Milan Myška Books

Albert Josef říšský hrabě z Hodic (1706-1778) patřil k nejznámějším osobnostem z řad slezské šlechty. Pozornost upoutával tím, jak z nevýznamného šlechtického sídla Slezských Rudoltic v průběhu tří desítiletí vybudoval pozoruhodné centrum zámecké kultury období pozdního baroka a osvícenství, jemuž se od současníků dostalo pojmenování "slezské Versailles". V odloučení od kulturních metropolí sledoval a rezonoval nové duchovní proudy a s pomocí svých poddaných a služebnictva rozvíjel zámeckou kulturu (hudba, opera, divadlo, tanec, zahradní architektura). V těžkých podmínkách regionu, který byl po dobu slezských válek dějištěm válečných operací, usiloval o smíření pruských Hohenzollernů (Friedrich II.) a rakouských Habsburků (Marie Tereze, Josef II.). Již za svého života, ale i později, osobnost Hodicova vzbuzovala zájem nejen historiků, ale i beletristů. Ti kolem jeho osobnosti navršili záplavu výmyslů, falešných konstrukcí a mýtů, které přešly do obecného povědomí. Kniha se pokouší alespoň některé z nich uvést na pravou míru.

Publikace je věnována fenoménu industrializace a jejímu regionálnímu průběhu. Je tvořena souborem čtyř obsáhlých studií, v nichž se autor zamýšlí nad paradigmatem industrializace a její interakcí s vybraným regionem. Sleduje tento fenomén v oblasti akciového podnikání v Rakouském Slezsku ve vybraných sektorech průmyslu, obchodu a dopravy před první světovou válkou. Všímá si také zániku domáckého průmyslu a dále vlivu industrializace na vývoj ekonomiky na rozhraní dvou hospodářských systémů.

Hlavním tématem pátého svazku ediční řady Nobilitas in historia moderna je otázka problematiky vztahu šlechty obývající hornoslezský prostor k regionálním či nadregionálním centrům (politickým, společenským, hospodářským či kulturním), jak se odrážel především v možnostech utváření osobních kariér konkrétních šlechticů, resp. jak dále ovlivňoval osudy celého rodu. Autoři jednotlivých textů řeší otázku, jaké možnosti uplatnění v Horním Slezsku mohli nalézt nejen domácí šlechtici, ale také příchozí z jiných částí zemí Koruny české, habsburské monarchie nebo zahraničí, a jak byly možnosti kariérního růstu ovlivněny významnými politicko-geografickými změnami, kterými Horní Slezsko prošlo v období novověku.

2. díl N-Ž / připravil autorský kolektiv pod vedením Lumíra Dokoupila, Milana Myšky, Jiřího Svobody.

Kniha přináší portréty šesti podnikatelů respektive podnikatelských rodin, které se zasloužily o moderní industrializaci českých zemí a habsburské monarchie v 19. století. Plastický obraz každodenního života podnikatelské rodiny v provinčním slezském městečku Vrbně pod Pradědem podává historie niťařských nákladníků a posléze fabrikantů Grohmannů. Na příkladě této rodiny může čtenář sledovat nejen mechanismus raně industriálního podnikání, ale i pronikání vrstvy podnikatelstva do veřejného a společenského života města.

Kniha našeho předního hospodářského historika je novým a doplněným vydáním knihy Opožděná industrializace, která vyšla v roce 1991 jako suplementum v Trutnově vydávaného sborníku Lnářský průmysl. Autor zde řeší především dva problémy: snaží se vysledovat hlavní tendence a pravidelnosti vývoje textilního průmyslu lnářského a bavlnářského na Místecku a Frýdecku v období od vzniku městské a venkovské plátenické výroby v regionu přibližně v 17. století do období, kdy se zde prosadila strojní, továrně organizovaná velkovýroba, a zároveň na příkladu konkrétního regionu řeší obecnější otázku tzv. protoindustrializace. Knihu tvoří pět hlavních kapitol (Počátky plátenictví na Místecku a Frýdecku, Zapojení venkovských tkalců do výroby pro neregionální trhy, Na cestě k průmyslové revoluci, Počátky továrního průmyslu bavlnářského, Protoindustriální formy a způsoby produkce ve věku moderních továren), které jsou dále funkčně členěny, a jeden exkurz zabývající se konkrétním příběhem jednoho z místních továrníků - Adolfa Landsbergera. Publikace je doplněna soupisem použitých pramenů a literatury, německým rezumé, jmenným a místním rejstříkem a průběžně v textu také více než čtyřmi desítkami černobílých fotografií.

Moravská Ostrava s prstencem průmyslových obcí ve svém okolí si na konci 19. a na počátku 20. století vysloužila nechvalnou pověst města s rozbujelou prostitucí. Mezi stálými obyvateli města byla pociťována jako ''skvrna kulturního života''. Nicméně, bez znalosti historie tohoto jevu by dějiny města a jeho obyvatel byly jen kusé a neúplné. Ať si to připouštíme, nebo ne, také život ve veřejných domech, bujné a alkoholem rozvášněné prostředí putyk a brlohů či každovečerní sháňky ''šlapek'' po dychtivých klientech v ostravských ulicích nebo obchod s ''bílým masem'' tvořily neodmyslitelný kolorit americkým tempem se rozvíjejícího průmyslového města. Taková je historie, protože takový byl i život.

Málokdo z Ostravanů, hlavně však ti mladší, už dnes sotva rozumí tak trochu záhadným místním pojmenováním, jako např. Fifejdy, Mundloch. Salmovec, či ulice Na Desátém či Dědičná. Jak se na místopisnou mapu Ostravy dostala? Jaký je jejich původ? Nesouvisí nějakým způsobem s minulostí našeho na pohled nehistorického města? S touto drobnou publikací porozumíte několika ''záhadným'' místním názvům a zároveň naleznete pootevřená dvířka do minulosti Ostravy.

Úvodní studie zevrubně analyzuje historické pozadí dokumentů, období od Mnichova do konce roku 1941. Sleduje právní postavení Těšínska, činnost NSDAP, hospodářské vykořisťování maximálně vypjaté, germanizaci, rasový útlak, ale i odbojovou činnost. V druhém oddíle jsou otištěny zprávy okresního vedoucího NSDAP v Těšíně o politické situaci v r. 1941. Německé dokumenty přeložila Zdenka Čermáková

Předkládaná edice obsahuje korespondenci mezi profesory Jaroslavem Markem (1926–2011) a Františkem Kutnarem (1903–1983) z doby jejich spolupráce na díle Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví I. a II. Umožňuje hlubší vhled do tvůrčích postupů obou autorů a reflektuje změny v politické situaci a kulturním milieu dané doby. Jejím prostřednictvím lze zachytit také postoje československých historiků, jejich vztah k politické situaci, jejich ochotu podrobit se ideologickému nátlaku či jej aktivně vykonávat.

Milan Myška: Založení a počátky Vítkovických železáren 1828-1880. Ilustrace, mapky, grafy: Zdeněk Jelínek, 28 obrazových příloh, volné přílohy pod páskou, formát: 25x17 cm.

I. Historická věda II. Metodologie III. Metody IV. Postup historikovy práce V. Pomocné vědy historické