Jan Mukařovský Books

První ze dvou svazků obsahuje práce z estetiky, obecné teorie umění a studie věnované divadlu a filmu. Studie dají k dispozici klasické práce vybrané z hlediska potřeb nejširšího okruhu zájemců o humanitní vědy.

Druhý díl Studií je věnován teorii literatury a poetice včetně rozsáhlých historických textů a strukturních rozborů básnických děl. Oba svazky znovu dají k dispozici novým generacím čtenářů klasické práce u edic dávno rozebraných. Studie byly pečlivě vybrány z hlediska potřeb nejširšího okruhu zájemců o humanitní vědy. Autentické znění je zajištěno srovnáním s rukopisy i všemi otisky. Na mnoha místech tak byly opraveny omyly předchozích souborů, což je registrováno v komentáři, který kromě toho v krátkých anotacích jednotlivé studie zařazuje do celkového kontextu Mukařovského názorového světa jeho vývoje.

Studie Vančurův vypravěč je pravděpodobně poslední dosud nevydanou prací Jana Mukařovského. Vznikla ve druhé polovině 40. let a patrně se měla stát základem jedné z kapitol monografie o Vladislavu Vančurovi, autorovi, ke kterému se Jan Mukařovský opakovaně vracel. Jednou z částí zmíněné monografie se měla stát stať věnovaná významové výstavbě Vančurových próz, uveřejněná už ve výboru Cestami poetiky a estetiky z roku 1971. Do stejného svazku, na jehož uspořádání ještě Mukařovský spolupracoval, měla původně vejít i nyní předkládaná analýza úlohy vypravěče ve Vančurových románech i kratších textech. Východiskem této analýzy je konstatování o výlučném postavení Vančurova vypravěče v textu; ve svém rozboru pak Mukařovský dokládá, jak autor nejrůznějšími způsoby a všech rovinách textu tuto výlučnost konstruuje a podtrhuje. Ediční doslov Bohumil Svozil.

Capek mystery stories from the 1920s are among the most enjoyable and unusual ever written though only a few have previously appeared in English and then only in poor translations. This new collection - admirably translated from the Czech by Norma Comrada - should introduce a whole new legion of admirers to this leading fiction writer, playwright and columnist whose work includes 'War with the Newts'.

Výbor z prózy Karla Čapka napříč jeho povídkovou tvorbou (z každé povídkové knihy to nejlepší) s úvodem Jana Mukařovského.

Karel Hynek Mácha (1810 - 1936) předznamenal hned na počátku vývoje novočeské poezie její nejvyšší možnosti. Pro estetika a teoretika umění Jana Mukařovského (1891 - 1975) se Máchova tvorba stala příkladem poezie vůbec. Návraty k Máchovi byly pro Mukařovského vždy něčím zásadním, osvětlovaly nezastupitelnou hodnotu originálního tvůrčího činu. V pozůstalosti tohoto badatele byly později nalezeny dosud nepublikované máchovské příspěvky, vesměs příležitostné projevy pronesené v roce stého výročí Máchovy smrti. Jsou natolik zajímavé, že jsme se je rozhodli zveřejnit souborně v této edici.

Soubor povídek z Podkarpatska, jejichž děj se odehrává v izolovaném prostředí židovské obce, kde lidé žijí po staletí neměnným způsobem uprostřed pověr a zaostalosti.

Kniha zahrnuje tři dosud nepublikované univerzitní přednášky Jana Mukařovského proslovené na Karlově univerzitě v letech 1936-1939. První z nich, stěžejní Sémiologie umění, představuje neautorizovaný zápis přednášky ze zimního semestru 1936/1937. Další dva texty - Estetika dramatu a filmu a Estetika architektury -, zjevně neukončené, Sémiologii umění doplňují. Studie obsažené v tomto souboru dokládají nejen ranou podobu sémiotického uměnovědného směřování Jana Mukařovského, ale také životnost jeho strukturalistického myšlení.

Základní, téměř 200 stránková estetická studie strukturalistická Máchův Máj z r. 1928 a 3 studie z let 1936 až 1938: Příspěvek k dnešní problematice bás. zjevu Máchova, Dílo K.H.M. jako torso a tajemství, Genetika smyslu v Máchově poesii. - Připojen soupis věd. prací Mukařovského do r.1948.

