Karel Sládek Books

Byl jednou jeden úl, milá, laskavá i humorná knížka, navazuje na život drobného hmyzu v naší přírodě, když pro vás děti otevírá svět života včel. Prožijete veliké dobrodružství s jednou generací malých včeliček, které se zrovna narodily. Musí se všemu naučit pod vedením své starší sestřičky Klárky a užijí si u toho spoustu legrace. Poznávají různé práce v úlu a později na prvních proletech i svět kolem. Každá včelička si najde své místo a své povolání. Setkají se i s královnou včelí matkou, a také poznají hodného včelaře Káju.

Příběhy včeliček, které zažívají v úlu v průběhu celého roku. V pohádkové knížce přibližuje autor dětem svět hmyzu od narození nových včel, přes první poznávání okolí úlu, sběr pylu i rozdělení roje, osídlení nového úlu, až po chvíli, kdy musí včelička odejít. V příběhu nechybí ani včelař Kája, který se o včely pečlivě stará a přispěchá jim na pomoc vždy, když to potřebují.

Mnoho moudrých principů pro život se lze naučit pozorováním života včel, jejich píle a starost o společné dobro nám lidem nastavují zrcadlo. Není divu, že včelky inspirovaly řadu básníků, umělců i teologů. Kniha teologa a vášnivého včelaře Karla Sládka chce přivést čtenáře k novému úžasu nad přírodou a v ní skrytou moudrostí. Čtenář se dozví řadu věcných zajímavostí, ale autor vždy směřuje trochu dál a výš – rád by nám pomohl, abychom se znovu naučili dívat se srdcem, žít s kontemplativním pohledem na svět, který naší generaci tolik schází.

Víno je dar nebe i země – povznáší nás, prospívá nám i zahání naše chmury. Lidé si cenili vína odpradávna. Víno patří neodmyslitelně k naší duchovní kultuře. Nenechalo zhasnout svobodnou a tvořivou kulturu ani v dobách, kdy měla navrch průměrnost, totalita a různé formy nesvobody. V knížce Karla Sládka se projdeme vinicemi a prostředím, kde vinná réva roste a zraje. Seznámíme se s prací vinařů i s tím, jak víno vzniká. Při ochutnávce vína budeme uvažovat o lásce, zamilovanosti nebo kráse života v manželství. Při tom všem narazíme na mnoho inspirací pro náš duševní i duchovní život.

Knížka Do hlubin rybářovy duše uvádí čtenáře do bohatého života nad i pod vodní hladinou. Vypráví o vodě, rybách, řekách, pramenech, potůčcích, rybnících, rybářích a o tom, co vodní svět a jeho pozorování přináší citlivému člověku. Drobným dílkem se uzavírá autorova pomyslná trilogie věnovaná tématům včelařství, myslivosti a rybářství.

Studium východoslovanské křesťanské spirituality a mystiky má v českém akademickém i duchovním světě již svoji dlouholetou tradici. Monografie Karla Sládka chce vložit "nový" kamínek do této mozaiky studia východoslovanského křesťanství. V první kapitole přináší stručný historický exkurz do novodobých dějin "byzantského Commonwealthu" a nastiňuje problémy migrantů z Východu v České republice. Druhá, hlavní, systematicko-teologická kapitola je zaměřena na představení mystické teologie východoslovanských křesťanů v jejím katafatickém, diabatickém a anabatickém rozměru. Autor představuje sofiologii Vladimíra Solovjova, Pavla Florenského a Sergeje Bulgakova, teologii Jana Zlatoústého, rozebírá smysl ikon či modliteb. Třetí, závěrečná kapitola seznamuje čtenáře s aktuálním stavem ekumenického dialogu mezi katolickou a pravoslavnou církví.

