This is the first work providing systematic exposition of the Czech history from the prehistory to the establishment of the Czech Republic, one of the youngest members of the European Union.--[book cover]
Bilanzen eines deutsch-tschechischen Projekts
aneb Prohry, krize, skandály a aféry českých dějin let 1848-1989 Události, jejichž důsledky poznamenaly dějiny českého národa ve smyslu víceméně negativním. Kontroverzní historické osobnosti a jejich osudy. Poněkud neobvyklý výběr historických událostí, které představují spíše odvrácenou tvář českých dějin. Jedná se o události neslavné, skandály, aféry a události, které vzbuzují pochybnosti, dohady, nedůvěru apod. Tedy ty úseky národních dějin, na které nemůžeme být příliš hrdi, které ovšem tvoří součást naší historie. Podle podobného klíče vybírali autoři i osobnosti. Jednotlivé příspěvky jsou dílem renomovaných historiků.... celý text
Předkládaná kniha obsahuje čtyři studie, které přibližují rozmanité aspekty společenského vývoje v letech 1945 až 1989. Věnuje se trojjedinému vztahu opozice, společnosti a moci, přičemž prvním dvěma je věnována hlavní pozornost. Květa Jechová se ve své studii o mateřství v reálném socialismu zabývá problematikou respektování mateřské role ženy při budování socialismu, přibližuje práci interrupčních a státních populačních komisí, sleduje činnost ženských organizací i každodenní problémy žen-matek v období tzv. normalizace. Karel Kaplan přispěl studií, která analyzuje důvody, průběh a dopady sloučení sociální demokracie s Komunistickou stranou Československa. Milan Otáhal předkládá – na základě orálně-historického výzkumu pracoviště – interpretační studii o životě dělníků v normalizačním období. Vztahu opozice a společnosti, vzájemné reflexi a společenskému zakotvení opozičního postoje se věnuje studie Tomáše Vilímka, který se opírá o samizdatové texty, oficiální i nezávislé výzkumy veřejného mínění před rokem 1989 a v neposlední řadě i o vlastní rozhovory a výsledky jiných projektů orální historie.
Publikace vycházející v edici Česká společnost po roce 1945 představuje pět sociálně-historických studií. Milan Otáhal se věnuje problematice nástupu Gustáva Husáka a jednotlivým klíčovým aspektům „obnovování pořádku“ stejně jako přirozené obraně české společnosti reagující na masové čistky a nové opatření kádrové politiky. Tomáš Vilímek se soustředil na jednotlivé komplexy příčin ekologické, ekonomické, politické a morálně sociální destabilizace režimu v ČSSR a NDR v roce 1989. Květa Jechová přispěla studií o postavení ženy v české společnosti, v níž upozorňuje, že podrobnější poznání úlohy ženy v minulosti je nezbytným předpokladem k tomu, aby výklad dějin překročil rámec politických dějin a zahrnul i dimenzi obyčejných lidí. V pojednání o historii publikace Sedm pražských dnů 21.–27. 8. 1968 se David Weber neomezuje pouze na bezprostřední souvislosti vzniku tzv. černé knihy, zabývá se i postupným zapojením Historického ústavu ČSAV do obrodného procesu a jeho pracovníků do protiokupační rezistence. Poslední studie Martina France o vánočních svátcích v českých zemích v 50. a 60. letech představuje téma jako konkrétní příklad specifické ambivalentní funkce svátků a konsumu za komunistického režimu.
: sociální a ekonomické aspekty Studie rozebírající postavení určitých společenských skupin v komunistickém Československu v čase normalizace. První studie se soustředí na sociální postavení dělníků v ČSSR letech 1969-1989. Druhá pojednává o vývoji Škody Mladá Boleslav v průběhu normalizace. Třetí je zaměřena na postavení žen v Československu ve čtyřech různých oblastech. Poslední studie se zaobírá vztahem československé společnosti a tehdejšího komunistického vedení a také snaze tohoto vedení o zajištění sociálních potřeb obyvatelstva.
Publikace seznamuje s písemnou podobou příspěvků přednesených v září 1999 na VIII. sjezdu českých historiků v Hradci Králové v rámci sekce věnované soudobým dějinám. Záměrem organizátorů sekce, jejímž garantem byl Jiří Kocian, bylo především zprostředkovat širší odborné veřejnosti určitou bilanci a reflexi výsledků bádání o nejnovějších dějinách v rámci posledních deseti let, kdy se obor soudobých dějin ve svobodných poměrech nově konstituoval. Bilanční texty byly doplněny několika příspěvky zaměřenými na výklad nových poznatků a interpretací některých klíčových událostí nejnovějších dějin. Vedle přehledu stavu bádání a jisté sumarizace výsledků v dílčích tematických okruzích se většina autorů dotkla i obecnějších problémů: otázek metodologických či terminologických, vymezení periodizace soudobých dějin apod.
