisovatelky z konce minulého století obsahuje čtyři povídky: Babička Michalcova, Matka, Hejkali a Výměnkář. Jejich náměty jsou čerpány, jako u většiny autorčiných próz, z Českomoravské vysočiny. Spisovatelka v nich vypráví o těžkém životě tkalců, dřevařů a podruhů a ukazuje, jak vrchnost úmyslně udržovala vesnický lid v nevědomosti a pověrách.
Dívčin půvab a pracovitost získávají zamilované dvojici přízeň zámeckého panstva a známost může skončit manželstvím.
Ve své edici stoleté romantiky vydalo nakladatelství Akcent sbírku povídek, jejichž hlavním námětem jsou děti a jejich pohnuté osudy. Uslzenými dětskými očky, jež nezáří vždy radostně jako dva jiskřící uhlíky, tu dojme své čtenářky osm autorek. Kromě zavedených jmen tohoto oddechového žánru, v čele s Vlastou Pittnerovou, najdeme v tomto svazku i povídku serióznější autorky Růženy Svobodové.
Povídky: • PYTLÁCI • V MYSLIVNĚ "NA RYBNÍČKÁCH" • VOJTĚŠKA • POD JEŘÁBEM • VE ZVUKOVSKÉ MYSLIVNĚ • SMÍŘENO • PYTLÁKOVA KOLEDA • HOUBAŘ Život v lesích na Žďársku v 19. století. Výstižný popis prostředí a sociálních vztahů.
České povídky z dědiny Žďárských hor. Kniha obsahuje následující povídky: Pytlákova koleda -- Jedle-máma -- Sirotkovi --Houbař -- Lesácká rodina.
Tři povídky Vlasty Pittnerové představují čtenářkám a čtenářům dávno zmizelý vesnický svět.
V knížce Vlasty Pittnerové Na penzi v zámku se seznámíme s lesním Mlejneckým, který právě odchází na penzi - vžijeme se do osudů celé jeho rodiny.
Tři povídky zachycující prostý život na Českomoravské vysočině v minulém století.
Vesnický příběh, ve kterém se chudý výminkář stává neviditelnou rukou osudu pro obyvatele zámožného gruntu. Chudý výminkář Šimon, aby pomohl rodině svého syna, chodí vypomáhat na grunt k bohatému sedlákovi. Postupně se stává nepostradatelným besedníkem pro staršího muže na výminku. Ten je bohatý a i přes svůj věk čilý. Jeho syn si vede v hospodářství dobře, jediné co jim chybí, je dědic. A tak Šimon poradí starému hospodáři, aby se ještě oženil a najde mu hezkou vdovu. Muž neodolá jejím půvabům, žení se - a co víc - do roka se mu narodí dceruška. Bezdětné manželství jeho syna tím utrpí vážnou trhlinu. Snacha je však rozumná žena, smíří se se svým údělem a najde potěšení v roztomilé dcerce svého tchána, která se po smrti rodičů stane oporou a naplněním života nevlastního bratra a jeho ženy.
Josef Zeman má divoké srdce a v lásce je dosti nestálý. Pro svoji prchlivost přichází o přízeň dívky Kadlinky. Když zklamanému mládenci namlouvají Žofinku, on kouká spíš po Cilince. Srdce kterého děvčete nakonec získá se dozvíte v tomto románu.
Soubor tří povídek - Ze závisti, Za ránu kamenem, Na milosti - z pera oblíbené autorky. Vlasta Pittnerová v těchto příbězích čtivým způsobem přibližuje osudy lidí na přelomu 19. a 20. století.
Oblíbená česká autorka popisuje ve své knize přehnanou lásku kupecké paničky k nemocné dcerce. Paní Terinka prosí boha, aby jí nemocnou dcerku zachoval, že vše udělá pro její blaho. Když se dcerka uzdraví, začne ji rozmazlovat a špatně ji připraví pro život. Myslí si, že všichni budou její Rézinku obdivovat, stejně jako ona, a ve všem jí ulehčovat. Opak je pravdou, Rézinku v životě čekají mnohé svízele. Ta si uvědomuje, že k ní měla být matka přísnější a lépe ji pro praktický život připravit. Z této čtivé knihy dýchá dobový kolorit počátku 20. století.