Život a dílo Nikolaje Losského v prvorepublikovém i válečném (rozděleném) Československu. Ruský myslitel Nikolaj Losskij (1870-1965) se nesmazatelně vepsal do duchovního a intelektuálního života prvorepublikového Československa a v době válečného rozdělení republiky plodně působil též na Slovensku. Ještě před příchodem Losského do Československa představil jeho světonázor František Krejčí. Hlubší poznání ovšem přinesly Losského vlastní studie v časopise Ruch filosofický, kde také Losskij získal okruh intelektuálně a duchovně spřízněných duší. Jeho přáteli se stali Karel Vorovka a Ferdinand Pelikán, kteří se ruským myšlením profesně zabývali. Zvláštní sympatie si u Losského získal Vladimír Hoppe a bratři Ctibor a Miloš Bezděkovi. V této monografii je Losského působení představeno nejen na základě biografických a bibliografických dat, ale především je interpretováno metodologií využívanou ve spirituální teologii. Nosnými tématy k teologické reflexi jsou Losského pojetí mystické intuice a duchovní rozvoj osobnosti.

Vztah náboženství a politicko-státní moci se v průběhu dějin výrazně měnil. Transformace politických systémů a státních útvarů, od zásadních zlomů, jakým byl přerod antické společnosti ve středověkou, či pozdější vznik národních států, až po vliv Francouzské revoluce na evropskou společnost a po rozvoj demokratických struktur i tragických politických režimů dvacátého století, to vše hluboce ovlivnilo také institucionalizovanou podobu velkých náboženských tradic, jež stojí v základech současné evropské kultury. Zatímco židovství, křesťanství a islám zůstávají předmětem širokého společenského i politického zájmu, každá z těchto velkých náboženských tradic zároveň hledá, jak adekvátně definovat svou roli v současné evropské společnosti. Předkládaná kolektivní monografie českých i zahraničních odborníků se pokouší uchopit problém vztahu náboženství a státu v širších historických, právních i teologických souvislostech a přitom ponechat otevřený prostor pro další reflexi. První kapitoly se věnují nárysu vztahu židovství, křesťanství a islámu ke státu v souvislosti s jejich posvátnými knihami a ranými dějinami těchto náboženských tradic. Druhá část představuje reflexi o monoteistických náboženstvích v kontextu novověkých politických dějin. Třetí část přináší studie o vybraných otázkách specifického vztahu křesťanské nauky ke státu.

Migrace má často zcela zásadní vliv na další život každého jednotlivce, a proto samotné rozhodnutí k migraci není pro většinu lidí snadné. U migrantů dochází k oslabení rodinných a přátelských vazeb a ke ztrátě většiny dalších sociálních kontaktů. Komunita ukrajinských migrantů v České republice patří k těm, které zde z několika různých důvodů nemají právě nejlehčí život. Předkládaná kolektivní monografie je právě proto věnována ukrajinským migrantům žijícím v České republice a jejím cílem je představit tyto migranty v co nejširším záběru témat. Informace zde obsažené pocházejí z velké části z výzkumu, který uskutečnilo Centrum pro studium migrace Univerzity Karlovy založené při Katolické teologické fakultě v Praze.

Aktuálně není ve včelařství naléhavějšího tématu, než je zdraví včel. Téma výsostně praktické a bytostně důležité. Hromadné kolapsy včelstev posledních let jsou toho více než reálným důkazem. Včely a jejich zdraví jsou již od počátku neodmyslitelně provázány s krajinou. Na otázky, jaký je jejich nynější stav, odpovídá velice fundovaně společná monografie odborníků z Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum a přizvaných zahraničních autorů. Kniha, kterou držíte v ruce, volně navazuje na publikaci z roku 2016 s názvem Ekologie chovu včel. Autorský kolektiv a uchopená témata jsou zárukou odborně kvalitní a čtivé publikace, která nezůstává jen u pouhé deskripce, ale nabízí i možnosti řešení, klade další otázky a připomíná témata, která je nutno prozkoumat. Věřím, že tento přístup ocení nejen čtenáři, ale že bude přínosná i pro cíl a objekt našeho společného zájmu, a tím jsou zdravé včely. Autorům patří nejen velké poděkování, ale i vyjádření hlubokého respektu za to, jakým způsobem se k tak komplexnímu a složitému tématu postavili.