Sborník v návaznosti na dominantní zájmy Jana Křena, kterému je věnován, je tematicky soustředěný na politické dějiny, česko-německé vztahy a problémy moderní historiografie. Dvanáct příspěvků tvoří tři tematické celky.
Katalog ke stejnojmenné výstavě, jejíž vernisáž se uskutečnila 13. září 2010 v konferenčním sále Akademie věd ČR, přináší stručné texty k jednotlivým aspektům trávení volného času v období 1948–1989. Zabývají se mj. tematikou odborových rekreací, závodních klubů, chatařením a chalupařením, sportem a tělovýchovou apod.
Průvodce po archivech, badatelských institucích, knihovnách, sdruženích, muzeích a památnících. Vydavatelé (editoři): Oldřich Tůma, Jitka Svobodová, Ulrich Mählert. Česko-anglický text, překlad: Deanna Woolley.
Bibliografie českých/československých dějin 1918–1995. Výběr knih, sborníků a článků vydaných v letech 1990–1995. První ze dvou svazků.
2. část cyklu: České křižovatky evropských dějin. - Hledání východisek. První část, „Československo v evropské politice 1933–1948“, se zabývá postavením Československa v Evropě a také komparací jeho role s ostatními menšími evropskými státy. Ve druhé části, „Mocenské a ideové transformace v Československu 1933–1948“, jsou zkoumány proměny politického a ideového spektra jednotlivých národních prostředí v 30. letech, během 2. světové války i po ní až do etablování komunistického totalitního systému v roce 1948. Ve třetí části „Československo ve světovém hospodářství před a po druhé světové válce“ je zkoumáno místo československé meziválečné ekonomiky v Evropě a její výkonnost, válečný systém řízeného nacistického hospodářství v Protektorátu Čechy a Morava a poválečná hospodářský rekonstrukce v obnoveném Československu 1945-48.
4. část cyklu: České křižovatky evropských dějin. - Publikace přináší studie sedmnácti evropských badatelů analyzující historii liberalizace a resuscitace občanské společnosti v Československu během Pražského jara z perspektiv přesahujících čistě národní rámec. Zaměřují se na vzájemný vliv mezi procesy v Československu a paralelně probíhajícími změnami v západních společnostech, zejména s ohledem na západoněmecké a francouzské studentské hnutí. Věnují pozornost přímým kontaktům aktérů z Východu a Západu, jejich vzájemnému vnímání, transferům idejí a konceptů a neopomíjejí ani hranice překračující účinky popkultury a konzumu.
Obsáhlá kniha dokumentuje a interpretuje vznik, podobu a význam pamětních míst na dobu komunistického režimu. V regionálním uspořádání přináší přehled pamětních míst, jakými jsou sochy, pomníky, pamětní desky a další artefakty instalované ve veřejném prostoru v průběhu třiceti let od pádu režimu. Pomáhají pochopit, jak probíhal a probíhá proces vytváření kolektivní paměti na období 1948–1989. Každému z více než osmi set pamětních míst je věnována samostatná mikrostudie, obrazová dokumentace a přehled literatury. K orientaci v knize mohou čtenáři využít grafického členění a rejstříků. Tématu pamětních míst a některým významným fenoménům se věnuje také úvodní studie. Pamětní místa na komunistický režim v České republice reflektují obraz doby komunismu v kolektivní paměti. Jsou každodenní a veřejně sdílenou připomínkou a zároveň vytvářejí obraz této doby pro současné a budoucí generace.
Edice vybraných dokumentů k událostem spjatým s prvním výročím intervence armád Vašavské smlouvy v ČSSR. Události srpnových dní roku 1969 (demonstrace, stávky, represivní akce režimu) byly důležitým mezníkem v historii Pražského jara, znamenaly rozhodnutí konfliktu mezi společností a režimem a umožnily nastartování rázné "normalizační" politiky nového Husákova vedení KSČ. Doposud událostem srpna 1969 bylo věnováno poměrně málo pozornosti. Připravovaná publikace obsahuje dosud většinou neznámé (i nepřístupné) dokumenty z Archivu ÚV KSČ, Archivu Ministerstva vnitra aj. Publikace je připravena jako vědecká edice, dokumenty jsou vybaveny poměrně rozsáhlým podpůrným aparátem (textové a věcné poznámky, rejstříky apod.) a úvodní studií.... celý text
Czech
