Aleš Valenta Books

Britský historik Norman Davies, znalec východoevropských a zvláště polských dějin, přistoupil k tématu netradičně - jako archeolog odkrývající postupně starší a starší vrstvy. Jeho výklad začíná po roce 1945 a noří se pak stále hlouběji do dějin ve snaze ozřejmit, jak se minulost promítá do polské současnosti. Přitom se opírá nejen o nezbytné chronologické vyprávění, ale připojuje i uvahy o základních problémech a otázkách polských dějin. V poslení kapitole autor čtenáře " vyvádí " zpět do nedávné minulosti - do období po pádu komunismu, kdy se Polákům po dlouhé době otevřela cesta ke svobodě a nezávislosti. Daviesovo dílo, jež se dočkalo tří anglických vydání, pojímá dějiny Polska jako příběh národa, který se v novověku vícekrát stal svědomím Evropy a jenž obývá prostor, který se opakovaně stával křižovatkou mocenských i duchovních konfliktů mezi Západem a Východem. Právě v tomto ohledu se může stát inspirativní četbou pro české čtenáře.

Předpoklady, průběh a důsledky kulturní revoluce v SRN Zatímco konzervativci interpretují rok 1968 na Západě jako první krok na cestě, která přivedla Západ na práh „měkké“ varianty totalitarismu, názor dnešních západních elit i mnoha společenskovědních intelektuálů v bývalé „východní“ Evropě je právě opačný. Podle jejich soudu rozbili studentští rebelové autoritativní struktury poválečné společnosti ve prospěch vyššího stupně demokracie a osvobodivé plurality. Tyto dva postoje jsou zcela protichůdné, jelikož první z nich klade na první místo svobodu, zatímco druhý upřednostňuje rovnost, resp. permanentní levicovou radikalizaci „liberalismu“. Předmětný text představuje polemiku s ideologií kulturní revoluce, ale chtěl by rovněž přispět povšechně k lepšímu poznání tohoto nesmírně důležitého politického jevu v českém prostředí. „Osmašedesátý“ u nás je a vždy nepochybně zůstane spojen především s traumatem, vyvolaným sovětskou okupací, následnou vlnou emigrace a tzv. normalizací. Dostupné literatury v češtině o západním roce 1968 je s přihlédnutím k jeho osudovému významu pro dnešní Západ (a nejpozději od vstupu České republiky do EU i pro nás) poměrně málo, přičemž zcela chybí kritická pojednání. Do roku 2021 nevznikl text, který by českého zájemce seznámil se zřetelnou vazbou mezi idejemi a praxí šedesátého osmého roku a stavem veřejných záležitostí dnešních západních společností.

Jeden z nejvýznamnějších světových expertů na problematiku muslimského extremismu, rodák z Libanonu vyučující mezinárodní vztahy v Londýně, podává zasvěcený a do hloubky jdoucí portrét této zlověstné organizace. Počátky islámského státu Gerges sleduje v chaosu vyvolaném americkou invazí do Iráku v roce 2003, popisuje, jak jej posílily události kolem tzv. arabského jara a jak dokázal převzít z rukou al-Káidy vůdčí roli džihádistického hnutí. Věnuje se hlavní postavě takzvaného Islámského státu, Abú Bakru al-Bagdádímu, jeho strategii a metodám stejně jako základní komponentě úspěchu IS, vztahu mezi militantními džihádisty a někdejšími důstojníky rozpuštěné irácké armády Saddáma Husajna. Ve světle dění v Iráku a Sýrii v posledních měsících vyznívají aktuálně autorova slova o tom, že i pokud bude IS vojensky poražen, nepřestane existovat. Pouze změní svou strategii a stáhne se do podzemí, kde bude čekat na další šanci – tak jako al-Káida Ajmána Zaváhirího, jež ostatně podle Gergese časem opět získá na džihádistické scéně dominanci. A další příležitost, ať již pro Islámský stát či pro jiné skupiny, pravděpodobně přijde, protože radikální islamismus je dvojčetem politického autoritářství a celkové krize politiky v arabském světě.

Kniha amerického historika českého původu obsáhle dokumentuje počátky, průběh a reflexi vzniku Československa.

