Pavel Juřík Books

Období první republiky stále fascinuje a přitahuje. Nová výpravná kniha je kronikou, encyklopedií a intimním svědectvím o zásadních okamžicích let 1918–1938. Čtenáři zažijí atmosféru doby spolu s obyvateli předválečného Československa, přičemž se ocitnou v blízkosti historických událostí a mohou psát korespondenci například s T. G. Masarykem. Kniha obsahuje 55 unikátních dokumentů, které jsou věrnými replikami historických artefaktů, zachovávajícími rozměr a vzhled originálů. Mezi vloženými přílohami najdete například Krajanské noviny Svornost z roku 1918, Washingtonskou deklaraci, korespondenci legionáře Antonína Bezděka, rukopisný koncept prvního zákona ČSR, noviny z října 1918 a dopisy mezi TGM a Karlem Kramářem. Další artefakty zahrnují bankovky první republiky, slavnostní verzi Martinské deklarace, volební plakáty, reklamní materiály a dokonce i diplom pro hokejisty z I. zimních olympijských her. Kniha je luxusně zpracována s kvalitním tiskem na matném křídovém papíru a obsahuje mapu ČSR. Tato publikace nabízí jedinečný pohled na život a kulturu první republiky, a to nejen prostřednictvím textu, ale i autentických dokumentů.

Výpravná encyklopedická publikace přináší základní historické a genealogické informace o 150 významných šlechtických rodech působících v českých zemí. Pozoruhodné osudy několika set jejich příslušníků se skládají v mozaiku českých dějin.

Historie a sídla knížecího rodu. Autor sleduje především oblast jižní a střední Moravy, kde se rozkládala panství významného rodu, ale sleduje i jejich další paláce, zámky a majetkové držby. Text přináší informace o významných osobnostech rodu, jejich podílu na politických, hospodářských, vojenských a kulturních dějinách zemí Koruny české a střední Evropy a medailony představující významné umělce a politiky. Text bohatě ilustrují barevné fotografie interiérů a exteriérů popisovaných objektů, reprodukce portrétů, obrazů, map a archivních černobílých fotografií, získaných v tuzemských a zahraničních archivech a sbírkách.

Peníze jsou jedním z největších vynálezů lidstva, bez nich bychom nebyli na tak vysokém stupni hospodářského nebo kulturního rozvoje. Lidstvo je používá už tři tisíciletí. Tato kniha seznamuje s historií a rolí peněz na příkladu starověkých civilizací, Království českého, Nizozemí, Francie, Velké Británie, Německa, Ruska a Spojených států a ukazuje, jak se měnily formy peněz a jak ovlivňovaly národní i světové dějiny.

Kniha přibližuje historii a význam nejvýznamnějšího českého panského rodu. Od Vítka I. z Prčic, prvního známého předka rodu Vítkovců zmíněného již v roce 1169, až po vymření rodu Rožmberků v roce 1611, zaujímali páni z Rožmberka přední místa v zemských a dvorských úřadech. Členové rodu, jako byli Vok I., Oldřich II. či Vilém a Petr Vok z Rožmberka, se významně zapsali do našich dějin. Stopy jejich díla vidíme dodnes, ať je to rybniční soustava v jižních Čechách, hrady a zámky Český Krumlov, Třeboň, Rožmberk, Kratochvíle, Choustník, Vimperk, klášter Vyšší Brod, nebo Rožmberský palác na Pražském hradě. Kniha shrnuje nejnovější poznatky o životě a díle rodu Rožmberků, které doplňuje na tři sta fotografií.

