Zdeněk Neubauer Books

Dvacet esejů českého biologa a filozofa Zdeňka Neubauera přináší svěží a neotřelý pohled na přírodu i kulturu. Svět zde není vnímán očima tradiční přírodovědy jako výskytiště lhostejných a nesouvisejících objektů, jejichž existence je určována neměnnými přírodními zákony či náhodou. Neubauer chápe přírodu a s ní člověka jako propojený celek, jehož smysl se ukazuje velmi konkrétně v každé jednotlivé bytosti a její podobě. Podoby a tvary tak nejsou náhodné, vše živé v nich zjevuje své nitro, svou svébytnou interpretaci světa. Cesta z chladné objektivní reality zpět do přirozeného prostoru podob, tvarů, rozpoznávání a interpretace je pro člověka zároveň cestou domů, do světa, který můžeme společně sdílet a jehož povaha se v nás zrcadlí. Kniha navazuje na výbor O počátku, cestě a znamení časů vydaný nakladatelstvím Malvern v roce 2007.

Eseje: Vyprávění o svatém Grálu (poprvé otištěno v časopise: Souvislosti II (3), 1991 pp. 34—51), Golem: mythus a symbol (poprvé ve sborníku prací Z. Neubauera: Od smyslu vědeckého poznání k vědě jako poznávání smyslu. Expedice, Praha 1979, pp. 100—127) a Maria jako archetyp (poprvé vyšlo časopise určeném pro vnitřní potřebu spolku Unitářů Meditace 3 (9), 1994, pp. 14-27) byly v této podobě publikovány v prvním ručně sázené knize, již jsme od Z. Neubauera připravili a jež nesla název Golem a jiná vyprávění o symbolech a podivuhodných setkáních. V tomto jejich druhém vydání (první — „nízkonákladové" — je již dávno rozebráno) jsme pouze provedli mírné redakční zásahy a aktualizovali poznámkový aparát. Nově jsme připojili esej Kalich a kříž (vyšlo v časopise Souvislosti 1 [4], 1990) a O posvátnosti místa: Genius loci (publikováno ve sborníku České křestanské akademie č. 8, Praha 1993, pp. 57—73). Úhelným kamenem tohoto svazku je esej GOLEM a jeho šém: průvodce životem a kabalou Života (zpětné ohlédnutí přes hranici Věků), jež přináší současné zralé plody autorova života a myšlení, s nimiž máme tu čest vůbec poprvé seznámit veřejnost.

Podtitul: Úvahy o vědě a vědění V roce 2009 uplyne 200 let od narození Charlese Darwina. Rozhoří se další kolo konfliktu mezi kreacionisty a evolucionisty. Nebude se jednat jenom o biologii či vědeckou pravdu, ale o způsob, jak vnímáme svět a jak s ním v čase přicházejících změn zacházíme. Biologie, jednooký stvořitel, získala schopnost dotvářet a replikovat živé tvory. Tím se stala ekonomickou silou, politickým problémem a dokonce poněkud náboženskou institucí. Současná věda lépe zvládá odborné a technologické problémy, než přemýšlení o světě – tedy své etické a filosofické prostředí, o kterém pojednává tato kniha. Neubauerovy texty mají tu vlastnost, že mění člověka. Čteme je a promýšlíme, docházíme k nějakému bodu na okraji světa, jdeme ještě kousek dál do zásvětí a odtud si svět prohlížíme jako hodinář, který orloj otevřel zezadu a teď konečně vidí, jak se sestaven, zatímco venku chodí turisté, otáčejí se hodinové ručičky a tomu všemu laskavě kynou dřevění apoštolové. Kniha obsahuje rozhovory se Zdeňkem Neubauerem a řadu doposud nepublikovaných esejí a úvah na téma evoluce, vztah vědy a pavědy... Zdeněk Neubauer získal za tuto knihu cenu Toma Stopparda.

