Jan Otčenášek Books

Pokušenie Katarína, dielo, ktoré je akousi citovou výchovou dnešnej generácie, je napísané majstrovským perom skúseného románopisca a prináša mnoho bystrých pohľadov do súčasného života, do psychológie i do morálnych charakterov dnešných ľudí a dotýka sa pálčivých otázok našej súčasnosti.

Novela rozvíjí tragický příběh několikadenní lásky studenta a židovské dívky v dusné atmosféře Prahy za heydrichiády.

V tejto próze formou denníka mladej ženy stvárnil autor akúsi modernú robinzonádu sympatickej pražskej dvojice Petra a Ludmily. Tí si vytvárajú svoj pozemský raj podľa vlastných predstáv o šťastí.

Hlavní hrdinka Ludmila je učitelka z Prahy. Formou deníku vypráví kousek ze svého života, kdy následuje hlas svého srdce, romantika a snílka, a následuje trochu nepraktického muže Petra, filozofa s doktorátem) do hlubin šumavských pohraničních hvozdů. Mají vyhlídnutý objekt starého mlýna, který zakoupili a rozhodli se zrekonstruovat a provozovat v něm hospodu a penzion. Na cestu se vydali stařičkým, téměř nepojízdným vozem, kterému důvěrně říkají Samson. Zažijí drsnou horskou zimu a pocit bezmoci, dům je provlhlý, špinavý, plný harampádí a bez přívodu elektrické energie a vody. Musí se spolehnout jen sami na sebe. Jsou závislí na mizivých zásobách potravin, protože sněhové závěje jim nedovolí několik dní vyjít dál než na pár metrů od domu. Setkávání s místními lidmi proběhne místy s humorným podtextem, jindy dojde až k fatální neshodě. Spousta každodenních trampot při dřině s vyklízením a opravováním polorozbořeného domu Lídu s Petrem stmeluje, ale oba si postupně uvědomují, jak jim chybí město, kavárny, telefon – prostě civilizace.

Scénář ke stejnojmennému filmu Karla Kachyni.

Nedokončený román s autobiografickými prvky. Jiří Kolář je filmový režisér ve středních letech, má ženu a dceru a i milenku a před všemi uteče na Istrii, kde se potká s tajemnou Němkou Inge. Jiřího popis pobytu na ostrově Katarina s Inge se prolíná s jeho vzpomínkami na dětství, filmové začátky, seznámení se ženou a jeho život v Praze.

Soubor povídek s různými náměty, vyprávějící půvabné příběhy drobných lidí, je prozaickou prvotinou známé české autorky. Smetanová se ve svých příbězích vrací především do let okupace a do doby těsně po válce. Hrdinové povídek jsou rázovité figurky z Kampy, děvčata z pražských kanceláří, šoféři, studenti, osídlenci v českém pohraničí atd. Všechny povídky, třebaže jsou různorodé tematikou, rozsahem i celkovým laděním, mají společnou neochvějnou autorčinu víru v člověka a život a laskavé pochopení pro lidské slabosti, zprostředkované vytříbenými stylistickými prostředky.

Hrdiny románu, zasazeného do Prahy v době okupace, jsou příslušníci obětovaného ročníku čtyřiadvacet. V tísnivé atmosféře protektorátní nejistoty a totálního nasazení prožívají první lásky, hledají místo v životě, formují své názory a vyhraňují se charakterově. Dílo odsuzuje marná hrdinská gesta a straní naopak aktivnímu boji za základní lidské hodnoty.

Ironický portrét úspěšného stárnoucího muže, který se pokouší o vzpouru proti času, proti kornatění manželství. Začíná nové a nové vztahy a končí je v okamžiku, kdy ho milenky začínají kormidlovat k potvrzení svazku. Nakonec se marně snaží zadržet ubývající síly stykem s mladičkou milenkou a světem její party. Kultovní novela 60. let, v předchozím režimu zakázaná, je pokusem o záznam duše v okamžiku před katastrofou…

Jedná se o tzv. prózu budovatelskou nebo s výrobní tématikou. Šamotka. Závod má mnoho výrobních problémů a průsečíkem téměř všeho dění se stává nezcela třicetiletý Štěpán, vyučený formař, jehož továrna vyslala na studie a učinila úkolářem. Očenášek tu postavil na scénu hrdinu, komunistu, kterému kdejaký čtenář uvěří a jehož problémy se zájmem sdílí.

Román, v němž autor zachytil některé charakteristické rysy svého pokolení kolem únorových událostí v roce 1948. Na řadě postav ukazuje, jak se lidé zbavovali přežitků minulosti a jak se pasivní obyvatelé stávali uvědomělými, aktivními občany nové společnosti.

Podle námětu Jana Otčenáška k 22. dílu 30 případů majora Zemana: Tatranské pastorále. Vydalo nakladatelství Naše vojsko n.p. jako součást periodické řady Magnet - č. 1/79.

Kniha obsahuje 3 příběhy:1. Ladislav Fuks - Pan Theodor Mundstock : Psychologický román Ladislava Fukse vydaný roku 1963. Patří k vrcholům Fuksovy tvorby. Šílený člověk, konající dobro, v ještě šílenějším světě musí nutně dojít k tragickému konci. Dílo zobrazuje, jak obyčejného člověka ponižuje a pokřivuje diskriminace a strach.,2. Jan Otčenášek - Romeo, Julie a tma: Rozvíjí tragický příběh několikadenní lásky studenta a židovské dívky v dusné atmosféře Prahy za heydrichiády.,3. Jan Kozák - Mariana Radvaková: Pravdivý a nezkreslený obraz východoslovenské vesnice. Staří lidé tu dlouho žili v zajetí pověr a žena neměla postavení rovnoprávného člověka. I sem však začíná pronikat průmyslová výstavba, združstevňování a mechanizace zemědělství, vesnice spojil se světem autobus. Do tohoto prostředí je zasazen konflikt ženy a dvou mužů. Mariana Radvaková je bez věna provdána do bohaté selské rodiny. Vzbouří se proti moci peněz i vesnickým tradicím. Najde sílu a i se svým dítětem odchází nejen od rodiny, ale i z vesnice.

Kniha je určena nejmenším čtenářům, vypravuje příhody dvou chlapců z vesnice, kteří neví jak trávit čas svého dětství, tak jen čekají, až se blízko nich uděje nějaká zajímavost.