Bůh, čest, vlast. Kinští patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody Království českého a habsburské monarchie. Jejich kořeny sahají až do 13. století. V roce 1628 byli povýšeni do hraběcího stavu, v roce 1720 vznikla větev knížecí, ze které se oddělila hraběcí větev kostelecká. Zámky Kinských v Chlumci nad Cidlinou, Kostelci nad Orlicí a Žďáru nad Sázavou patří mezi časté cíle milovníků historie a turistiky. Výrazné stopy Kinských nalezneme i na dalších místech, jako jsou Praha, Heřmanův Městec, Chroustovice, Sloup, Nový Bor nebo Budenice. Z dlouhé řady významných osobností rodu připomeňme např. hraběte Viléma nebo Oktaviána, či knížata Štěpána a Rudolfa Kinské a polního zbrojmistra Františka Josefa Kinského. Zapomenout nesmíme na nositelku Nobelovy ceny míru baronku Bertu von Suttner nebo jedinou vítězku Velké pardubické Latu Brandisovou. Kniha „Kinští, Bůh, čest, vlast“ přináší celkový pohled na historii a odkaz rodu Kinských, informace o jeho nejvýznamnějších osobnostech, přehledné rodokmeny hlavních rodových větví a popisy erbů. Na tři sta fotografií zachycuje portréty členů rodu a jeho nejvýznamnější sídla.

Různé formy platidel provázejí lidstvo asi 8 000 let. Mají řadu funkcí a jednou z nich je role platidla, která se za poslední 3 000 let významně rozvinula. S tímto vývojem je spojen i vznik bankovnictví a otevření platebního trhu novým subjektům, jako jsou např. platební instituce. Autor tomuto vývoji věnuje úvodní část knihy (směnky, šeky, poštovní poukázky apod.). Větší část knihy je zaměřena na fenomén 20. století – platební karty, a to od jejich počátků ve Spojených státech v roce 1914 až po vznik mezinárodních kartových systémů (MasterCard, VISA atd.) včetně vynálezu a rozvoje bankomatů. Pozornost je též věnována novým platebním nástrojům, jako jsou bezkontaktní platby (kartou, mobilním telefonem) či platby na internetu. Kniha přináší mnoho nových informací, z historie i ze současnosti, a doprovází ji několik set barevných fotografií, v řadě případů dosud nepublikovaných.

1870-2006: velká encyklopedie. Ojedinělá publikace na našem i světovém trhu podává komplexní pohled na historii platebních karet. Zajímavým a poutavým způsobem přibližuje vývoj jednotlivých typů platebních karet v USA, v Evropě a Japonsku, vznik mezinárodních kartových asociací či technické vynálezy a vynálezce. Čtenář nahlédne i do technického zázemí kartových společností a bank, seznámí se s vývojem obchodních značek i marketingu platebních karet a dozví se mnoho zajímavého a užitečného i o jejich bezpečnosti, o konkurenčních sporech a o výhledech do budoucnosti. Celý vývoj je dokumentován více než 600 barevnými a černobílými snímky, z nichž přes 100 je publikováno poprvé po mnoha desítkách letech. Kniha je zcela ojedinělá svou dokumentační formou i svou atraktivitou. Bankéři, specialisté na platební karty, obchodníci, žurnalisté, historikové, sběratelé platebních karet i laická veřejnost zajímající se o historii bankovnictví či techniky by si tuto ojedinělou exkluzivně zpracovanou publikaci neměli nechat ujít.

Autor v této knize zkoumá jižní a střední Moravu, kde se nacházela panství dvou významných rodů, a také jejich další majetky v Praze, Vídni, na Moravě, v Čechách, Rakousku a Lichtenštejnsku (např. Lednice, Valtice, Šternberk a další). Text se zaměřuje na významné osobnosti obou rodů a jejich vliv na politické, hospodářské, vojenské a kulturní dějiny zemí Koruny české a střední Evropy. Zvláštní pozornost je věnována rodu Liechtensteinů, přičemž jsou opraveny některé tradiční omyly a objasněny okolnosti vyvlastnění jejich majetku v Československu v roce 1945. Tato situace vedla k tomu, že Česká republika jako jediná země neuznává Knížectví lichtenštejnské jako suverénní stát a diplomatické styky mezi oběma zeměmi byly přerušeny. Kniha je bohatě ilustrována více než 500 barevnými fotografiemi interiérů a exteriérů, reprodukcemi portrétů, obrazů, map a archivních černobílých fotografií, z nichž mnohé dosud nebyly publikovány. Více než sto reprodukcí pochází ze sbírek rodu Liechtensteinů ve Vaduzu a Vídni. Publikace vychází pod záštitou Jeho Výsosti Hanse-Adama II., vládnoucího knížete z Liechtensteinu, který ji opatřil předmluvou.

