Andrej Stankovič Book order

Kniha podává plastický obraz o výjimečné osobnosti české kultury a jejím díle: je věnována básnickému, kritickému, publicistickému, badatelskému a společenskému působení i osobnosti Andreje Stankoviče (22. 6. 1940 v Prešově – 12. 7. 2001 v Praze). První část vychází z příspěvků proslovených na konferenci, kterou Revolver Revue uspořádala v prostorách FAMU v Praze 24. října 2019. Druhý oddíl tvoří rozsáhlá anketa, jejíž převážná část vznikala v létě 2019 u příležitosti připravovaného stankovičovského sympozia. Třetí část přináší výběr z textů o Andreji Stankovičovi, které vznikaly pro Revolver Revue a Kritickou Přílohu v letech 2001–2007. Svazek, který k vydání připravili Lucie Bartoňová, Edita Onuferová, Terezie Pokorná a Michael Špirit, obsahuje i četné fotografie a podrobné slovníkové heslo.

Kniha básní 2 obsahuje sbírky vydané již tiskem: To by tak hrálo, aby nepřestalo (Petrov 1995), bibliofilii Obskurník (Spolek českých bibliofilů 1999) a poslední, prozatím v úplnosti nepublikované Šarišské haiku, z něhož vyšla větší část časopisecky (Revolver Revue č. 46/2001). Doplněk tvoří básně, jež nebyly zařazeny do žádné ze sbírek a byly otištěny jen v samizdatových sbornících nebo byly nalezeny v autorově archivu. Kriticky připravený text autorových básní je doprovozen komentáři.

Kniha je výborem z nebásnických, tj. kritických, esejistických, vzpomínkových či anketních textů, psaných v letech 1968–2001 a zveřejňovaných zejména na stránkách časopisů Tvář (1968–1969), Lidové noviny (samizdat 1988), Sport/Respekt (1989–1994, 1996/97), Revolver Revue a Kritická Příloha RR (1986–2001), Lidové noviny (1999–2001), nebo jako předmluvy či doslovy ke knihám jiných autorů. Výbor je rozdělen do tří oddílů: první přináší kritické a metakritické texty o filmu, tj. o filmově-scenáristickém tvaru a způsobech jeho vnímání, druhý představuje články o zvyklostech českého kulturního a mediálního života, např. o praxi lektorských řízení nebo o chování umělců mimo umělecké dílo (zejména literátů a filmařů), třetí pak portréty, pozdravy a vzpomínky věnované vesměs přátelům nebo zapomenutým osobnostem české a slovenské kultury. K vydání připravil, ediční poznámku a komentáře napsal, bibliografii a rejstříky sestavil Michael Špirit.

Svazek Josef Florian a Stará Říše shrnuje veškeré práce Andreje Stankoviče o staroříšském vydavateli Josefu Florianovi (1873–1941). Jeho základ tvoří původně čtyřsvazkový spis Význam Josefa Floriana pro vývoj krásné knihy, který autor předložil v roce 1975 jako diplomovou práci na Katedře knihovnictví a vědeckých informací Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. První svazek tvořila monografie o J. Florianovi (zde s. 11–225), další tři obsahovaly analytický soupis produkce staroříšského vydavatelství (zde s. 257–975). Tento korpus jsme rozšířili o další tři Stankovičovy texty věnované J. Florianovi (s. 227–241). Zatímco Stankovičova florianovská monografie nyní vychází již počtvrté – poprvé byla publikována v samizdatové Edici Expedice (Praha 1983, sv. 181), podruhé péčí nakladatelství Opus Bonum (Mnichov 1983) a potřetí ve Votobii (Olomouc 1998) –, bibliografický soupis staroříšských tisků se dočkal vydání, více než třicet let od doby svého vzniku, vůbec poprvé, doplněný soupisem svazků a rejstříky.

Po obsáhlých svazcích básní (Magorova summa) a esejů (Magorův zápisník) Ivana M. Jirouse vychází obsáhlý svazek jeho dopisů. Nejde o sebrání jeho dopisů různým adresátům a z různých let, ale o zcela konkrétní a přesně vymezenou část jeho korespondence: o dopisy, které v sedmdesátých a osmdesátých letech napsal z českých věznic svým ženám Věře a Julianě. Soubor těchto dopisů má nejen mimořádnou hodnotu historickou a dokumentární, ale je i jedinečným dílem literárním. Jirous v těchto dopisech, ztišen a soustředěn, spojuje popis všední každodennosti vězně s úvahami o životě, dobru a zlu, lásce, marnosti a smyslu lidského konání. Přesným, živým jazykem, jaký známe z jeho esejů, vytváří svébytnou, citově naléhavou a přitom detailně konkrétní duchovní kroniku celého normalizačního dvacetiletí. V české literatuře posledního půlstoletí lze význam této Jirousovy vězeňské korespondence srovnat s Palivcovými listy z vězení z padesátých let či s Havlovými Dopisy Olze z přelomu let sedmdesátých a osmdesátých. Kniha je doplněna zevrubnou ediční poznámkou a jmenným rejstříkem. Kniha roku 2006 v anketě Lidových novin.

Příběh Josefa Floriana a jeho díla. Život a dílo svérázného katolického vydavatele a myslitele s podrobným rozborem jeho přínosu pro českou kulturu. Autor shromáždil o této osobnosti neobyčejně obsažný materiál s hojnými citáty z jeho korespondence i výroky jeho přátel a odpůrců. Zároveň zde představuje celý kruh osobností soustředěných kolem vydavatelství ve Staré Říši na Moravě – J. Demla, B. Reyneka, J. Poláka a další.

Báseň v próze básníka a textaře, saxofonisty skupiny Plastic People of the Universe.

Sbírka To by tak hrálo, aby nepřestalo nese podtitul Dedikace, variace, elegie a torza a Andrej Stankovič, génius marginality, v ní překvapí. Jeho sbírka je složena ze samého rýmování... Autorova poetika pak vychází z experimentální poezie a undergroundu.

První dvě básnické sbírky A. Stankoviče (1940-2001), které nesměly za totality vyjít, hýří nezaměnitelným humorem a nenapodobitelnou obrazností. Kongeniálně ilustroval Karel Nepraš.