Fráňa Richter Books

Autora při psaní ovlivnilo špatné zacházení s dělníky při sériové výrobě a ve své době šokující oznámení o prototypu jednoduchého robota Televoxe, zkonstruovaného americkým inženýrem R J. Wensleyem v roce 1927. Vypravěčem je člověk, kterému je po nehodě na přání továrníka Boty vpravena do žil umělá krev. Stane se oddaným Botovým služebníkem, a protože s umělou krví je více strojem než člověkem, udělá kariéru od nejschopnějšího dělníka až do člena vedení závodu. Teprve když je mu po nějaké době vpravena do žil krev lidská, získá sebevědomí a stane se znovu člověkem schopným citů. Bota se pokusil své dělníky přetvořit v podobné bezduché mechanismy, ale docházelo k ztrátám na životech, a tak si nechal sestrojit dělníky umělé – roboty Nadtelevoxy. Tím však vznikl mezinárodní konflikt, sousední státy se začaly obávat, aby nezačali být roboti vyráběni k válečným účelům.

Román Nadtelevox – člověk největšího ševce světa Fráni Richtera, poprvé vydaný roku 1930, patří k nejostřejším českým literárním obrazům technického věku. V nadsázce, fantastičnu a snově znepokojivé deformaci skutečnosti zachycuje svět velkovýroby, racionalizace, disciplíny a korporátní moci, v němž se hodnota člověka měří výkonem, užitečností a schopností zapadnout do industriálního mechanismu. Richterův román míří za sebevědomou fasádu meziválečného Československa jako moderního a průmyslově vyspělého státu. Ukazuje jeho stín: člověka sevřeného rytmem továrny, tlakem na efektivitu a představou, že i lidský život lze řídit stejně přesně jako stroj. Nadtelevox tak není jen kritickou satirou na konkrétní podnikatelský typ, ale podobenstvím o společnosti, kterou ovládla logika velkých korporací.