Oslnivý společenský vzestup rodu Smiřických ze Smiřic, od bezvýznamného vladyckého rodu po nejbohatší panský rod v Čechách s aspirací na českou královskou korunu, je fascinujícím příběhem, který zasahuje do našich politických a kulturních dějin téměř 200 let, od počátku 15. století do roku 1618. I když je dnes jméno rodu téměř zapomenuto, zanechal za sebou významné architektonické památky, jako jsou hrady a zámky v Kostelci nad Černými lesy a Náchodě či palác Smiřických v Praze. Jejich unikátní hospodaření bez dluhů bylo v té době výjimečné. Po bitvě na Bílé hoře získal polovinu panství Albrecht z Valdštejna, který si je nárokoval jako dědic. Středočeská panství následně prodal Karlu I. knížeti z Liechtensteina, jenž je dále rozšiřoval a vlastnil až do první pozemkové reformy. Dceři knížete Jana Adama I., Marii Terezii Felicitas, se vděčí Černokostelecko a Vídeň za řadu charitativních projektů a staveb. Samostatná kapitola věnovaná Liechtensteinům dokumentuje pozitivní vývoj česko-lichtenštejnských vztahů po roce 2009. Kniha navazuje na úspěšné dílo autora o Moravských dominích Liechtensteinů a Dietrichsteinů.

Unikátní obrazová publikace Chotkové – ve službách státu nás seznámí s tímto významným staročeským šlechtickým rodem, který se díky Václavu Antonínovi Chotkovi (1674–1754) dostal mezi politicky nejvýznamnější rody říše. Jeho synové se stali předními spolutvůrci reforem Marie Terezie. Karel Chotek (1783–1868) byl nejvyšším purkrabím pražským a nechal zde vybudoval první nábřeží a druhý most přes Vltavu. Podporoval budování železnic, cest, škol a nemocnic. V roce 1945 byl majetek Chotků zkonfiskován a členové rodiny byli odsunuti. Historie Chotků se uzavřela v roce 1970 úmrtím posledního člena rodu.

Zlatý klíč k památkám České republiky je všestrannou a ojedinělou příručkou pro milovníky památek a historie. Kniha poutavě přibližuje na 330 vybraných hradů, zřícenin, zámků, paláců, klášterů a dalších pamětihodností, na něž jsou české země bohaté. Nechybí informace o významných osobnostech, zajímavých lidských osudech nebo událostech z dějin měst a městeček Čech, Moravy a Slezska. Na tři desítky rekonstrukcí hradů, erby šlechtických rodů a znaky měst a téměř dva tisíce fotografií ocení čtenáři každého věku. Kniha je neocenitelnou pomůckou při plánování výletů.

Schwarzenbergové patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody, které ovlivňovaly nejen dějiny českých zemí, ale celé střední Evropy v 17. – 19. století. Zejména jižní Čechy vděčí Schwarzenbergům za úpravu krajiny, výsadbu lesů na Šumavě a dlouhou řadu hradu a zámků, na které jsme dodnes hrdí. Na prvním místě to jsou zámky Hluboká, Třeboň, Český Krumlov a Orlík, ale také schwarzenbergské paláce v Praze. Kniha „Schwarzenbergové – Nic než rovné“ čtenářům přináší celkový pohled na historii a odkaz rodu Schwarzenbergů, informace a portréty jeho nejvýznamnějších osobností, rodokmeny a popisy erbů.

Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Buquoyové. Jižní Čechy patří k nejkrásnějším regionům České republiky. Bohatě ilustrovaná celobarevná kniha prezentuje historii rodu Vítkovců (páni z Krumlova a Rožmberkové), Eggenbergů, hlubocké a orlické linie Schwarzenbergů, rodu Buquoyů a Švamberků, které se nejvíce zasloužily o zdejší bohatost památek. Text doplňuje popis historie a prohlídkových tras zámků a hradů Český Krumlov, Hluboká, Nové Hrady, Orlík, Rožmberk a Třeboň. Popsány jsou i další čtyři desítky hradů, zámků a paláců, které výše uvedené rody vlastnily nebo vlastní v ČR, Rakousku a Německu, ale i nejrůznější přírodní a technické zajímavosti kraje či biografie významných osobností. Text doplňují rodokmeny šlechtických rodů a jmenný rejstřík.

Liechtensteinové – jeden z nejstarších moravských a českých panských a knížecích rodů. Jejich počátky nacházíme v 11. století v Bavorsku. Na Moravu přišli skrze budoucího krále Přemysla Otakara a stali se jedním z nejbohatších moravských rodů. Zanechali po sobě mnoho památek: Lednicko-valtický areál, zámky v Mikulově, Valticích, Velkých Losinách či v Praze. Liechtensteinské knížectví se stalo jednou z nejbohatších zemí světa. Za druhé světové války pomáhalo lidem pronásledovaným nacismem, přesto byl majetek jeho občanů v Československu v roce 1945 zkonfiskován. Diplomatické styky České republiky s Liechtensteiny byly obnoveny až roku 2009.

Rod hrabat z Harrachu se zapsal do českých a moravských dějin a krajiny více, než se obecně ví. Jeho historie sahá do roku 1272, kdy jsou bratři z jihočeské vsi „Horachy“ uvedeni jako svědci darovací listiny Rožmberků ve prospěch vyšebrodského kláštera. Český rod se poté rozvětvil i do rakouských zemí a jeho jméno se změnilo na „z Harrachu“. Harrachové byli úspěšnými podnikateli a promyšleně budovali textilní manufaktury. Perlou jejich podnikání byly proslulé sklárny v Harrachově. Hrabě Jan Nepomuk patřil mezi velké české vlastence a mecenáše. Zasloužil se o rozvoj turistiky a ochranu přírody v Krkonoších a o zavedení lyží v českých zemích.(oficiální anotace)

Ačkoliv rodinné vazby jsou u šlechtických rodů spletité, u rodů Dietrichsteinů a Mensdorff-Pouily došlo k něčemu výjimečnému – oba rody se staly příbuznými předních evropských královských rodů, na prvním místě habsburského a na druhém britského. V prvním případě to bylo příbuzenství nelegitimní, ve druhém legitimní. A protože se rody Dietrichsteinů a Mensdorff-Pouilly v roce 1857 navzájem propojily a Mensdorffové o dvanáct let později zdědili knížecí titul i jméno Dietrichsteinů, sluší se oba rody představit společně. Dodejme, že se nejedná o tzv. pobělohorské rody, protože první k nám přišel už v 16. století a druhý až na počátku 19. století.

Historie člověka byla odnepaměti spojena s bojem o přežití, moc, vliv, „životní prostor“ nebo suroviny. Mnohé války potvrzují staré pravidlo, že pera diplomatů nemají váhu ani listu papíru, který podepsala, pokud plnění dohod smluvní strany nemohou opřít o zbraně funkčních armád. Armáda je jednou z opor moderního státu, pomáhá nejen při obraně proti agresorovi, ale také při živelních pohromách či pandemiích. Tato kniha přináší souhrnný přehled vývoje vojenství a současného stavu a výzbroje armád. Stručně také informuje o právech a povinnostech bojujících stran a civilního obyvatelstva. Podobný titul chyběl na trhu už řadu desetiletí.(oficiální anotace)