Mezi břehy Středozemního moře probíhá rafinovaná a skrytá obchodní výměna. Zbožím jsou uprchlíci ze zbídačelých a násilím zasažených zemí Evropy a Asie, obchodníky džihádisté různého ražení. Tento nový a mimořádně nebezpečný druh organizovaného zločinu se zrodil z neúspěchů západní zahraniční politiky, "války proti teroru", po 11. září 2011 a ze ztroskotání tzv. arabského jara. Obchodníci s lidmi těží z destabilizace celých států a oblastí, od severní Afriky po Levantu. Jsou propojeni s mezinárodními džihádistickými organizacemi, jako jsou různé odnože al-‑Qá‘idy nebo Islámský stát (Dá‘iš) v Sýrii a Iráku. Loretta Napoleoni, expertka na problematiku financování terorismu, sleduje počátky džihádistického byznysu ve formě pašování kokainu ze západní Afriky, únosů cizinců v oblasti subsaharské Afriky a poté organizovaného obchodu s uprchlíky v posledních několika letech. Kniha je založena na zkušenostech těch, kdo se podíleli na vyjednávání o výkupném za unesené Evropany, protiteroristických expertů i bývalých rukojmí teroristů. Přináší nový pohled na jedno z nejnaléhavějších témat dneška.

Thilo Sarrazin se ve své nejnovější práci zaměřuje na islám a jeho vliv na německou společnost. V první kapitole analyzuje náboženství z pohledu znalce Koránu, zatímco ve druhé kapitole poskytuje historický, demografický a hospodářský kontext současného islámského světa. Klíčovým bodem jeho analýzy jsou sociální a kulturní poměry v těchto společnostech, které jsou podle něj zásadně ovlivněny Koránem a jeho doslovnou interpretací, jež dominuje většině islámských představitelů. Sarrazin tvrdí, že Korán formuje muslimskou mentalitu, která je v rozporu se západními hodnotami a euroatlantickou politickou demokracií, jež odděluje světskou moc od náboženství. Dále upozorňuje na expanzivní povahu islámského učení, umocněnou vysokou porodností v islámském světě, která je spojena s nerovnoprávností a nízkou vzdělaností žen. Autor není optimistou ohledně střetu islámu se slábnoucí západní společností, ale na závěr nabízí návrhy na reformu imigrační politiky, která by se vyhnula ideologickým tabu multikulturalismu. Důležitou podmínkou úspěchu je otevřená kritika islámského náboženství, které západní elity často brání ve jménu boje proti islamofobii.

První část knihy Česká trilogie líčí cestu M. Šeborové do protinacistického odboje, v němž úzce spolupracovala s dr. Vl. Krajinou, jedním z vedoucích činitelů odbojové organizace ÚVOD. V r. 1941 byla zatčena a zbytek války 1945 strávila v koncentračním táboře Ravensbrück. V době po osvobození, námětu druhé části, pracovala na sekretariátu strany národně socialistické. Byla znovu zatčena a v jednom z prvních politických procesů po únoru 1948 odsouzena na pět let, jejichž peripetie popisuje v druhé části. Poslední – nejkratší – část oživuje syrovou realitu života „třídních nepřátel“ v komunistickém Československu padesátých let, z nějž se Šeborové a jejímu manželovi podařilo v r. 1956 utéci na Západ.

Tato kniha sleduje původ a obsah zákona o občanských právech z roku 1964 a jeho důsledky. Norma, jejímž prvotním účelem bylo zrovnoprávnit černochy na jihu Spojených států, přinesla osudný odvrat od principu svobody. Vyplynula z ní neblaze proslulá afirmativní akce a nakonec i ideologie politické korektnosti. Američané tak ztratili nejen svobodu slova, ale i demokracii, protože prosazování "nové ústavy", jak autor nazývá změť právních norem a úředních vyhlášek, které se postupně nabalily na zákon o občanských právech, se čím dál víc odehrávalo - a dosud odehrává - nikoli v parlamentu, ale prostřednictvím soudů a státních úřadů. Zásadním politickým paradoxem Spojených států je v posledních desetiletích skutečnost, že s postupným odstraňováním segregace černochů problém rasy nejen nezmizel, ale dokonce se stal dominantní americkou obsesí. Caldwell neopomněl žádný ze zásadních problémů novodobé Ameriky - například feminismus, sexuální menšiny, migraci, moderní technologie a z nich vzešlé nové elity, otázku diverzity, diskriminaci a úpadek bělochů nebo zánik univerzity jako prostoru svobodného myšlení. Jeho text se opírá se o rozsáhlé rešerše z literatury i médií a je významným příspěvkem ke zkoumání nynějšího bezprecedentního rozpolcení americké společnosti.