Podtitul: Živly jako archetypy ekologického myšlení Živly jako archetypy ekologického myšlení. Filosofové dosud svět měnili – proměňovali ho v představy a soustavy, v abstrakce a projekce. Je čas začít svět opět vykládat! Porozumět mu ve svém nitru. Začněme od prvotních, elementárních podob, kterými v nás jeho skutečnost vystupuje. ELEMENT je složeninou z L, M a N – prý počátečních písmen etruské „abecedy“ (tedy spíše „elemeny“). Ve většině jazyků je slovo od tohoto základu odvozené společným jmenovatelem vody, ohně, vzduchu a země. Ale prozíravá čeština vytvořila slovo živel, a nabízí nám tak pochopení, že elementární – základní skutečností světa je jeho živost, živelnost. Dosavadní myšlení živly přehlíželo, věda je rovnou popřela. Vymyslela si podstaty a prvky. Elementy? Ano, ale jen jako složky! Vraťme se k odkazu dávných mysterií, k elementům jako k živlům, počátkům a podobám naší zkušenosti. Atomy nikdo neviděl; vodu, vzduch, oheň a zemi známe všichni, ale věda nám o nich neřekne nic. Nepomůže nám porozumět jim, potřebujeme vhled, ne poučení. U filosofů se pomoci nedočkáme, mystikům je těžké rozumět. Nezbývá, než se zkusit vrátit k základům naší vlastní, všelidské zkušenosti. Dávná mystéria jim říkala kořeny nebo počátky a nazývala je jmény bohů. My jim říkáme živly. Voda, vzduch, oheň a země.

Golem a jiná vyprávění o symbolech a podivuhodných setkáních Čtyři filozofické eseje o symbolech a mýtech. Bibliofilské vydání na ručně sázeném papíře přináší úvahy svérázného českého filozofa a přírodovědce, které v duchu postmoderních tendencí vycházejí z filozofie i duchovních nauk. Autor se zabývá symbolikou Grálu, Golema, mariánského archetypu a posvátností místa. Konkrétní výklady symbolů a legend prokládá obecnými úvahami na téma přechod od mýtu k logu, ontologická zkušenost či Boží moudrost. V úvodu knihy je velmi stručně nastíněn životopis Z. Neubauera. Knihu vysázeli ruční sazbou z písma Goudy, vytiskli a vazbu provedli Lucie Marešová a Michael Svoboda; iniciály spolu s ilustracemi zhotovil formou linorytu M. Svoboda. 700 čísl. výt. na papíru Rives tradition ; bibliofilské vyd. v počtu 40 čísl. výt. na ručním papíru Velké Losiny s celopapírovou vazbou, prvních 8 je vypraveno vazbou koženou.

Podtitul: Hermeneutický pohled na svět. Výbor sestavený z filosoficko-epistemologických textů z let 1985-2000, které nebyly publikovány v samostatných knihách autora po r. 1989. Autor je držitelem ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 za rok 2001.

Malá rukověť k trilogii J. R. R. Tolkiena Hobit – Pán prstenů – Silmarillion & k (ne)pohádkám. Knížka o zasvěcení četbou, o příbězích jako látce mýtu a povaze skutečnosti. O vzniku a vrstvách Tolkienova světa. O cestě k dospělosti, která neruší dětství. Nové, doplněné vydání navíc se statí „Jak se Honza učil latinsky“.

Obsahuje texty: SCIENTIA QUA RELIGIO NEBE A ZEMĚ, VĚDA A MÝTUS PŘÍMLUVCE POSTMODERNY

Pronikavý rozbor velikonočních obřadů zaměřený na zasvěcení do tajemství Vzkříšení jakožto spásy světa jeho znovu stvořením: „Spása duše souvisí s nápravou, přerodem lidské „přirozenosti“. Uvidíme, že o „přírodu“ a „přirozenost“ v těchto obřadech jde především. V mysteriiní zkušenosti splývá přirozenost duše s přirozeností veškerenstva a spása vlastní se spásou světa. Obé se setkává v 'srdci přirozenosti', které – tak jako Noemova Archa či Archa Úmluvy – zachraňuje, uchovává a chrání kosmický řád stvoření, zatímco svět sám dochází své obnovy skrze tajemný průchod nestvořen, otevřený Kristovým Zmrtvýchvstáním. Událostí Vzkříšení povstává svět ze svého nebytí – tak jako fénix z vlastního popele.“

Kniha je plodem svatojánského výletu, na který se trojice autorů vydala v roce 1982. Poprvé kniha vyšla v samizdatové edici Expedice, nové vydání je doplněno statí Vytržení od I. M. Havla a doslovem Z. Neubaura. Závěr knihy (rovněž z pera Z. Neubauera) pod názvem Aktualizace obsahuje v utříděné formě hlavní inspirační zdroje filosofických reflexí Svatojánského výletu.

