Jaroslav Čechura Books

Královská trilogie je souborným vydáním tří knih (Ženy a milenky českých králů, Muži a milenci českých královen, Děti a levobočci českých králů), napsaných čtveřicí význačných českých historiků, kteří se rozhodli postihnout ty stránky našich dějin, jež donedávna nepatřily mezi obvyklá témata klasické historiografie.

Po smrti Zikmunda a záhy i jeho nástupce Albrechta Habsburského hrozilo zemi, rozvrácené husitskými válkami, bezvládí a chaos. Nakonec došlo ke stabilizaci a dohodě znesvářených stran, které po smrti mladičkého Ladislava Pohrobka zvolily "zemského správce" Jiřího z Poděbrad českým králem. Následovalo jeho nelehké panování zpochybňované zvenčí (Matyáš Korvín, papež) i domácí opozicí. Autor nesleduje jen politické a vojenské události, ale věnuje se také hospodářství, kultuře i běžnému životu všech vrstev tehdejší společnosti.

Kniha předního českého historika Jaroslava Čechury přístupným a čtivým způsobem představuje široké veřejnosti život a dílo jedné z nejvýznamnějších osobností českých i evropských dějin – českého krále a římského císaře Karla IV. Čechurův plastický portrét přibližuje Karlovu osobnost z několika pohledů, které se vzájemně prolínají – z pohledu politicko-historického, kulturního, ale i lidského. Karel IV., první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, byl nejen mimořádně zdatný státník nadaný neobyčejnou politickou jasnozřivostí, budovatel, vášnivý sběratel svatých relikvií, milovník umění a vzdělanosti, spisovatel, ale také živoucí člověk z masa a kostí. Jaký byl člověk, jaké měl vlastnosti, jak se choval v soukromí a ke členům své rodiny, jaké měl sny a zájmy, jakými lidmi se obklopoval na svém dvoře a jak tento dvůr vypadal a čím žil? I o tom, ale i o mnohém jiném vypráví Čechurova kniha, která shrnuje to nejdůležitější, co bychom o "otci vlasti", který se nesmaz

Kniha si klade za cíl představit širokému čtenářskému okruhu dynastii, která výrazně zasáhla do dějin Evropy čtrnáctého a patnáctého století. Životopisná encyklopedie představující příslušníky rodu v podobě drobných životopisných medailonků. Kniha skrze jednotlivé aktéry mapuje dějiny rodu od rychlého vzestupu mezi nejvýznamnější dynastie Říše zvolením Jinřicha VII. římským králem až po vymření v polovině 15. století. Během několika generací dosáhli Lucemburkové hodnosti římského císaře, českého krále a vládli i mnohým jiným teritoriím. V jejich řádách najdeme i významné církevní preláty nebo mecenáše umění. Encyklopedie popisuje časové období pokrývající více než 150 let: počíná hraběcími rodiči císaře Jinřicha VII. a končí smrtí Alžběty, dcery Jana Zhořeleckého.

Druhý díl lucemburské éry je zasvěcen především vládě Václava IV. a Zikmunda Lucemburského a spolu s tím i neklidné a rozporuplné době husitské. Kromě výkladu politických a vojenských dějin se autor věnuje i středověké civilizaci, kultuře a všednímu dni společnosti té doby.

Jaroslav Čechura se v knize věnuje líčení českého dobrodružství falckého kurfiřta Fridricha V. v letech 1619-1620, který vstoupil do dějin jakožto "zimní král". Tento poněkud tragický hrdina, který se mohl těšit pouhý jeden rok z české královské koruny, nemá dosud u nás vlastní životopis či monografii. Těžiště knihy leží v době Fridrichova nedlouhého vládnutí v Českém království. Soustředí se na okolnosti, za jakých určití čeští aristokraté prosazovali falckého kurfiřta na český trůn, a současně se pokouší zachytit psychické rozpoložení mladého Fridricha, který nesmírně dlouho váhal, zda se má o českou korunu ucházet a zda vůbec má českou nabídku přijmout.

Jagellonci na českém trůně 1471–1526 Jagellonská epocha představuje výraznou kapitolu našich dějin, obestřenou řadou mýtů. Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče. Líčí vnitřní vývoj království, formování stavovské monarchie, spory šlechty s městy včetně pražského povstání (1483) či svatováclavské smlouvy. Vladislav, ač od roku 1490 panoval i v Uhrách, na české země nezapomínal, jak svědčí i výstavba Pražského hradu. Text dále popisuje hospodářský vývoj (mj. poslední, jáchymovskou konjunkturu stříbra včetně ražby tolarů) a konfesijní proměny, spojené s příchodem německé reformace. K životu ve městech i na venkově patřily i přírodní katastrofy, stejně jako školství, kulturní a umělecká tvorba, kdy se v tzv. vladislavské epoše prolínala pozdní gotika s příchodem renesance.

Historik Jaroslav Čechura je bytostný vypravěč, který dovede historické děje zpřítomňovat živým a neotřelým způsobem. Činí tak ve svých knihách, odborných článcích, ale i v popularizačním rozhovorech. Kniha V pavučinách času. Dobrodružný život našich předků shrnuje tři desítky obsáhlých rozhovorů, které s Jaroslavem Čechurou vedl na stránkách časopisu TÉMA novinář a historik Lukáš Kašpar. V pestrém okruhu témat najdeme postavy českých panovníků od císaře Karla IV. až po zimního krále Fridricha Falckého, hrdiny a padouchy husitské éry, ale také bezejmenné obyvatele českých zemí, kteří v době zmíněných panovníků žili, milovali se, zápasili o holé živobytí. Dojde i na otázky zcela aktuální, jako je bourání pomníků historických osobností, nebo na dějiny rockové hudby, které jsou velkou zálibou Jaroslava Čechury.

Vzájemná korespondence Hany a Edvarda Benešových