Povídky s osudy prostých lidí, hledajících lásku, popisující prohry i vítězství, soužení i radosti.
V titulním románu řeší bohatá statkářská rodina problémy s výchovou nejmladší dcery po matčině smrti, čtyři povídky odrážejí život na maloměstě v 19. století. Spokojenost a rodinné štěstí přeruší náhlá matčina smrt, kterou nejhůře prožívá dvanáctiletá dcerka, živé a nezvládnutelné dítě. Nakonec dívka zůstává na statku s otcem, po jeho smrti spravuje sama celé hospodářství, nikdy se neprovdá a chová se stále podle svých představ navzdory všem konvencím. Čtyři kratší povídky líčí život žen ze středních vrstev na českém maloměstě a jejich povinnosti v koloběhu všedního života. Knížka je doplněna velmi zajímavým přehledem základního vybavení české měšťanské nevěsty v 1. polovině 19. stolet
Obecní pastouška či obydlí pro obecní chudé bývalo v každé vsi. Někdy se mezi ně počítaly i příbytky dělníků z lomů či cihelen. Mnoho toho neměli a proto žili "na bídě". To však neznamenalo, že museli být nutně nešťastní. Dříve se lidé dokázali těšit i z nepatrných věcí nebodrobných dárků, i když šlo třeba jen o trochu ovoce nebo jídla. Z Bídy se chodilo, pokud nebyla jiná práce, vypomáhat při sezónních pracích na statky. A někdy se přihodilo, že i chudé děvče došlo ke štěstí. Jak jinak by vznikla pohádka o Popelce?
Autorka ve svých pěti povídkách zachytila prostý život na Českomoravské vysočině v minulém století. Popisuje osudy lidí na vesnici, v malém městě i na venkovských zámcích.
Autorka vypráví o každodenním životě panstva i prostých lidí v době, kdy se začínaly šířit vlastenecké ideje. V příběhu mladého lékaře, který úspěšně odolává manželství s bohatými dcerkami si zvolí za ženu úřednického sirotka.
Mladá hezká mlynářka na počátku manželství ráda vystavovala na odiv své bohatství a s pohrdáním se dívala na služebné i na výměnkáře. Tragická manželova nehoda ji naučila shovívavosti a pokoře, ale vystavila ji pokušení v podobě sličného mládka. Aby se hříšnému pokušení vyhnula, provdala se po manželově smrti za vypočítavého mlynáře ze sousedství a teprve po letech nešťastného manželství došla smíření sama se sebou a získala úctu vesničanů v širokém okolí.... celý text
Kratší povídky z českých venkovských měst počátku 18. století jsou zajímavé hlavně popisem měšťanského prostředí své doby
Autorka ve svých pěti povídkách zachytila prostý život venkovských lidí. Jejím oblíbeným tématem byly vztahy mezi rodiči a dětmi. Psala povídky z rodin mlynářů, myslivců i pytláků. Její líčení se opírá i o skutečné události.
Příběh dívky Ludmilky začíná v idylickém prostředí venkovské školy. Na své další životní cestě se setkává s utrpením, zklamáním a nadějí, že prožije skutečné štěstí
Příběhy ze života lidí zámožných i chudých, vesničanů z Vysočiny i lidí z Prahy přináší výbor Zapomenuté povídky, které Vlasta Pittnerová psala pod pseudonymem Vladimír Štěpánek. Autorka v nich potvrzuje pověst spisovatelky realistických, často mravoučných próz, které publikovala i pod řadou dalších pseudonymů jako Mariana Turnovská, Ladislav Žďárský, V. Popelka, V. Štěpánek či V. Haenburská. Mimořádně bohaté tvorby Vlasty Pittnerové zaměřené výchovně a postavené na křesťanské morálce si váží etnografové, protože zvláště její popisy venkovského prostředí jsou velmi plastické a podrobné, navíc věrně zachycují zdejší mluvu, která byla směsicí češtiny a němčiny.
Když se řekne macecha, člověka až zamrazí. V mysli vytane zlá, panovačná žen, měnící vyvdaným dětem život bez lásky v neustálé trápení. Že tomu tak nemusí být vždycky, a i macecha může být nevlastním dětem laskavou a milující matkou, dokazují povídky Vlasty Pittnerové, která nám nabízí právě tato kniha.