Valdštejnové dali českým zemím dlouhou řadu významných politiků, vojevůdců, diplomatů, církevních hodnostářů nebo mecenášů. České dějiny tak jsou i dějinami tohoto rodu. Beze sporu nejvýznamnější osobností rodu je Albrecht z Valdštejna (1583–1634) vévoda frýdlantský a mimořádně úspěšný vojevůdce třicetileté války, který se stal osobností celoevropského významu. Jeho pád a vražda v Chebu roku 1634 neovlivnila jeho příbuzné a Valdštejnové byli i nadále důležitými členy zemské nebo císařské vlády. Z řady významných osobností Valdštejnů připomeňme nejvyššího purkrabího Adama mladšího z Valdštejna (1570-1638), pražského arcibiskupa Jana Bedřicha (1642–1694), hraběte Karla Ferdinanda (1634–1702) císařského dvořana a diplomata nebo litoměřického biskupa Emanuela Arnošta (1716-1789). Plzeňskou strojírnu hraběte Kristiána Vincence z Valdštejna v roce 1869 koupil Ing. Emil Škoda a vybudoval z ní jeden z nejvýznamnějších průmyslových koncernů v Evropě.

Popel jsem a popel budu. Lobkowiczové jsou jedním z nejvýznamnějších a světově nejznámějších českých šlechtických rodů. Jejich historie sahá do konce 14. století. V dalším století se rozdělili na větve Hasištejnských a Popelů z Lobkowicz. Dodnes žije pouze větev popelovská, která se dělí na roudnickou primogenituru a mělnickou sekundogenituru a ty ještě na další větve. Dlouhá řada významných politiků, diplomatů, vojevůdců nebo mecenášů umění z rodu Lobkowiczů se zapsala zlatým písmem do českých dějin. Jimi shromážděná umělecká díla patří mezi nejvýznamnější soukromé sbírky umění ve střední Evropě. Z desítek lobkowiczkých sídel uveďme např. zámky Mělník, Roudnice nad Labem a Jezeří, hrady Hasištejn nebo Střekov a Lobkowiczský palác na Pražském hradě. Kniha Lobkowiczové, Popel jsem a popel budu je první knihou o tomto rodu, která čtenáři poskytuje souhrnné informace o jeho nejvýznamnějších osobnostech, historických souvislostech, genealogii a heraldice. Seznamuje také s bezmála dvěma desítkami hradů, zámků a paláců, které rod vybudoval. – zasvěcený text popisuje dějiny rodu i jednotlivých sídel – 280 fotografií (portréty, interiéry a exteriéry sídel) – přehledné rodokmeny hlavních větví rodu Lobkowiczů

Vůbec poprvé předkládá kniha Královna bitev – vznik moderního dělostřelectva a české země čtenáři nedávno objevené informace o významné reformě rakouského dělostřelectva. Ta se z podstatné části uskutečnila na území jižních Čech v letech 1744–1753. Nové dělostřelectvo se od roku 1756 zasloužilo o mnoho porážek pruské armády, včetně vítězství v bitvě u Kolína 18. června 1757, a pomohlo tak zachránit územní integritu českého státu. Novou výzbroj a taktiku postupně převzaly všechny evropské armády a setkáváme se s ní dodnes. Čtenář se současně seznámí s historií dělostřelectva před rokem 1744 a jeho vývojem až do současné doby, na kterém se podílela řada českých dělostřelců a techniků.

