Robert Delort Books

Un racconto avvincente. Protagonisti contadini e cavalieri, monaci e mercanti, artigiani e nobildonne di cui Delort ricostruisce il lavoro e le feste, i viaggi e le cerimonie, perfino i pensieri e le fantasie. Robert Delort (1932), membro dell'Ecole française di Roma, insegna Storia medievale all'Università Paris VIII. Oltre che di storia economica e sociale del Medioevo, si occupa in particolare di storia dell'ambiente ed ecostoria.

Sie sind sowohl "unsere Väter, unsere Brüder, unsere Kinder, unsere Götter, unsere Meister, unsere Sklaven". Die Beziehungen zwischen Tieren und Menschen, sei es in Form von Parasitismus, Prädation oder Domestikation, waren immer sehr eng. Der Autor geht diesen Beziehungen aus sehr unterschiedlichen, archäologischen und schriftlichen Quellen nach. Er beschränkt sich jedoch nicht auf diesen klassischen Ansatz, sondern untersucht die Tiere für sich selbst: die, die im Laufe der Jahrtausende erschienen sind, verschwunden sind oder sich verändert haben. Er thematisiert insbesondere den Fall der Katze, der Biene, der Heuschrecke und des Mücken, die er in einer monografischen und diachronen Studie behandelt. Durch dieses sehr originelle Werk plädiert Robert Delort für eine Geschichte, die nicht ausschließlich anthropozentrisch ist, sondern alle evolutionären Phänomene des Lebens zum Gegenstand hat. Beim Lesen dieses Werkes erkennt man das Interesse, den Bereich der Disziplin zu erweitern.

Les croisades ont d'abord été la grande affaire et l'aventure des croisés. Elles ont aussi été notre guerre sainte, avec ses caractéristiques militaires et religieuses, financières et mystiques. Elles ont encore été le grand choc entre l'Orient et I'Occident, avec les batailles, les entreprises et les ruptures politiques. Les croisades restent dans notre mémoire collective l'une des grandes aventures, à épisodes multiples, de l'histoire universelle. Aussi l'interrogation centrale, pour celui qui se plonge dans l'étude de cette longue épopée, est d'en établir le bilan. Celui-ci donne le clair sentiment de son caractère éminemment négatif. Tant de courage, tant d'héroïsme, tant de sang versé (mais aussi tant d'esprit d'entreprise, tant d'intérêts investis, tant de volonté de puissance) semblent donc n'avoir abouti qu'à un désolant naufrage. Reste qu'on ne saurait négliger l'importance de ces expéditions et de ces idées : pendant des siècles, elles ont mobilisé les forces vives de la grande famille occidentale, laquelle demeure, longtemps après la chute d'Acre en 1291, hantée par l'idée de croisade.

Vergöttert, verehrt und geliebt, ist sein größter Feind dennoch der Mensch - auf der Jagd nach Elfenbein.

Au moment où l'opinion internationale prend conscience du péril qui menace les monuments et la vie même de Venise, ce livre tente de tracer le portrait historique d'une cité dont l'existence, dès l'origine, fut au prix d'une lutte incessante des hommes contre des conditions naturelles particulièrement défavorables. C'est grâce au dynamisme de ses marins, de ses marchands, de ses diplomates que Venise a su tourner à son avantage sa position aux confins de plusieurs mondes. Les solidarités qui ont uni les Vénitiens pendant plus d'un millénaire s'expriment aussi bien dans la stabilité des institutions que dans les caractères irréductibles d'une culture, d'un art, d'un genre de vie.

Dva přední francouzští historici-medievalisté v ní shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.