Taras Hryhorovyč Ševčenko Books

Who better to tell the story of Ukraine than the kobzar, a native son who walked its many roads and acquired a vast collection of experiences? It is this iconic figure, who feels the land with his feet and drinks it with his eyes, that is the prism through which Taras Shevchenko composed a pioneering collection of poems, 'The Kobzar'.

In der vorliegenden Gedichtsammlung unter dem Titel „Die große Gruft“ sind sieben Poeme enthalten, die zu den wichtigsten politischen Gedichten Schevtschenkos gehören: „Die große Gruft“, „Das aufgerissene Grab“, „Tschehryn“, „Der Traum“, „Kaukasus“, „Botschaft“ und „Drei Jahre“. Darin setzt sich Schevtschenko mit der Lebenssituation in der Ukraine unter polnischer und russischer Herrschaft auseinander und bringt seine Sehnsucht nach der Freiheit, seine Suche nach der Wahrheit und seinen Glauben an die Wiedererstehung der freien Ukraine zum Ausdruck. Die Poeme sind als Paralleltext abgedruckt in ukrainischer Originalsprache und in deutscher Nachdichtung von Irena Katschaniuk-Spiech, die auch die Einleitung mit Informationen über den Dichter Schevtschenko verfasst hat. Eine ausführliche Interpretation des Mysterienspiels „Die große Gruft“ stammt aus der Feder der Slawistin Giovanna Brogi Bercoff.

Taras Schewtschenko (1814-1861), ist zweifellos der größte ukrai- nische Dichter, er gehört aber nicht zu den bei uns bekanntesten Autoren aus diesem Land, weil Übersetzungen seiner Werke zwar in großer Zahl in der Vergangenheit erschienen, heute aber kaum mehr zugänglich sind, weil sei entweder in alten Zeitschriften oder in vergriffe- nen Anthologien publiziert wurden. Die umfangreichen Schewtschenko- Übersetzungen aus der DDR und der UdSSR haben an dessen Texten Korrekturen aus ideologischen Gründen vorgenommen und sind deshalb nur bedingt repräsentativ. Heute ist Schewtschenko, der als erster den ukrainisch-russischen Gegensatz thematisierte, für das ukrainische Na- tionalbewusstsein wichtig wie nie zuvor. Die vorliegende Ausgabe bringt eine Auswahl aus Schewtschenkos Gedichten, die die thematische Band- breite dieses Werks veranschaulicht; in einige Fällen sind mehrere Über- setzungen derselben Texte aufgenommen, die unterschiedliche Möglich- keiten der Übersetzung, aber auch das große Potential des Originaltextes aufzeigen sollen.

Zbierka nadčasovej poézie ukrajinského básnika Tarasa Hryhorovyša Ševčenka (1814 – 1861), ktorého poézia formovala vedomie národa a zostáva aktuálna aj v čase bojov s ruskými okupantmi.

Výbor z lyrických básní největšího básníka Ukrajiny, od jehož smrti uplynulo letos 10. března, sto let. V hluboce pravdivých verších je zachycena lidská touha po lásce, svobodě, odstranění nerovnosti lidí a po šťastném životě jedince i celku.

Dvojjazyčné česko-ukrajinské vydání poemy Jeretyk.

Antologie představuje ukázky z tvorby dvanácti ruských básníků, které byly vybrány z pozůstalosti českého básníka a překladatele Ladislava Fikara.

Z ukrajinských a ruských originálů vybral a přeložil, životopisné kalendárium napsal a obrazový materiál shromáždil Jaroslav Kabíček. Edičně připravili J. Kabíček a Václav Židlický, který také napsal úvodní esej Ševčenkovské paradoxy. Publikace přináší ve třech částech (Mladýbásník-mladý malíř, Ve stepích bez konce za Uralem, Svoboda na řetěze) lyrickou i odbojnou poezii národního pěvce Ukrajiny v nových překladech, prolíná ji úryvky z jeho deníků a korespondence, svědectvím jeho přátel a představuje ho nejen jako básníka, ale i jako malíře. Ke knize je přibalena gramofonová deska - básně recituje Radovan Lukavský.

Nejrozsáhlejší epické dílo Š., v kt. vyzpíval "i utrpení svého lidu, i slávu a hrdinství svých volných kozáckých předků, i strašnou sílu ujařmených, kteří, když povstanou v boji za svobodu, smetají před sebou vše, jako rozbouřené živly." Předmětem děje je umaňské povstání r. 1768, kdy se vyssávaný selský lid pravobřežní Ukrajiny vzbouřil proti polské šlechtě a za vedení kozáků Zalizňaka a Gonty způsobil strašné krveprolití. Š. znal průběh povstání z vyprávění svého děda, snad přímého účastníka."Promyslel příčiny hajdamáckého hnutí i jeho význam a vylíčil je s takovou věrností, s takovou vášní k pravdě, že vytvořiljedinečné dílo ve svět. poesii. Dovedl vidět při vší krutosti selské vzpoury i její svatou spravedlivost.

Taras Ševčenko patřil lakomému a bezcitnému statkáři, který, když ho kozáček omrzel, dal jej na učení do města k malíři pokojů. Bystrý a zručný Taras zaujal Brjullova, slavného ruského malíře a profesora Akademie, a ten se s přáteli postaral o vykoupení nadanébo nevolníka. Statkář chtěl za Tarase 2500 rublů. Brjullov nakreslil portrét básníka Žukovského a přítelkyně Žukovského zařídila, aby obraz vyhrála carevna. Událost byla kritizována a Ševčenko, který byl odsouzen, neznaje zákulisní pletky, cítil své odsouzení jako nejtěžší urážku. Touto autobiografickou povídkou chtěl pravdivě vylíčit své osvobození. Jen konec povídky, sebevražda chlapcova, neodpovídá skutečnosti: Ševčenko tu kombinuje svůj osud s osudem jednoho ze svých přátel. V "Umělci" setkáváme se s desítkami jmen umělců různých epoch a národů, jež nám prozrazují nejen úctyhodnou pílí, s jakou si Ševčenko za poměrně krátkou dobu všechny tyto vědomosti osvojil, nýbrž i vysokou úroveň jeho poznatků."