Miroslav Vaněk Books

The Velvet Revolution in November 1989 brought about the collapse of the authoritarian communist regime in what was then Czechoslovakia, marking the beginning of the country's journey towards democracy. Though members of the elite have spoken about the transition to democracy, the experiences of ordinary people have largely gone untold. In Velvet Revolutions, Miroslav Vanek and Pavel Mucke examine the values of everyday citizens who lived under so-called real socialism, as well as how their values changed after the 1989 collapse. Based on 300 interviews, Vanek and Mucke give voice to everyone from farmers to managers, service workers to marketing personnel, manual laborers to members of the armed forces. Compelling and diverse, the oral histories touch upon the experience - and absence - of freedom, the value of family and friends, the experience of free time, and perceptions of foreign nations. Data from opinion polls conducted between 1970 and 2013 factor into the book's analysis, creating a well-rounded view of the ways in which popular thoughts, trends, and attitudes changed as Czech society transitioned from communism to democracy. From this rich foundation, Velvet Revolutions builds a multi- layered view of Czech history before 1989 and during the subsequent period of democratic transformation.

This book investigates how values such as freedom, work, family, free time, and politics changed in Czech society in the two decades before and after the November 1989 Velvet Revolution. Miroslav Vanek and Pavel Mücke use public opinion polls as well as 300 interviews with Czech citizens to create a multi-layered view of Czech history before 1989 and during the subsequent period of democratic transformation.

Publikace pracovníků a spolupracovníků Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., se na základě analýzy a interpretace více než stovky rozhovorů s příslušníky dělnických profesí i profesí tzv. pracující inteligence zabývá klíčovou otázkou, jak prožívali a vnímali dobu před rokem 1989 „obyčejní lidé“ žijící v tehdejším Československu. Interdisciplinární badatelský tým složený ze zástupců několika generací se z různých pohledů zabývá mj. otázkami dějin reprezentací, studiem života jednotlivých profesních skupin či sociálních struktur, problematikou všedního dne a každodennosti, regionálními dějinami nebo tématy ze soudobé historické sémiotiky. Dvanáct interpretačních studií je doplněno souborem čtyř desítek redigovaných rozhovorů a v neposlední řadě také kolekcí jedinečných dokumentárních snímků z produkce sovineckého fotografa Jindřicha Štreita. Kolektivní monografie ve svém celku v žádném případě neaspiruje na komplexní a definitivní výklad období zejména sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, rozhodně si však bere za cíl alespoň dílem přispět k oživení a změně doposud spíše jen černobíle vnímaného obrazu této části našich soudobých dějin. Dílo se skládá ze 3 knih.

Publikace pracovníků a spolupracovníků Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., se na základě analýzy a interpretace více než stovky rozhovorů s příslušníky dělnických profesí i profesí tzv. pracující inteligence zabývá klíčovou otázkou, jak prožívali a vnímali dobu před rokem 1989 „obyčejní lidé“ žijící v tehdejším Československu. Interdisciplinární badatelský tým složený ze zástupců několika generací se z různých pohledů zabývá mj. otázkami dějin reprezentací, studiem života jednotlivých profesních skupin či sociálních struktur, problematikou všedního dne a každodennosti, regionálními dějinami nebo tématy ze soudobé historické sémiotiky. Dvanáct interpretačních studií je doplněno souborem čtyř desítek redigovaných rozhovorů a v neposlední řadě také kolekcí jedinečných dokumentárních snímků z produkce sovineckého fotografa Jindřicha Štreita. Kolektivní monografie ve svém celku v žádném případě neaspiruje na komplexní a definitivní výklad období zejména sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, rozhodně si však bere za cíl alespoň dílem přispět k oživení a změně doposud spíše jen černobíle vnímaného obrazu této části našich soudobých dějin. Dílo se skládá ze 3 knih.

Publikace pracovníků a spolupracovníků Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., se na základě analýzy a interpretace více než stovky rozhovorů s příslušníky dělnických profesí i profesí tzv. pracující inteligence zabývá klíčovou otázkou, jak prožívali a vnímali dobu před rokem 1989 „obyčejní lidé“ žijící v tehdejším Československu. Interdisciplinární badatelský tým složený ze zástupců několika generací se z různých pohledů zabývá mj. otázkami dějin reprezentací, studiem života jednotlivých profesních skupin či sociálních struktur, problematikou všedního dne a každodennosti, regionálními dějinami nebo tématy ze soudobé historické sémiotiky. Dvanáct interpretačních studií je doplněno souborem čtyř desítek redigovaných rozhovorů a v neposlední řadě také kolekcí jedinečných dokumentárních snímků z produkce sovineckého fotografa Jindřicha Štreita. Kolektivní monografie ve svém celku v žádném případě neaspiruje na komplexní a definitivní výklad období zejména sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, rozhodně si však bere za cíl alespoň dílem přispět k oživení a změně doposud spíše jen černobíle vnímaného obrazu této části našich soudobých dějin. Dílo se skládá ze 3 knih.

Na počátku celé této knihy byla autorova snaha sepsat stručný článek o historii Vranovské přehrady. Dějiny přehrady nebyly dosud souhrnně obsáhleji popsány, v různých periodicích sice vyšlo bezpočet článků zmiňujících přehradu, většinou se však jednalo o dílčí zprávy a informace zabývající se pouze určitým tématem nebo řešící její problematiku velmi rámcově. O přehradě se psalo i v mnoha turistických průvodcích, bývá zmiňována v turistických mapách. Mnohdy však jsou tyto informace faktograficky rozdílné a někdy také s dost podstatnými nepřesnostmi. A tak jsem začal Miroslav Vaněk pátrat...

Orální historie- Metodické a technické postupy práce.

Tato kniha slouží jako opravník dříve publikovaných prací a chronologicky popisuje výstavbu trati Brno–Havlíčkův Brod od začátku do konce. Zaměřuje se na válečné aspekty, ale zahrnuje i období před a po válce pro lepší orientaci čtenářů. Autor ukazuje, že i mladá historie může nabídnout cenné informace pro běžné čtenáře, badatele a historiky. Důraz je kladen na originalitu a specifika výroby v továrně Diana u Tišnova a její vliv na místní dění. Pátrání po úzkokolejce a továrně bylo náročné, přičemž odhalování souvislostí probíhalo postupně. Publikace má za cíl připomenout budoucím generacím Dianu – nenápadnou úzkorozchodnou drážku a podzemní továrnu, stejně jako tisíce lidí, kteří zde pracovali. Autor se podařilo téměř na poslední chvíli zmapovat trasu úzkorozchodné drážky a stavební drážky, přičemž vyžadovalo to značnou trpělivost a zkušenosti v oblasti vyhledávání tras bez písemné dokumentace. Téma drážky a továrny Diana u Tišnova představuje téměř zapomenutou část historie, a proto je třeba ocenit množství historických dokumentů, artefaktů, fotografií a svědectví, které autor shromáždil.