Do pozapomenutých osudů šlechty a zámeckého úřednictva dává autorka nahlédnout tentokrát v příbězích čerpaných v ovzduší zámků.
Soubor tří jednoduchých povídek o životě žen z venkovského a maloměstského prostředí na konci 19. století. Hlavními hrdinkami povídek jsou dívky na vdávání, které své představy o lásce a manželství jen postupně uvádějí do souladu s realitou soudobého života a společenskou tradicí. Jejich život v manželství znamená často překonat nesouhlas rodičů a později se vyrovnávat s nečekanými starostmi a často hmotným nedostatkem. Všechny hrdinky však mají pevný morální základ v rodičovské výchově a tak obstojí i tváří v tvář nepříznivým okolnostem a své těžce nabyté životní zkušenosti předávají dál svým dětem.
Na samotě ve Žďárských horách ve statku na Martinci žijí bohatí sedláci - panímáma Martincová se svým pantátou, dcerou Cyrilkou, synem Josefem, švagrovými Maruškou a Rozárkou. Žije tu také pasačka Petrolína a pomocník Petr. Každému novému pokolení hrozí, že je stihne kletba - neštěstí, které na ně uvalil kdysi žebrák. Osud připravil všem obyvatelům na Martinci mnoho těžkých zkoušek - utajená touha střídá smrt, násilí zahání láska a odpuštění. Aby nakonec rod Martinců došel na cestu pokání a nová generace mohla vyrůstat v klidu a štěstí.
O trápení s láskou a vdavkami, o životě na zámku, na statku i v chaloupce, o tom všem píše ve svých povídkách oblíbená spisovatelka ze Žďárských hor.
Ve čtyřech povídkách Vlasta Pittnerová poukazuje na moc lásky milenecké, mateřské, rodičovské i sourozenecké. Píše se znalostí venkovského života o láskyplných vztazích, které pomáhají překonat nejednu životní nesnáz. V příbězích však nechybí ani tajuplná vidění a duchové na hřbitově, jevy, jimž naši předkové přisuzovali velkou důležitost.
Čtyři rozsáhlejší povídky popisují nelehký život žen na vsi, který ostatně není nijak snadný ani dnes. Autorka ukazuje lehkomyslnost u jedněch i touhu po vyšší duchovní úrovni u druhých. Do svých povídek vepsala i smutný osud vdovy s malými dětmi, či ženy, odmítnuté společností pro osobní poklesek, ale zároveň výpověď o tom, co zmůže synovská láska. Ve všech těchto povídkách líčí autorka s pochopením složitosti života vesnických žen, které sama měla možnost dlouhá léta pozorovat.
Do stínu viny se dostávají hrdinové dojemných příběhů našich oblíbených autorů první poloviny minulého století. Do stínu, který je pak pronásleduje na jejich životní pouti a z kterého je přetěžké se vymanit. Většinou se nikdo neptá, co bylo pravou příčinou neštěstí. Byla to láska, sobectví, bezohlednost?
Paničky, jak je nazván další soubor povídek Vlasty Pittnerové, byly manželky úředníků a zřízenců, zkrátka těch, kteří byli něco lepšího, seděli v kancelářích nebo dozírali na práci těch, kteří se živili řemeslem nebo nádenickou prací. Společenské postavění jejich manžela však nestačilo k tomu, aby povýšily na milostpaničky. Někdy se tak říkalo i ženám, jimž podle měřítek druhé poloviny devatenáctého století sice titul paničky nepříslušel, ale jimž bylo potřeba se zavděčit nebo vetřít do jejich přízně.Bývaly laskavé, přísné, protivné, tvrdé, nepřístupné, zkrátka stejné, jako dnešní ženy.