Výbor přináší práce, otištěné z rukopisů nebo z dřívějších časopiseckých publikací. Pocházejí z doby od konce dvacátých do závěru čtyřicátých let . Čtyři přednášky křižují sféry obecné estetiky a teorie umění, dalších sedm

Soubor zahrnuje nejpodstatnější stati a časopisecké i rukopisné studie věnované otázkám obecné estetiky a srovnávací teorie umění jednotlivým oborům a problémům umění i jednotlivým českým moderním umělcům. Kniha tvoří organický, vnitřně spojený názorový celek, o kterém autor říká, že je "výsledkem práce určované od etapy k etapě jednotným směřováním noetickým". Doslov Květoslava Chvatíka hodnotí Mukařovského dílo lingvistické i obecně estetické, jeho přínos k teorii a historii českého strukturalismu a jeho otevřený dynamický systém, s kterým přistupuje k současným problémům.

Dějiny starší české literatury od literatury staroslověnské v období velkomoravském do pobělohorské exulanstkéé literatury a ústní lidové slovesnosti té doby

Výbor studií z poetiky v novém a úplnějším uspořádání, jehož jádro tvoří zásadní studie z Kapitol z české poetiky.

Kniha vznikla z části autorových vysokoškolských přednášek po posluchače estetiky, bohemistiky a slovakistiky na filosofických fakultách v Praze a Bratislavě v meziválečném období. Ústřední osu přednášek tvoří literární otázky: estetika literatury, teorie literatury, poetická a stylistická problematika, verzologie a genologie. Nejde však o uzavřené tématické okruhy. Jejich společným jmenovatelem je znakové chápání literárních artefaktů, uměleckého díla jako struktury, podmíněnost literárního díla vývojem a zaměřenost na posluchače.

Druhý svazek Estetických přednášek Jana Mukařovského zahrnuje tři autorovy uměnovědné přednášky z třicátých let 20. století, které byly dosud otištěny pouze časopisecky. První z nich, raná univerzitní přednáška „Úvod do estetiky“ (1931-1932), dokládá, jak bezpečně Mukařovský nalézal svou vlastní cestu od podnětů ruského formalismu ke strukturnímu pojetí uměleckého díla. V přednášce „K sémantice lyriky“ (1931-1932) je usoustavněn pohled na lyriku jako básnický druh, v němž spolu s aktualizací jazykových prvků vystupuje do popředí důležitost rytmu a sémantiky. V přednášce „Estetika výtvarného umění. Malířství“ (1938-1939) Mukařovský shrnul a na příkladech malířských výtvorů představil (byť často jen ve stručném náznaku) svůj přístup k uměleckému dílu a k možnostem jeho rozboru. Nad malířským dílem vystoupilo ještě nápadněji, co pro něj znamenal pojem „význam“, co měl na mysli, když ve své estetické přednášce o malířství opakovaně tvrdil, že i téma je význam. Publikace vychází ze starších edic přednášek Jana Mukařovského, které připravili Miroslav Procházka, Ludmila Lantová a Karel Srp. Komentář „Několik poznámek k nevydaným přednáškám Jana Mukařovského“ napsal Karel Srp. Autorem doslovu k celé knize je Milan Jankovič.

Kniha zahrnuje dvě dosud nepublikované univerzitní přednášky významného českého literárního vědce a estetika Jana Mukařovského (1891-1975). První z nich, Estetické studie z moderní české lyriky, proslovil v Praze v letním semestru 1928-1929. Mukařovský zde objasňuje a na příkladech z novodobé české poezie dokládá podstatné rysy lyrického básnictví. Druhou je torzo univerzitní přednášky Sociologie básnictví ze zimního semestru 1934-1935 (Praha, Bratislava). V opozici k tradiční literární historii Mukařovský zdůrazňuje potřebu zkoumat vedle vnějších souvislostí literárního dění též a především jeho zákonitosti vlastní, imanentní. Knihu edičně připravili M. Havránková a M. Jankovič, který je také autorem doslovu.