Miloslava Neumannová Books

Kniha o světě jako labyrintu a pravidelných návratech slohových period s manýrismy jako předposledními či posledními fázemi. Ahistorické pojetí manýrismu vychází z teze Hockeho učitele E. R. Curtia - zformulované v knize Evropská literatura a latinský středověk (česky Triáda 1998) - o nadčasové polaritě manýrismu a klasicismu. Hocke není historikem umění ani literárním vědcem, ale těžko definovatelným badatelským interesantem o ještě obtížněji definovatelné obory v čele s esoterikou. Hocke vyhranil a přehnal význam manýrismu, ale zasloužil se o jeho obecnější uznání.

V poslednej dekáde 19. storočia až po dvadsiate roky 20. storočia, ktoré sleduje tento diel Dejín umenia, dochádzalo v súvislosti s rozvojom priemyselnej civilizácie k revolučným zmenám v architektúre a k zložitému vývoju výtvarného umenia. Zaznamenávame četné zvraty vo výtvarnom myslení a senzibilite, objavy v oblasti formy i nekonvenčné reakcie na spoločensko-historické skutočnosti. Najprv scénu ovládli umelci presadzujúci princípy symbolismu, okolo roku 1900 prežíva vzmach secese, ale už s novým storočím sa otvára vlastná história moderného umenia. V rýchlom slede sa striedajú tendencie a individuálne hľadania: fauvismus v čele s Matissem, kubizmus najmä Picassov a Braqueov, ruská avantgarda, holandská skupina De Stij, talianski futuristi, dadaizmus, nemecký expresionizmus... Naznačený rámec v knihe prekračuje štúdie o naivnom umení a kapitola z dejín tzv. parížskej školy.

Sedmým dílem dospívá Pijoanova encyklopedie k 17. století, pro něž je charakteristický barokní umělecký sloh. Rozvíjel se v souvislosti s protireformací a na podkladě principů protikladných estetice renesance. Vznikala dynamická díla, namísto racionální uměřenosti nastoupil patos. V Itálii,zemi zrodu baroka, se však objevil i bezprostřednější vztah ke skutečnosti více „realistickým“ viděním každodenního života, jak dokazují četné podobizny, krajiny, všední výjevy i zátiší. Podobně se vyvíjelo umění měšťanského Holandska, jinak kvetlo barokní umění ve Francii a dalších evropských zemích. Pasáž věnovaná Čechám je v tomto vydání podstatně rozšířena, jak to odpovídá významu českého baroka. V obrazové části se setkáte s 299 barevnými reprodukcemi řady proslulých děl, mezi jejichž autory jsou zastoupena jména jako Caravaggio, Velázquez, van Dyck, Rubens, Vermeer či Rembrandt.

Monografie s ukázkami a soupisem malířského díla.

Výpravná publikace shrnuje van Goghovy kresby jak z jeho prvního, tzv. holandského období, tak i z období vrcholného, které vznikalo ve Francii.