Tato kniha shrnuje některé povídky z moravské strany "Žďárských hor". Venkovský život v této drsné části Českomoravské vrchoviny nebyl nikdy jednoduchý a jednoduchý není ani dnes. Tentokrát však nejde pouze o příběhy ze života sedláků, chalupníků a obecních chudých. Objevuje se zde i chvilkový citový zmatek mladého bohoslovce, který však za něj, aniž to tušil, vyřešil jeho otec.... celý text
Dva volně na sebe navazující romány autorky, která ve svých dílech zaznamenávala život prostých lidí na Českomoravské vysočině v minulém století. Život opuštěného dítěte, vychovaného jako služka na bohatém statku. Po řadě ústrků najde dívka skutečnou matku a stane se z ní vyhledávaná nevěsta. Jako hospodyně a matka rodiny obstojí bývalá opovrhovaná pasačka lépe, než dcerky z bohatých rodin. 3. vyd.... celý text
Povídky, shrnuté do této knihy, vykreslují, jak je tomu u Vlasty Pittnerové obvyklé, drobné radosti ale především starosti chudého venkova ve "Žďárských horách". Zdaleka ne všechny životní příběhy a peripetie končí dobře, ostatně tak, jak je tomu i v životě. Dojímavost některých příběhů se mísí s tvrdostí selského stavu, dnes znovu vzkříšenou, která se zdá nepochopitelná těm, kteří nikdy nepřetvářeli hlušinu na oranici, ale naprosto není nutná za každou cenu.
Tři povídky z pera Vlasty Pittnerové mají společné téma. Vlasta Pittnerová, jedna z nejčtenějších autorek Vysočiny, ve svých povídkách ukazuje na osudech lidí šťastný i nešťastný život na venkově i malém městě. Její povídky z přelomu 19. a 20. století se z povahového hlediska hrdinů moc neliší od dnešní doby.
Pokračování příběhů prostých lidí z Českomoravské vysočiny minulého století. Řemeslo má zlaté dno, U příbuzných, Honzíček z Hájku.
Soubor dvou povídek z venkovského života, které mistrně vypráví Pittnerová.
Román z Českomoravské vrchoviny 19. století popisuje život na statku u Rochlenů.
Kniha, nazvaná podle poslední povídky, zahrnuje ještě povídky Emilka z rychty, Jenofčin hřích, Palič a Petrolína. Zatímco první dvě povídky vykreslují obrázky ze života tehdejší venkovské honorace, tedy z rychty a kovárny, zbývající povídky se zabývají často podivně propletenými cestami osudů venkovských mládenců a dívek, ať již doma ve vsi nebo ve službě v městských rodinách.
Deset povídek z venkovského prostředí věnovala autorka osudům starých lidí, kteří po životě naplněném těžkou prací dožívají v kruhu své rodiny. Některé z povídek s úsměvem a pochopením vyprávějí o drobných nectnostech a svérázných zvycích vesnických staříků, jiné líčí tradiční život selské venkovské rodiny a úctu a lásku, kterou děti svým rodičům splácejí jejich celoživotní dřinu. Řada povídek ale pranýřuje tvrdost a hamižnost ze strany potomků, která poslední léta starých výměnkářů naplňuje trpkostí a pocitem křivdy.
Knížka obsahuje nenáročné příběhy čtyř vážených hospodářů, jejichž rozhodující slovo v rodině často zmařilo tajné plány dospívajících či dospělých dětí, jimž rodiče nesmlouvavě vybírali partnera bez ohledu na jejich přání. Autorka v povídkách ukazuje základy tradičního vesnického života, kde byl na předním místě především prospěch rodinného statku, k němuž měla přispět nevěsta svým věnem, pracovitostí a schopností vést hospodářství. Mnohdy bylo zapotřebí promyšlené lsti a někdy i trošku škodolibé pomoci sousedů, aby zamilovaná dcerka překročila majetkové rozdíly a přesvědčila tvrdohlavého pantátu o vhodnosti vlastní volby tak, aby neutrpěla jeho autorita.
Soubor pěti mravoličných povídek o údělu neprovdaných stárnoucích žen z venkovského a maloměstského prostředí na přelomu 19. a 20. století. Povídky se soustřeďují většinou na neradostný a tíživý život neprovdaných žen na vesnicích a malých městech, kde byly vystaveny velmi často opovržení a ústrkům nejen od svých sousedů, ale často i od vlastní rodiny. Jiná situace ovšem nastala, pokud byly zámožnější, nebo časem zdědily majetek, který jim zajistil určitou samostatnost a odvrátil od nich pokořující závislost na příbuzných. Číslo sv. edice Vysočina stejné jako u knihy Ze Žďárských vrchů / Vlasta Pittnerová.