Věrně a stále. Monografie o jednom z nejstarších českých šlechtických rodů je určena pro širokou veřejnost, která se zajímá o historii šlechty, historii jako takovou i o dějiny hradů a zámků. Z rodu Kolowratů pocházely desítky významných osobností, které se zapsaly do českých i středoevropských dějin. Patří mezi ně např. Hanuš II. Libštejnský z Kolowrat, voják a později duchovní, který vyhlásil roku 1469 papežskou klatbu nad králem Jiřím z Poděbrad, významný politik jagellonského období Albrecht II. Libštejnský z Kolowrat nebo císařský vyslanec František Karel I. Z větve Krakowských z Kolowrat pochází např. velký vlastenec19. století hrabě Hanuš či známý filmař, aviatik a motorista hrabě Saša. Odkaz štědrých dárců z rodu Kolowratů nalezneme např. v Národním muzeu nebo Národní galerii. Kolowratská sbírka obrazů patří mezi nejcennější u nás. S Kolowraty jsou spojeny hrady Krakovec, Libštejn, Krašov nebo překvapivě i Karlštejn, ale také zámky Rychnov nad Kněžnou, Velké Dvorce, Sloup nebo Nový Hrad u Jimlína a několik paláců v Praze.

Czerninové patří k českým šlechtickým rodům, které již od 12. století ovlivňovali historii Království českého. Rozvětvili se do řady větví, ze kterých dodnes rostou čtyři: hradecká, vinořská, dymokurská a vrchlabská (Czernin-Morzinové). Osobnosti jako hrabě Heřman, Humprecht, František Josef, Jan Rudolf, Evžen Karel nebo bratři Děpold a Humprecht a jejich bratranec stíhač RAF Manfred Beckett Czernin se nesmazatelně zapsali do dějin. Dodnes poutavé jsou i dopisy Zuzany Czerninové z nedrahovické větve, které v 17. století psala krásnou češtinou svému synovi Humprechtovi. Stopy Czerninů nalezneme i v české krajině, ať již to je zámek a nádherný park v Krásném Dvoře, lovecké zámky Humprecht, Kozel nebo Jemčina, zámky Chudenice a Chudenice-Lázeň, Petrohrad, Vrchlabí a Dymokury nebo jedna z perel vrcholného baroka v Praze – Černínský palác. Jejich stopy nalezneme i na Sněžce a dalších místech Krkonoš. Kniha Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem přináší celkový přehled historie a odkazu rodu Czerninů, informace a portréty jeho nejvýznamnější osobností, rodokmeny a popisy erbů a přehled jejich nejvýznamnějších hradů, zámků a paláců.

Autor se znovu vrátil do jižních Čech, tentokrát s přesahem hlavně na jižní Moravu, aby popsal zrod, rozkvět, ale i zánik nejslavnějších rodů spojených s regionem: pánů z Hradce (jedné z větví pánů z Růže), jejich nástupců Slavatů a pak Czerninů, ale také Krajířů z Krajku a dalších, včetně jejich sídel, a to i v Praze, Vídni a na dalších místech. Nezapomíná ani na zdejší malebná města Jindřichův Hradec, Telč, Slavonice, Dačice a další, hrady a zámky, ale i jiné pozoruhodnosti. Bohatý ilustrační materiál s řadou u nás nepublikovaných snímků (mj. z archivu Czerninů) tvoří z knihy unikátní záležitost. 12. června proběhl v Jindřichově Hradci slavnostní křest knihy Pavla Juříka Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czernínů. Na snímku na podiu před Menhartovým palácem jindřichohradeckého hradu a zámku zprava: moderátor, pan "Jindřich II. z Hradce", hrabě Karel Evžen Czernin, vladař domu hradeckého a chudenického z hradecké větve, hrabě Jan Czernin z vnořicko- dymokurské větve, autor knihy Pavel Juřík, šéfredaktor Libri František Honzák, starosta Jindřichova Hradce Karel Matoušek a mušketýr.

Panský rod v Čechách a na Moravě. Šternberkové jsou jedním z nejstarších a nevýznamnějších šlechtických rodů na území České republiky. Počátky rodu se datují do 1. poloviny 13. století a jeho představitelé se nesmazatelně zapsali do našich dějin od středověku po odpor proti nacistům, podporovali vědu, techniku a umění a zanechali skvostné památky, z nichř mnohé patří k oblíbeným turistickým cílům (Český Šternberk, Šternberk, Konopiště, Jemniště, Troja, Bechyně, Zelená Hora či hrad Lukov).