Redakční poznámka na místo úvodu Druhý svazek postupně vydávaného díla Zdeňka Neubauera obsahuje autorův životopis se zřetelem k aktuálnímu obsahu tohoto dílu, tři hermeneutické eseje a historický dodatek. První a stěžejní esej nazvaná: O PŘÍRODĚ A PŘIROZENOSTI VĚCÍ, je současným analogonem předsokratického zkoumání přírody a zároveň strhujícím pokusem o popis živé skutečnosti tak, jak povstává a primárně se nám zjevuje – v živlech. Jejím rozšířením je esej O VOSKU A VČELÁCH, a dále stať nazvaná O KAMENI FILOSOFŮ, jež je rozšířenou a doplněnou verzí doslovu ke knize: Michio Kushi a Edward Esko: Kámen mudrců – Úvod do alchymie, transmutace a nové védy. CAD Press Bratislava 1994. Závěrečná, stylově odlišná historická douška: CORPUS HERMETICUM SCIENTIAE, vyšla v časopise LOGOS 1–2, str.8–20, 1997. V tomto vydání jsme respektovali jazykový styl Zdeňka Neubauera. Za poskytnutí svých textů a spolupráci při jejich vydání mu tímto vřele děkujeme. 1. vydání

Dopisy Zdeňka Neubauera Václavu Bendovi do vězení 1980 -1983.

Kniha zkoumá nová paradigmata v současné biologii a do hloubky se zabývá přínosem vědců jako jsou Richard Dawkins, Barbara McClintock, Adolf Portmann, D. Bohm, R. Sheldrake a G. Bateson. Posláním tohoto biologického exkursu našich úvah o problémech, které vyvstaly přírodním vědám v souvislosti s kybernetickou zkušeností, bylo ukázat, že požadavek radikální revoluce v biologickém myšlení není výstřelkem radikálů, přeceňujících význam některých okrajových jevů či nečekaných objevů, nýbrž že se jím, zcela v souladu se soudobým epistemologickým kontextem, ohlašují také v biologii - poslední pevnosti metafyzického mechanicismu - obdobné změny, které se již v ostatních oblastech lidské poznávací i tvůrčí praxe přirozeně prosazují a mění tak jak naše chápání skutečnosti, tak naše sebepochopení, aniž si to sami uvědomujeme.

Podtitul: Jedna z cest k duchovnímu bohatství obrazů Vyšebrodského oltáře Jak se naučit opět vidět poselství duchovních obrazů. Výklad filosofa a biologa Zdeňka Neubauera směřuje především k osvojení symbolické řeči obrazů tohoto slavného oltářního cyklu, vyjadřujícího pochopení sakrální skutečnosti doby, která stále představuje duchovní základy naší současnosti. Knihu provázejíí barevné celostránkové ilustrace. Publikace vychází s podporou Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.

Kniha reflektuje postavení fenoménu "náboženství" v průběhu lidských dějin z filozofického a religionistického hlediska. Zamýšlí se nad postupným vývojem vztahu člověka k božství ve starověku, středověku, novověku i postmoderně. Autor mapuje antropologické konstanty tohoto vztahu, vyjádřené v psaném slově, architektuře, umění i v rituálních projevech. Ve svém výkladu vychází z křesťanských pozic, které jsou mu vlastní a snaží se odpovědět na základní otázku: může člověk přijmout křesťanské poselství, aniž by se musel vydělit z moderní společnosti?

Kniha poskytuje pohled na život dvou mimořádných osobností české a slovenské biologie, filosofie a veřejného života. Zdeněk Neubauer (1942–2016) a Ladislav Kováč (*1932) začali svou akademickou kariéru jako vynikající biologové, aby pak během československé normalizace byli nuceni přežívat v nezáviděníhodných polooficiálních strukturách, zbaveni možnosti pracovat a učit. Nevzdali se, působili dál, a v r. 1990 se do akademického i veřejného života s plným nasazením vracejí. Větší část tohoto svazku tvoří dochovaná korespondence z let 1975–1990, která plasticky ilustruje duchovní zápasy a polemiky obou protagonistů. Dopisy jsou doplněny výborem článků z let po r. 1990. Pro lepší pochopení dobových souvislostí editoři proložili text vzpomínkami, samizdatovými články, životopisy a literárními odkazy.