A jako akrobatické lyžování, B jako boby, C jako curling nebo D jako dráhová cyklistika a tak dále až k písmenu Z. Do téhle zábavné abecedy autoři vybrali zatím 30 různých sportů. Čtenáři se dozvědí, jak který sport vznikl, jak se hraje a jaké vybavení potřebují, kdyby si ho chtěli také zkusit. Navíc se dočtou pár zajímavostí, kdo byl v jakém sportu hvězdou či šampionem, a na závěr si mohou nové poznatky procvičit v KVÍZOVÝCH KARTÁCH. Popsané sporty doprovází mnoho atraktivních fotografií a veselá lvíčata Filip s Leonkou si v ní také trochu zasportují anebo přispějí dobrou radou. Je už jen na čtenářích, jaký sport si vyberou. Sportováním se lvíčaty se třeba dostanou až na olympiádu!

Nouriel Roubini, jenž proslul svými úspěšnými předpověďmi náhlých obratů v hospodářském a politickém vývoji světa, vykresluje vyhlídky lidstva pro 21. století. Analyzuje deset fundamentálních problémů ekonomické, finanční, politické a ekologické povahy, k jejichž destruktivnímu potenciálu nelze přirovnat nic z toho, co lidstvo zažilo v minulosti. Patří k nim obrovské celosvětové zadlužení, negativní demografický vývoj, dramaticky se zhoršující stav penzijních systémů, deglobalizace se závažnými důsledky pro mezinárodní obchod, růst geopolitického napětí v důsledku soupeření mezi Spojenými státy a Čínou, nevypočitatelný faktor v podobě rychlého rozvoje počítačových technologií a z nich bouřlivý vstup tzv. „umělé inteligence“ i výhled „přehřáté“, částečně neobyvatelné planety. Závěrečná kapitola přináší pozitivní autorovy návrhy, jak by bylo možné odvrátit některé z těchto hrozících katastrof.

S pojmem barokní kavalír si patrně většina čtenářů spojí přepychově vybavený zámek, nádherný městský palác, livrejované lokaje, bohaté plesy a hostiny nebo císařský dvůr ve Vídni. Taková představa není sice mylná, je však neúplná. Rubem reprezentační nádhery, v níž vskutku značná část (ne všichni!) knížat a hrabat v baroku žila, byly jejich obrovské dluhy. Tato práce chce postižením obou aspektů podat úplnější obraz života české barokní aristokracie. Je všeobecně známo, že lesk barokní šlechty zajišťovaly z nemalé části dluhy. O tom, kdo jí půjčoval, za jakých podmínek a zejména s jakými důsledky, se ovšem neví skoro nic. Těmto problémům je věnována kniha „Lesk a bída barokní aristokracie", zkoumající majetek, příjmy, výdaje a finanční vazby velmožů k panovníkovi, církvi a dalším subjektům. Objasňuje ale i komplikované majetkové vztahy ve šlechtických rodinách, ústící leckdy do vleklých soudních sporů. Nejeden aristokrat se z úvěrové pasti propadl do bídy a v 18. století se reálnou hrozbou pro stavovskou společnost stal i bankrot.

The sun is setting on the Western world. Slowly but surely, the direction in which the world spins has reversed- where for the last five centuries the globe turned westwards on its axis, it now turns to the east. For centuries, fame and fortune were to be found in the west - in the New World of the Americas. Today, it is the east which calls out to those in search of riches and adventure. Sweeping right across Central Asia and deep into China and India, a region that once took centre stage is again rising to dominate global politics, commerce and culture. A major reassessment of world history, The Silk Roads is a dazzling exploration of the forces that have driven the rise and fall of empires, determined the flow of ideas and goods and are now heralding a new dawn in international affairs.

Demografie, zemědělství, energie a hospodářství – to jsou čtyři „velké civilizační přechody“, jež zcela proměnily náš způsob života. Ačkoli jimi mnoho společností prošlo, na Zemi stále žijí stovky milionů lidí, kteří jsou tímto vývojem nedotčeni. Co to pro planetu znamená a kam tato nerovnováha lidstvo v blízké budoucnosti zavede? Mezinárodně uznávaný vědec Václav Smil představuje největší výzvy současnosti, které už nyní formují podobu našeho světa.

politika v SRN 1998-2017 Publikace se zabývá německou politikou posledních dvaceti let. Vlastnímu tématu předchází obsáhlý úvod, objasňující základy politického systému SRN a proměny německého paradigmatu. Klíčem k pochopení německé politiky je její konsensuální charakter, podmíněný permanentním úsilím o překonávání dědictví nacionálního socialismu. Od 70. let však princip konsensu, na který jsou Němci patřičně hrdí a jenž přinesl v minulosti zemi záviděníhodnou stabilitu, začal degenerovat v úzce vymezený názorový koridor a „boj proti pravici“. V éře Merkelové dosáhl tento vývoj stavu, v němž je omezována politická soutěž a ohrožena podstata německé demokracie. Autor přináší zevrubnou analýzu krizových jevů, jako jsou levicové zglajchšaltování médií, agresivní feminismus, masivní ideologizace veřejného života či adorace masové ilegální migrace. Na četných příkladech demonstruje, jak se politická situace v dnešní SRN začíná podobat komunistickým režimům v jejich pozdní fázi.

