Ladislav Cabada Book order

Zentrales Thema dieses Bandes Imaginäre Räume in Zentraleuropa sind die Selbst- und Fremdbilder, die politische kulturelle Eliten in der Geschichtsschreibung ihrer Länder entwerfen. Die Autoren der insgesamt zehn Aufsätze tauchen in den nationalen Symbolhaushalt zentraleuropäischer Staaten und Regionen ein. Sie legen dar, wie fluid wechselseitige Geschichtsvorstellungen sind und wie kulturelle Transfers stattfinden, durch die historische Identitäten dekonstruiert und wieder rekonstruiert werden. Die Beispiele stammen aus Tschechien, der Slowakei, Ungarn, Österreich, Slowenien und ausgewählten transnationalen Grenzregionen in Zentraleuropa.

Kniha se zaměřuje na marginální téma v politologickém výzkumu, a to studium politiky nejmenších evropských států s demokratickými formami vlády. Tento přístup může odhalit důležité aspekty a vztahy, které zůstávají v komparativní analýze větších států opomíjeny. Při zkoumání politiky malých států je důležité brát v úvahu jak prvky charakteristické pro suverénní státy (vnitřní i zahraniční politika), tak atributy typické pro komunální či regionální úroveň. Toto propojení různých rovin činí analýzu těchto států zajímavou a relevantní. Publikace je určena akademické veřejnosti se zájmem o komparativní politologii, politickou geografii a netypické aktéry v mezinárodním systému. Díky bohatému faktografickému obsahu jednotlivých případových studií je kniha doporučitelná i pro čtenáře zajímající se o historii, kulturu a politiku nejmenších evropských států. Tyto země, jejichž historické a politické formování bylo ovlivněno vývojem celého evropského kontinentu, představují unikátní relikty, což z nich činí fascinující objekty z pohledu politické vědy.

Již dvě století jsou středoevropská vzájemnost a spolupráce jedním z významných témat politických debat a také odborných analýz jak v tomto regionu, tak i za jeho hranicemi. Kniha v první části sleduje vývoj středoevropské spolupráce před rokem 1989, ve druhé se pak zaměřuje na analýzu jejích hlavních institucionálních rámců. Visegrádská skupina je tak konfrontována s alternativními projekty středoevropské spolupráce – rakouským konceptem strategického, resp. regionálního partnerství, česko-rakousko- slovenským projektem Slavkovského trojúhelníku, polsko-chorvatskou iniciativou Trojmoří a také makroregionální strategií Evropské unie pro Podunají. Autoři se zaměřují jak na vývoj a perspektivy těchto projektů, tak i na jejich vzájemné soupeření či naopak prolínání.

Kniha se zaměřuje na etablování Slovinska jako samostatného aktéra mezinárodních vztahů po jeho vystoupení z jugoslávské federace. Analýza sleduje procesy formulování a prosazování zahraniční politiky státu téměř v reálném čase, bez historických nánosů a zkreslení. V dílčích kapitolách se soustředí na proces vzniku státu, jeho začleňování do mezinárodních organizací, evropeizaci, vztahy se sousedy a dalšími aktéry v regionech střední a jihovýchodní Evropy a také na budování vlastní, eticky založené zahraniční politiky.

Kniha se soustředí na tři politické systémy komunistického typu, které existovaly v období od konce druhé světové války do zániku bipolárního uspořádání světa. Předmětem analýzy tak jsou Rumunsko a specifický režim, který v něm nastolil Nicolae Ceauşescu, poválečná Albánie v čele s Enverem Hodžou a také Jugoslávie, personalizovaná Josipem Brozem Titem. Všechny tyto země prošly v posledním století velmi dynamickým a bouřlivým historickým vývojem a nakonec prožily obtížný přechod k demokracii, který pozměnil i obraz bývalých komunistických vůdců. Publikace se vedle historické linky zaměřuje především na specifika tří balkánských komunistických režimů z několika různých úhlů pohledu.

Kniha si klade za cíl postihnout a analyticky využít nejnovější trendy v rámci tohoto dynamického podoboru politologie. S využitím multidisciplinárních a transdisciplinárních přístupů se autoři zaměřují na klíčová témata, jež tvoří jádro sou-dobé politologie. Postupně jsou tak představeny a analyzovány politické ideologie, systémy vládnutí, státnost, regionalismus, reprezentace zájmů, političtí aktéři, volební systémy, ústavní inženýrství a v neposlední řadě politická komunikace. Analýza je přitom založena na prolínání témat různými kapitolami tak, abychom zkoumané fenomény prezentovali v rámci celku. Velkou výzvou pro naši analýzu je „hybridizace“, spočívající v rozvolňování charakteristik či hranic mezi jednotlivými případy a typy. Klasické definice politických režimů, politických stran apod. jsou tak podrobeny falzifikaci a analýze založené na hledání nástrojů k překonání „nejasností“ spojených s přibývajícím počtem případů a rozostřováním hra-nic. Další výzvou k analýze jsou témata, jež se na úkor „tradičních“ nově etablují a u nichž pozorujeme posilující trend. K takovým dozajista patří politická komunikace, ale také stále zpřesňovaná analýza voleb.

Cílem knihy je nabídnout komplexní komparativní analýzu vývoje, současné podoby a hlavních charakteristik stranických systémů v deseti zemích středovýchodní Evropy (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko), které vstoupily do EU v rámci tzv. východního rozšíření, a dále Chorvatska, které přistoupilo k EU v polovině roku 2013. Autoři se zabývají tradicemi stranického pluralismu před nástupem komunistických režimů, stranictvím v době komunistických režimů, vazbami mezi politickými stranami a společností, stranickými systémy současnosti, problematikou konfliktních linií a v neposlední řadě vládní performancí politických stran. Kniha poslouží nejen odborníkům na danou problematiku z řad politologů, ale také zájemcům věnujícím se příbuzným disciplínám a studentům.