Tato kniha obsahuje eseje a studie biologa a filosofa Zdeňka Neubauera (1942–2016) s náboženskou problematikou z let 1979–1983. Jeho jádro tvoří nová edice dvou souborů s tituly Deus et natura (1979) a Nový Areopág (1983). Jedná se o časově a tematicky související texty, které byly v různých podobách neoficiálně šířeny již v době svého vzniku. V prvním souboru autor pojednává o velkých tématech křesťanské tradice jako mariánská zjevení, dědiční hřích či víra v zázraky ze svého filosofického stanoviska „ontologie subjektivity“. V druhém rozpracoval a prohloubil některé otázky týkající se vztahu náboženství a novověké vědy. V příloze je připojena dosud nevydaná autorova rozsáhlá studie z r. 1983 o pojetí ducha v křesťanské tradici.

Jedním z hlavních témat biologa a filosofa Zdeňka Neubauera je zkoumání rozdílu mezi živými těly a tělesy, mezi přirozenou a předmětnou, ustavenou skutečností. Zatímco ustavenou skutečností se zabývá v knize Písmo, počet, pořadí v tomto drobném díle inspirovaném rozkvétáním ibišku se zabývá povstáváním a jevením přirozeného tvaru, který není utvářen ani skládán a je svým vlastním vznikem – tvarem sebeutváření. Projevem tohoto tvůrčího dění, výrazem plynulého vznikání ze sebe je tělesná PODOBA, jejíž proměny nelze spatřit (neboť podoba povstává časem, nikoliv v čase), přesto je lze zakusit.

První část z připravované trilogie, která přináší celoživotní výsledek autorova hledání a tázání po kořenech vědy. Vypráví o Joachimu da Fiore, sv. Františku a zrození ducha novověku na pozadí teologie.

V knize O čem je věda? český filosof a biolog Zdeněk Neubauer představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto předchůdce objektivní reality, a tedy hlavního a jediného předmětu vědy, z něhož se deleguje její zdánlivá „všemohoucnost“ a zároveň i pohrdání vším, co není z tohoto nadpřirozeného a „umrtveného zásvětí“, nýbrž žije ve sféře svébytného a jedinečného povstávání. Knihu doprovází česko-latinské vydání Kusánského pojednání: Trialogus de Possest.

Náboženské úvahy na pozadí ontologie subjektivity.

Triptych Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší byl po staletí výkladů pevně spojen s výsostným mytickým příběhem evropské civilizace – stvořením světa, po otevření triptychu pak příběhem stvoření našich prarodičů Adama a Evy a osudu jejich potomků, lidstva, až k jejich zániku. Při četbě předkládaného textu jsme ovšem svědky dalšího napínavého příběhu: filosof a biolog Zdeněk Neubauer sestupuje od tradovaného chápání obrazu jako příběhu stvoření Adama a Evy a dalšího osudu lidstva do ještě hlubší genealogické vrstvy tohoto příběhu: ke stvoření mohutností, které prostupují celek stvoření, jež lze vyčíst z bible. Centrálním motivem triptychu se pak stává jedna z nich, vegetativní mohutnost stvořená třetího dne, příběh fysis (přírody), která teprve umožnila veškeré dění a lidskou historii. Neubauer vidí v obraze oslavu fysis jako bytostné součásti člověka, jako živoucí síly, která je ještě starší prarodičkou lidí, než byli Adam a Eva. Položení tohoto výkladu, propojení Boschova triptychu se soustředěným čtením bible, však není třeba nutně chápat jako popření hypotézy o prvních lidech a jejich historii. Oba příběhy – Adama a Evy i fysis – lze vnímat paralelně jako dvě linie téhož příběhu…

Kniha obsahuje eseje o vztahu vědy a filosofie, rozsáhlé pojednání O imaginaci a pohádku o Sněhurce.

Stručné a přehledné podání základních prvků hermetické symboliky, sloužící coby úvod k netradiční hermeneutice tarotových arkán na pozadí kabaly a kosmologie.