Historik Aleš Valenta předkládá v knize „Jeden rok konzervativní publicistiky“ (2017) ve třech kapitolách – I. Německo a migrace, II. EU, Evropa a Západ a III. Obrana svobody – souhrn svých textů uveřejněných na publicistickém portálu Neviditelný pes, v Literárních novinách, v kulturním dvouměsíčníku Kontexty a (od července 2016) také na webových stránkách Institutu Václava Klause. Autor působil do června 2016 jako nezávislý publicista, od července 2016 je politickým analytikem Institutu Václava Klause.

První svazek edice Šlechta zemí České koruny. Dějiny jednoho z nejvýznamnějších a nejznámějších původem českého rodu od středověku přes období jejich nevětší slávy v 17. a 18. století, až do 20. století. Dějiny rodu, 23 barevných a 78 černobílých vyobrazení, 5 map, 19 rodokmenů. Rejstříky poznámkový aparát.

Kniha komplexně pojednává o problematice uranu od historie jeho těžby v Krušnohoří přes vznik atomové bomby až po sovětský monopol na československý a východoněmecký uran po druhé světové válce. Zvláštní pozornost autoři věnují organizaci těžby této suroviny v komunistickém Československu po roce 1948, na které se zásadním způsobem podílely tisíce politických vězňů v pracovních táborech. Pro českého čtenáře zcela neznámou kapitolou jsou okolnosti těžby uranu na saské straně Krušných hor, kde vznikl největší uranový podnik v sovětském táboře – Wismut AG. Mezi jeho zaměstnanci bylo kromě politických vězňů nemalé množství žen pracujících i pod zemí.

První autorizovaný životopis Tändzina Gjamccha, 14. dalajlamyPrvní autorizovaný životopis Tändzina Gjamccha, 14. dalajlamy, sepsaný jeho dlouholetým spolupracovníkem, je fascinujícím pohledem na životní příběh jedné z nejvlivnějších světových osobností. Normanova kniha uvádí čtenáře do málo známých a v mnohém překvapivých dějin Tibetu před dalajlamovým narozením, ukazuje bohaté kulturní tradice i zaostalost země. Pozornost je věnována předchůdci Tändzina Gjamccha, 13. dalajlamovi, za jehož doby se vyhrotily mnohé problémy, kterým musel čelit jeho nástupce. Kniha vypráví komplikovaný příběh vztahu mladého dalajlamy a čínských komunistů, jeho dramatického útěku ze země, usazení v exilu, vyrovnávání se se záludnostmi světové politiky a mnohaleté obtížné cesty do postavení přední duchovní autority současného světa. Čtivá a dramatická kniha přináší zároveň portrét dalajlamy jako významného myslitele.

Dálný východ, Palestina a Španělsko (1922-1923). Na podzim roku 1922 se Albert Einstein, v té době již vědecká celebrita par excellence, spolu se svou tehdejší manželkou Elsou vydal na skoro šestiměsíční cestu na Blízký, Střední a Dálný východ. Zastavil se v Honkongu a Singapuru, krátce pobyl v Číně, šest týdnů přednášel v Japonsků a necelé dva týdny strávil v Palestině. Nakonec pobyl i tři týdny ve Španělsku. Edice jeho brilantních cestovních postřehů, jakkoli někdy stručných telelegrafických a někdy i irelevantních, dokládají Einsteniův zájem nejen o vědu, ale i o filozofii, umění či politické dění. V denících se zmiňuje i o setkání s významnými osobnostmi, vědci či státníky a o důležitých událostech: o audienci u španělského krále, o své inaugurační přednášce na místě budoucí Hebrejské univerzity v Jeruzalémě či o zahradní slavnosti u japonské císařovny. Ceníky však rovněž odhalují Einstenovy poněkud předsudečné a stereotypizující názory o různých národech či rasách. Edici Ze´eva Rosenkranze uvádí editorova rozsáhlá historická studie, kniha dále zahrnuje faksimile deníkových stránek, řádu ilustrací, fotografií a dalšího doprovodného materiálu.

Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů. Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert Kvaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek.