Jitka Ludvova Books

Jedná se o první překlad operního průvodce do češtiny. Najdeme tu víc jak 130 skladatelů řazených abecedně a jejich životopisy a díla. Celkem je tu na čtyři sta oper včetně jejich podrobného obsahu, rolí, libretistů, překladatelů, světových i českých premiér a dirigentů. Nechybí ani notové příklady, fotografie a kresby, slovníček pojmů, rejstříky. České vydání je oproti originálu navíc doplněno dalšími informacemi o české opeře.

Práce, založená na mnohaletém výzkumu a studiu pramenů, se zaměřuje na historii fenoménu, který byl po druhé světové válce na více než čtyři desetiletí téměř zapomenut, přestože tvořil nedílnou součást kulturního života Prahy. Autorka se soustředí na pražské německé divadlo, jehož význam nelze opomenout ani v kontextu dějin českého Národního divadla. Jako výchozí bod zvolila rok 1888, kdy bylo otevřeno Nové německé divadlo na Vinohradech (dnešní Státní opera Praha). Kniha sleduje vývoj hudebního divadla, které v Praze dosáhlo vysoké umělecké úrovně díky osobnostem jako Angelo Neumann, Gustav Mahler a Alexander Zemlinsky, a také vývoj činohry a dalších divadelních žánrů. Autorka zasazuje tento vývoj do širšího historického kontextu, čímž přesahuje obor teatrologie a vytváří obraz dějin pražské společnosti a česko-německých vztahů od druhé poloviny 19. století do druhé světové války. Kniha obsahuje šest kapitol sledujících jednotlivá historická období a sedmá kapitola shrnuje autorčiny poznatky k otázce významu německého divadla. Základní text doplňuje faktografická část s představeními a uměleckými osobnostmi na přiloženém CD, a také obsáhlá obrazová příloha.

Bohatě ilustrovaná publikace ke 180. výročí premiéry Tylovy a Škroupovy hry (21. prosince 1834). Zabývá se známým tématem v širším kontextu pražského dobového divadla, literatury a žurnalistiky a věnuje se též problému pražské němčiny, který měl pro další život hry zásadní význam. Připomíná slovem i obrazem dobové zdroje Tylova námětu a porovná jednotlivé úpravy textu Fidlovačky, vzniklé během sta let v divadelní praxi. Samostatně je komentován český film Svatopluka Innemanna Fidlovačka z roku 1930. Poprvé je podrobněji představen pražský estetik, divadelní kritik a univerzitní profesor Anton Müller (1792-1843), nejvýznamnější referent pražského listu Bohemia, jehož negativní kritice Fidlovačky připsala historie rozhodující podíl na jejím premiérovém neúspěchu. Samostatná kapitola nabízí přehled nastudování Fidlovačky od premiéry do současnosti na pražských i mimopražských scénách. Texty a vybrané inscenace jsou doplněny obrazovými a textovými dokumenty z fondů archivu Národního divadla v Praze, divadelního oddělení Národního muzea, fotografického archivu Divadelního ústavu, Národní galerie a dalších zdrojů. Text doplňuje jmenný rejstřík.

Die erste wissenschaftlich fundierte, interdisziplinäre Mahler-Biografie, verfasst vom Musiksoziologen Kurt Blaukopf, bedeutete bei ihrer Erstveröffentlichung im Jahr 1969 eine Revolution in der Musikwelt und war wegbereitend für die Wiederentdeckung eines der bedeutendsten Komponisten, Dirigenten und Theaterleiter des 20. Jahrhunderts. Das in zahlreiche Sprachen (Englisch, Französisch, Schwedisch, Tschechisch, Ungarisch, Japanisch) übersetzte Standardwerk der Mahler-Forschung war im deutschsprachigen Raum jahrelang nur antiquarisch erhältlich und ist nun wieder in der ursprünglichen Textfassung lieferbar. Die Pionierleistung des renommierten Musiksoziologen Blaukopf besteht insbesondere darin, Gustav Mahler aus seiner Zeit heraus zu verstehen und als Bahnbrecher künftiger Entwicklungen zu erschließen: Mahler war der erste Dirigent des heutigen Typus, der erste große Opernregisseur und der Komponist, der die symphonische Musik von der Spätromantik in die Moderne führte. Darüber hinaus vertritt Kurt Blaukopf die These, dass der Aufschwung in der Mahler- Rezeption wesentlich mit den neuen Aufnahmetechniken zusammenhängt. Dieses Buch lässt uns den Menschen und Künstler, den Schöpfer und Interpreten, den Kämpfer und Pionier, den Liebenden und Ringenden, den Reformator der Szene und Vollender der Symphonie neu sehen und als Zeitgenossen unserer Gegenwart erkennen.