Nelehké životní příběhy dvou rodin ze Žďárska se odehrávají koncem devatenáctého století. V první povídce "V sousedství" líčí autorka životní příběh rodiny, žijící na zadluženém statku. Ve druhé, s názvem Růžencová babička, vypráví o osudech mlynářů na Podskalském mlýně.
Krajinou ve Žďárských horách protékají četné potoky. Z velikého rybníka Dářka vytéká potůček, který se ubírá úzkým korytem a protéká dalšími rybníky, mění se v potok a nakonec v širokou řeku Sázavu. Na řece samotné i jejích přítocích stávala řada mlýnů. Bývala to dost rozlehlá stavení, ale lidé v nich žijící bývali jako by odloučení od okolního světa. A nebýt okolností, že vrata, jimiž se polními cestami od vesnic do mlýnů přijíždělo, nebývala zavřená, žili by v nich mlynářovi často jako v zakletí. A právě o životě rodin mlynářů za starých časů vypráví Vlasta Pittnerová ve své knize Ve mlýnech.
Pětice povídek z venkovského a maloměstského prostředí, jejichž hrdinkami jsou ženy-matky. Autorka rozvíjí příběhy žen, které se většinou cele obětovaly pro rodinu. Každodenní zápas o živobytí buď ještě vystupňoval jejich vřelost a lásku k dětem, nebo jim naopak obalil srdce slupkou nepřiměřené přísnosti hraničící až s tvrdostí. Klasická ukázka autorčina díla, věnovaného ponejvíce nelehkému životu na vesnici. Čtení starobylé, nenáročné.
Povídky z okolí Žďáru nad Sázavou jsou převážně příběhy rodinnými nebo příběhy z nelehkého života starých lidí na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Zapletlo-li se děvče s hochem z nižší společenské vrstvy nebo vojákem a nenašlo ženicha, zacházela s ním rodina jako s bezprávným a posměchu a potupě bylo vystaveno i její dítě. Často bylo nejlepším řešením odejít jinam, co možná nejdál. Nejrozsáhlejší je novela „Forman Lacina“, jejíž námět je dán názvem. Společenské přehrady, které existovaly i na vesnici, často zničily štěstí milenců, když rodiče tvrdě trvali na jejich dodržování. S výjimkou formanské, ostatní povídky ze života lidí spjatých s lesem.
Příběh z malé vesnice ve Žďárských horách, ve které podzimní bouře nečekaně ovlivní život dvou rodin. Hlavní hrdinka Lenka žije se svým otcem sedlákem na výminku. Ten usedlost, jak bývá zvykem, odevzdal nejstaršímu synovi. Lenka je hezké a milé devče na vdávání, ale ještě nenašla toho pravého. Za podzimní bouře a krupobití začne ve vesnici hořet mlýn. Všichni se snaží pomoci. Zámožný mlynář Kutil je vážená osoba. Má syna a tři dcery a pomýšlí na jejich výhodné sňatky, zvláště teď, když přišel téměř o všechen majetek. Osud ale zamýšlí jinak, jeho mladý Vincek se zamiluje do Lenky a prosadí si svou i před hrozivý odpor své matky. Ani nepřízeň okolí oba mladé lidi neodradí a dojdou svého štěstí.
Pět povídek z vesnického prostředí. Vlasta Pittnerová zavede čtenáře do doby minulé a vylíčí atmosféru tehdejší doby na venkově. Seznámí je s osudy Matěje, syna kováře a dalšími postavami
V tišině u lesa, kde všechno vonělo posvátnými dary přírody, stromy, mech, jahody a kapradí, se objali. Zelené osení pokrývalo pole, nad kterým se vznášel s jásavou písní skřivánek. A jásavá píseň štěstí a lásky, vůně důvěry a svornosti naplňovala dvě duše smířených manželů. Kniha přináší čtyři povídky z díla oblíbené spisovatelky Vlasty Pittnerové.
Ve svých povídkách líčí oblíbená spisovatelka ze Žďárských hor životní osudy vesnických lidí, kteří sice těžce pracovali, ale svým úsměvem nikoho nezarmoutili. Kde jiní plakali s trpícími, snažili se potěšit nadějí na lepší časy. Ano, naši předkové si uměli pomáhat a sváry zaháněli vlídností a zbožností.
