Petr Kostrhun Books

Karel Absolon byl významnou a nepřehlédnutelnou osobností. Jeho jméno zůstane spjato se zpřístupněním dna propasti Macochy, s archeologickými výzkumy korunovanými nálezem Věstonické venuše či s vybudováním pavilonu Anthropos v Brně. Spektrum jeho rozsáhlé činnosti doplňovaly zejména v počátcích jeho aktivního života i úspěchy v oboru zoologie, zvláště při výzkumu bezobratlých troglobiontních živočichů. Absolon byl však také osobou kontroverzní, kromě obdivovatelů měl i řadu odpůrců, za svými cíli a úspěchy šel mnohdy nekompromisně a tvrdě. V každém případě za sebou zanechal nejen mnoho speleologických, archeologických a zoologických objevů, ale i obrovské množství publikací, fotografií, rukopisů a dalších dokumentů, které po celou dobu své působnosti schraňoval. Absolonovo dílo je vskutku monumentální a čerpat z něj budou ještě mnohé další generace.

Býčí skála. Už to samotné slovo vyvolává představu čehosi dávného a tajemného. A což teprve staré pověsti o průvodech, kvílení z nitra jeskyně a o její osvětlené Předsíni! Je nabíledni, že lehce dosažitelná sluj pod vysokými skalisky musela poutat pozornost už v pravěku, přitahovat barokní učence, fascinovat romantiky, a že moravská archeologie musela učinit své první kroky právě zde. Snad se v ní ukrývali i padělatelé mincí a nějací podivní, tmy se nebojící lidé středověku, kteří na stěně nad Jižní odbočkou zanechali změť nesrozumitelných černých čar a v prostoře samé hrst polotovarů stříbrných mincí. Ve stejné prostůrce, jako v jediné v našich jeskyních, namalovali záhadný vzor již lidé pozdní doby kamenné.

This monograph discusses the scientific legacy of the Czech anthropologist Jan Jelinek whose research in the field of paleolithic and non-European cultures strongly influenced the activities of the Moravian Museum and the Anthropos Museum in Brno. The book comprises four independent sections in which the authors interpret various themes of Jelinek's interest in the evolution of man and culture.

Myšlenka na realizaci mezinárodní výstavy „Mykény a střední Evropa. Počátky evropských civilizací v době bronzové“ vznikala velmi dlouhou dobu. U jejich počátků stala fascinace nad výsledky archeologických výzkumů slovenských kolegů z Archeologického ústavu akadémie vied v Nitre, kteří pod vedením PhDr. Ladislava Olexy realizují mnoho let systematicky výzkum na výjimečné lokalitě otomanské kultury u východoslovenské obce Nižná Myšľa nedaleko Košic. Toto pravěké sídliště a pohřebiště ze starší doby bronzové před 3.500 lety odbornou i laickou veřejnost již dlouhou dobu udivuje bohatstvím nalézané materiální kultury, v které archeologové mimo jiné sledují výrazné ovlivnění světem okolo Egejského moře, kde v této době vzkvétala tzv. mykénská kultura – raná řecká civilizace. Není s podivem, že jiné významné sídliště z této doby – Spišský Štvrtok – bylo symbolicky nazváno slovenskými Mykénami. Odtud pramení také inspirace pro název brněnské výstavy. Pozoruhodné archeologické nálezy otomanské kultury již zaujaly velkou pozornost u návštěvníků v řadě evropských zemí, kam putovala výstava o Nižné Myšli v minulých letech. V České republice je v této šíři představena otomanská kultura starší doby bronzové vůbec poprvé.

Ústřední část výstavního projektu se zaměřuje na historická témata sledující vývoj Pobaltí v 5.–16. století, rozdělená do osmi kapitol. První dvě, Cesty dávných bohů a V kmenových společenstvích, se věnují etnogenezi baltských a ugrofinských kmenů, jejich kultuře a mytologii před přijetím křesťanství. Kapitola Christianizace křížem i mečem hodnotí křesťanské misie sv. Vojtěcha a sv. Bruna z Querfurtu, význam pruských biskupství a úlohu českých panovníků v christianizačním procesu Baltů. Dále je zhodnocen význam námořního hanzovního obchodu v části Pod plachtami za obchodem. Oddíl Litva mezi Cařihradem a Římem se zaměřuje na mocné litevské velkoknížectví a polsko-litevskou unii v evropských dějinách. Následující části, Na území řádu a Na poli grunwaldském, reflektují činnost německých rytířů v Pobaltí, účast husitských vojsk a důsledky bitvy u Grunwaldu. Závěr výstavy, nazvaný Jagellonci, přibližuje společné dějiny středoevropských zemí a baltského prostoru v rámci jednoho kulturně-politického a dynastického celku. Částečně souběžný anglický a německý text, částečně přeloženo z němčiny a litevštiny.

Před 140 lety blanenský lékař, "otec moravské archeologie", Jindřich Wankel, v jeskyni Býčí skále v Moravském krasu objevil a rozpoznal jedny z prvních nálezů ze starší doby kamenné, paleolitu. Po něm se výzkumu tohoto období prehistorie Moravy věnovali další přední badatelé a osobnosti v oblasti archeologie, např. K. J. Maška, M. Kříž, J. Knies, K. Absolon, J. Skutil a další. Autoři publikace, vědečtí pracovnící Moravského zemského muzea, se věnují právě vývoji poznávání jednotlivých paleolitických údobí a vše dokládájí bohatou obrazovou dokumentací, medailonky badatelů a výčtem jejich nejdůležitějších vědeckých prací.