Martina Frouz V Books

Publikace obsahuje tři kapitoly: Naděžda a Karel Kramářovi, Vila, Zahrada Doplněno fotografiemi.

Tato obrazová publikace je svědectvím o architektonickém díle Josipa Plečnika, které aspiruje na zápis do UNESCO. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Královských Vinohradech se vyznačuje osobitou krásou a originalitou, ačkoli v 20. století vzniklo mnoho architektonicky hodnotných kostelů. Publikace zachycuje nejen architekturu, ale i život křesťanské komunity na počátku 21. století. Kniha se dotýká historie stavby, která začala už před první světovou válkou, kdy městští radní věnovali pozemek na náměstí Jiřího z Poděbrad. První architektonická soutěž v novém státě se konala v roce 1919, ale realizace stavby trvala ještě dlouho. Po mnoha peripetiích byl základní kámen položen 28. října 1928. Plečnik chtěl do presbytáře umístit sochy českých svatých, nakonec je však umístil na stěnu za oltářem. Kostel byl vysvěcen 8. května 1932, ale Plečnik nikdy neviděl jeho definitivní podobu. Kniha je koncipována jako cesta, která nás provede od Pražského hradu k samotné stavbě a časem od prvních návrhů po dnešní podobu chrámu. Navštívíme místa, která nejsou běžně přístupná, a seznámíme se s výzdobou a vybavením kostela. Projekt se po vydání knihy dále rozvíjí a sleduje osudy komunity spojené s touto výjimečnou stavbou, s možností pokračování v podobě dalších děl o významných monumentech.

Historie a současnost Lichtenštejnského paláce na Kampě doprovázená historickými zobrazeními paláce i současnými fotografiemi především interiérů, které jsou nyní využívány k pracovním setkáním a reprezentačním účelům vlády ČR.

Kniha uměleckořemeslné poezie, představující soubor dvaačtyřiceti objektů – zrcadel „Srdcadel“ spolu s doprovodnými texty jejich tvůrce, sklenářského výtvarníka a restaurátora vitráží Petra Coufala. Díla vznikala v letech 2018–2021. Jejich průběžnou fotodokumentaci prováděl přední český fotograf a dokumentátor Martin Frouz.

Publikace si klade za cíl propojit pohled antropologů a fotografů při využití fotografické metody v oblasti biologické antropologie. Proto se nad tímto textem sešli fotograf a antropolog, kteří mají oba ve svých oblastech dlouholeté zkušenosti a jejichž práce často přesahuje do mnoha dalších oborů, mimo antropologie a fotografie zejména obecně do fotodokumentace a popularizace vědy a práce s obrazem při výuce studentů ve zmíněných oblastech. Záměrem autorů této svým zaměřením ojedinělé publikace bylo usnadnit a zjednodušit komunikaci mezi oblastí profesionální fotografie a oblastí jejího praktického využití v biologické antropologii a archeologii.

Metodika je určena terénním pracovníkům v oboru památkové péče a archeologie, pracovníkům EDIS a ÚPS, dále také vedoucím pracovníkům, kteří jejich práci koordinují, zadávají, řídí a za provádění dokumentace odpovídají. V neposlední řadě z ní mohou čerpat poznatky pro svoji činnost či studium i badatelé a studenti těchto oborů nebo oborů příbuzných.