Korunovační klenoty patří mezi nejdůležitější symboly státu, dodnes je uctíváme a obdivujeme. Jejich historie sahá až do pravěku a starověku, kdy se z jednoduchých symbolů moci kmenových vůdců postupně proměnily v promyšlenou řadu „regálií“, s přesně stanoveným významem. Královskou nebo císařskou korunu doplnilo nejprve ve starém Egyptě a Římě žezlo a ve středověku říšské jablko, státní meč, korunovační kříž nebo roucho. Tato kniha přináší přehled historie více než tří desítek korunovačních klenotů a jejich zemí a seznamuje s osudy panovníků, kteří se na nich nejvíce podíleli. Přináší také informace o jejich uměleckém ztvárnění nebo o průběhu korunovací a o hlavních panovnických rezidencích.

Publikace přibližuje čtivou formou dějiny bankovnictví u nás, včetně mnoha detailních údajů i nejrůznějších zajímavostí. Vypráví např. o založení první banky na našem území, o vzniku první zastavárny v Praze, tzv. Schwarzenberské banky, prvních spořitelen a akciových či zemských bank a o rozvoji peněžnictví v habsburské monarchii, Československu, ale i v ČR a na Slovensku, a to až do současnosti. Vedle historie bankovnictví přináší informace o tom, jak se vyvíjely hlavní bankovní služby a technologie (mj. trezory, platební karty). Kniha vychází ve svém druhém, přepracovaném a doplněném vydání k 30. výročí vzniku bankovnictví České republiky a Slovenska. Text na křídovém papíře provází přes 200 vesměs barevných fotografií, z části unikátních (bankéři, interiéry a exteriéry bank u nás i v Rakousku). Přivítají ji zájemci o historii, bankovnictví, ale i architekturu.

Ojedinělá publikace na našem i světovém trhu podává komplexní pohled na oblast peněz, bezhotovostních platebních prostředků a zejména platebních karet. Finančníci, marketéři, historici i laická veřejnost v knize najdou podrobné informace o vzniku a vývoji platebních karet, od papírových až po laserové, seznámí se s vynálezy a vynálezci, kteří stáli při zrodu bankomatů, platebních terminálů, mikročipů a šifrovacích technologií.

Mýlil by se ten, kdo by obor pokládal za nudný, opak je pravdou. Čtivý text přináší zajímavou formou dějiny bankovnictví u nás včetně mnoha pro laiky i odborníky neznámých informací. Kniha vychází k 260. výročí založení první banky na našem území - Královské privilegované úvěrní banky v Brně, ale vypráví i o vzniku první zastavárny v Praze, tzv. Schwarzenberské banky, prvních spořitelen a akciových či zemských bank a o rozvoji peněžnictví v habsburské monarchii, Československu a ČR, a to až do roku 2011. Vedle historie bankovnictví přináší informace o tom, jak se vyvíjely hlavní bankovní služby a technologie (mj. trezory, platební karty). Text na křídovém papíře provází na 200 vesměs barevných foto, z části unikátních (bankéři, interiéry a exteriéry bank u nás i v Rakousku). Přivítají ji zájemci o historii i dnešek bankovnictví, ale i architektury.

Páni z Hradce nebo-li také „páni zlaté růže“ patří k nejstarším a nejvýznamnějším českým a moravským panským rodům. Jejich historie se začala psát již na konci 12. století. Z jeho řad vzešla řada úspěšných politiků a diplomatů (Jindřich I. z Hrace, Adam I., Zachariáš nebo Adam II.) a jejich odkazem jsou např. zámky Jindřichův Hradec a Telč nebo hrad Roštejn.