Kniha přináší edici dopisů dvou předních českých intelektuálních osobností a v osobním vztahu švagrů: Zdeňka Neubauera (1942–2016) a Václava Bendy (1946–1999). Dopisy byly psány v letech 1967–1969, kdy Zdeněk Neubauer pobýval na vědecké stáži v biochemické laboratoři v Neapoli. Tématem dopisů jsou jistě i politické události oněch let, především však intelektuální atmosféra doby, v níž oba myslitelé hledají svůj způsob propojení filosofického myšlení, katolické víry a umění. Diskutují proto o římskokatolické teologii po druhém vatikánském koncilu (Karl Rahner), ale také o myšlení radikálního nekatedrového filosofa, „českého Nietzscheho“ Ladislava Klímy, o kterém Benda píše diplomovou práci, nebo o duchovních principech ve výtvarném díle Josefa Šímy. Edici dopisů doplňují jednak vysvětlivky, komentáře a překlady cizojazyčných pasáží, jednak biografický rozhovor s Kamilou Bendovou, která je manželka Václava Bendy a sestrou Zdeňka Neubauera. V něm jsou vůbec poprvé vyloženy kontexty původu, výchovy a životní dráhy Zdeňka Neubauera až do doby vzniku těchto dopisů. K vydání připravil, komentoval, doslov napsal a rozhovor Kamilou Bendovou vedl Martin C. Putna.

Biologické studie prof. Zdeňka Neubauera, nositele ceny nadace Vize 97, jejíž jádro tvoří cyklus nazvaný Kybernetické problémy přírodovědy. Kniha mapuje vývoj autorova myšlení, od sedmdesátých let po současnost. Vychází jako 5. svazek vybraných spisů tohoto významného filosofa a biologa.

Autosborník k desátému výročí padesátých narozenin Zdeňka Neubauera.

Obsahuje Řecký odkaz a křesťanství -- Radikální skepse -- Přírodní vědy a náboženství -- Víra a zázraky

My poslední křesťané : hněvivé eseje a vlídné kritiky. Doslov Zdeněk Neubauer. 1. vydání.

"Neubauerova Státověda a teorie politiky byla v roce 1947, kdy poprvé vyšla, přijata odbornou veřejností i poučenými laiky jako pozoruhodné systematické dílo, věnované především teoretickým problémům státovědy. Demokratický vývoj v naší společnosti začínal být tehdy vážně ohrožován, v úvahách o podobě nové československé ústavy se stále více prosazovala stranická a ideologická hlediska. Pro Zdeňka Neubauera měl stát a jeho ústava vyšší a nadstranickou hodnotu. Problematika státního uspořádání byla pro něho především problematikou vědeckou, a tak ji pojal i ve své knize. Klade otázky a bez praktických politických ambicí na ně odpovídá. Vychází přitom z teze, že věda sice nemůže činit politická rozhodnutí, aniž přestala být vědou, ale může ukázat logické důsledky určitých politických rozhodnutí. Snad právě pro tento přístup, některými považovaný za neobvyklý nebo toliko formální, měla tato výrazně teoretická práce takový úspěch, že ji bylo nutno vydat znovu v roce 1948. Tehdy však už smysl a aktuálnost tohoto díla pro politickou a právní praxi pominuly..." (z doslovu prof. JUDr. Dušana Hendrycha, CSc.)

Prvý polistopadový sborník studijí k poslání univerzit v současnosti od vynikajících českých i zahraničních myslitelů a učitelů.

Podnázev: Interní sborník pro potřeby učitelů a studentů kateder základů vzdělanosti, sdružených v Institutu základů vzdělanosti University Karlovy.

Neubauerova Státověda a teorie politiky byla v roce 1947, kdy poprvé vyšla, přijata odbornou veřejností i poučenými laiky jako pozoruhodné systematické dílo, věnované především teoretickým problémům státovědy. Demokratický vývoj v naší společnosti začínal být tehdy vážně ohrožován, v úvahách o podobě nové československé ústavy se stále více prosazovala stranická a ideologická hlediska. Pro Zdeňka Neubauera měl stát a jeho ústava vyšší a nadstranickou hodnotu. Problematika státního uspořádání byla pro něho především problematikou vědeckou, a tak ji pojal i ve své knize. Klade otázky a bez praktických politických ambicí na ně odpovídá. Vychází přitom z teze, že věda sice nemůže činit politická rozhodnutí, aniž přestala být vědou, ale může ukázat logické důsledky určitých politických rozhodnutí. Snad právě pro tento přístup, některými považovaný za neobvyklý nebo toliko formální, měla tato výrazně teoretická práce takový úspěch, že ji bylo nutno vydat znovu v roce 1948. Tehdy však už smysl a aktuálnost tohoto díla pro politickou a právní praxi pominuly…