Ludmila Freiová Books

Scifi román Kosmická linka Země - Kvara je třetí částí trilogie o planetě Kvara. Toto vydání však obsahuje i první a druhý díl - Strach na planetě Kvara a Cizinci na planetě Kvara. Trilogie o planetě Kvara. Věčný souboj mladého idealismu se strnulým řádem zavedených věcí, to je téma, které fascinovalo autorku, která se nezapomenutelně vepsala do české fantastiky osmdesátých let. Pozdější technologický vývoj zdál se překonat koncept obsažený v trilogii o planetě Kvara: idea centrálního počítače byla vystřídána realitou rozptýlených domácích vysoce výkonných computerů. Jednadvacáté století se však osudově vrací ke konceptu ustavičného dohledu, předjímaného Georgem Orwellem a zpracovaném i Ludmilou Freiovou. Centrální počítače ukryté v pozadí poslouchají, co si povídáme telefonem a o čem si vyměňujeme maily. Jsou opravdu tak neškodné, zaměřené jen proti teroristům, jak nám vlády namlouvají? Aktuální je i jiná myšlenka zde obsažená. Kdo vlastně drží v ruce skutečnou moc? Opravdu vše řídí počítač, anebo se za ním skrývají lidé? Toto není žádná spiklenecká teorie. To jen autorka vyhmátla obavy, jež sdílí tolik přemýšlivých lidí u nás i ve světě. První dva díly (Strach na Kvaře a Cizinci na Kvaře) trilogie vyšly v polovině osmdesátých let, závěrečný díl (Kosmická linka Země – Kvara) zde vychází vůbec poprvé.

Obrázky Miloše Němce,který je věnoval svým dětem, Tamaře a Romanovi, textem doprovodila Ludmila Freiová. Zvědavý kocourek se dozvídá prostřednictvím různých kamarádů -zvířátek,spoustu zajímavých věcí.

Příběh zanedbaného, duševně méněcenného dítěte, příběh jeho matky a příběh jeho učitele.

Sedm povídek doyenky české science fiction představuje výběr z její celoživotní tvorby, a ačkoli je sbírka pojmenována podle jedné z nich, téma času je přítomno v celé knize – ať již jde o detektivní pátrání rozpřažené přes celá tisíciletí v povídce Mumie, záchranu dětí z jiné epochy v titulní práci či hru o osud jednoho světa na šachovnici času jako v povídce Život pro Zaran. Povídky jsou navzájem spojeny nejen tematicky, ale i autorčiným hledáním skutečné lidskosti a její vírou v to, že k ní lidstvo jednou dospěje.

Scifi román volně navazující na sérii Kvara. Ekofeministická organizace nebo tajemná sekta? Hlavní postavou je žena jménem Anna, od počátku do konce záhadná a tajemná, která přijela z Terstu a velice pozvolna pro čtenáře odhaluje onu ekofeministickou organizaci a její pozadí. Nosnou linkou, která zdůvodňuje Annino objevení se v Praze, je smrt jedné z členek organizace a samotné odhalování se děje metodou více než neobvyklou. Anna totiž dokáže svou myslí vzstupovat do jakýchsi časových stop, které po sobě jednotliví lidé zanechávají, a přehrávat si je v hlavě jako na videorekordéru. Jak postupuje její pátrání, dozvídá se čtenář pozvolna víc a víc. Pozvolna proto, že Anna má samozřejmě také nějaký vlastní život, prožitky, navazuje nové vztahy hlubšího charakteru (ve vší počestnosti), sžívá se se sektou a poznává její fungování, což také zabere nějaký ten čas.

Ve svém románu vytvořila autorka paralelní svět – jiné Československo, cizí, a přesto povědomé. Povědomé hrdinovi Severiku Frenovi, který nechápe, proč ani jak se tam dostal. Pozoruje rozdíly a nesrovnalosti a ze všech sil se snaží porozumět své situaci, vzpomenout si, proč si skoro nic osobě nepamatuje, najít svůj vlastní svět, do něhož patří. Nakolik se mu to podaří, to se čtenáři dovědí při sledování hrdinových zážitků a jeho úsilí naplnit smysl svého života.

Hrdinka Letních kursů se někdy v příštím desetiletí teprve narodí. I tak si však přinese do 21. století zátěž přežitků – velkou dávku egoismu především -, které ji budou oddělovat od lidí nové éry. Autorka ve své „biologické science fiction" dokládá, jak psychologické rozdíly mezi příslušníky různých generací vyrůstají z odlišné zkušenosti společenské, jak nemohou být negovány zdáním fyzické svěžesti, „věčného mládí" jednoho z partnerů. Láska, ale také přátelství nikdy nebyly, nejsou a nebudou jen soukromou věcí dvou jedinců, muže a ženy; jsou záležitostí sociální, jejich podoba, jejich projev se proměňuje paralelně se změnou vztahů společenských. Zároveň však stále zůstává láska onou věčnou touhou po štěstí, zápasem s vnitřními zábranami, strachem ze zklamání, žárlivostí…