Sonda do dějin českého včelařství od doby Aloise Thumy (1838–1914) až k současnosti. Nevšedním způsobem pojatá publikace je zajímavým exkurzem do dob revolučních změn v chovu včel v 19. století skrze díla významného včelaře té doby Aloise Thumy. Čtenáře seznámí s tehdejšími poznatky o životě včel a snahami včelařů o pokrok v metodách chovu. V každé ze sedmi kapitol jsou k porovnání uvedeny též informace o současné situaci českého včelařství. Tento citlivě předložený kontrast zvýrazňuje přínosnost poznání historických faktů pro včelaře současnosti. Dává možnost vžít se do dob našich dědů, kdy čas zdaleka neplynul tak rychle jako dnes a kdy naši předkové žili v úzkém každodenním svazku s přírodou. Význačných včelařů z té doby známe řadu. Odkaz Aloise Thumy a poznání jeho přínosu pro včelařskou praxi i spolkovou včelařskou činnost rozhodně stojí za připomenutí. Pěknou, příjemnou a kultivovanou češtinou je sepsal vysokoškolský učitel, teolog a včelař z Chrudimi Karel Sládek.

Tato kniha je vynikajícím počinem pro propagaci znalostí apidologie v Česku a na Slovensku. V posledních letech došlo v Evropě a Severní Americe k poklesům početnosti včelstev, což je pravděpodobně důsledkem antropogenních faktorů. Je důležité čelit ekologickým problémům prostřednictvím znalostí, které jsou nezbytné pro jejich řešení. Úvodní kapitoly o Mendelovi a významu environmentální etiky jsou klíčové pro pochopení vzájemných vazeb mezi „eko-včelařskými“ problémy. Spojení historie s etickými postoji a současnými poznatky tvoří vhodnou syntézu, které monografie úspěšně dosahuje. Dále se kniha zaměřuje na otázky biologie a chovu včel, účinky medu, morfologii pylových zrn, používání pesticidů a jejich vliv na včely, a také na výhody a rizika geneticky modifikovaných plodin. Kapitoly o srovnávací bionomii bezžihadlých včel a čmeláků ve srovnání s včelou medonosnou jsou velmi čtivé. Klíčovým tématem je komplexní pohled na ekologii krajiny a význam včel v ní. Monografii doporučuji všem, kdo se zajímají o rozmanitost přírody. I zkušení včelaři zde naleznou nové a zajímavé informace, což dokládá prohloubení znalostí v oboru apidologie v posledních desetiletích.

Spiritualita v kontextu příběhů osobností "stříbrného věku" ruského myšlení a ruské emigrace. Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století. Text, který rozebírá náročné otázky, je psán velmi přesvědčivě a s patřičnou akribií. Autor se soustředí na nejznámější a nejvlivnější autory a osobnosti zvoleného období. Mezi duchovními otci ruských teologů 20. století si vybírá Dostojevského a Solovjova; z teologů první generace „stříbrného věku“ si zvolil Florenského a Bulgakova; z druhé generace to jsou emigranti Evdokimov a Losský, kteří bez pochyby vycházejí z domácí ruské tradice, ale zároveň reagují na myšlenkové prostředí, ve kterém žijí. Sládek se u jednotlivých postav zaměřuje na ústřední myšlenku jejich odkazu, což mu ovšem nijak nebrání v tom, aby – pokud mu to plánovaný rozsah dovolí – je představil v jejich komplexnosti.

Výzvy tradice a současnosti. Prolínání náboženských subkultur v současném světě zvyšuje potřebu fundovanějšího poznání příslušníků různých náboženských tradic a přispívá k hledání mostů pro dialog, který by umožnil pokojné soužití duchovních tradic a kultur a posloužil jako prevence "střetu civilizací". Pro budoucnost Evropy i samotné České republiky se v současné době zdá klíčový zejména vztah křesťanů a muslimů a jejich sebepojetí uvnitř sekulárního právního státu. Křesťanství a islám stojí před výzvami vlastní tradice i před výzvami současnosti, obojí dnes spoluutváří jejich vlastní identitu. Předložená kolektivní monografie by ráda přispěla k hlubší reflexi tohoto aktuálního fenoménu. Monografie je dalším výstupem výzkumu týmu odborníků Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na téma vztahu náboženství a státu a navazuje na publikaci Monoteistická náboženství a stát.

Kolektivní monografie Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska III: portréty je zaměřena na osobnosti východoevropských dějin: autoři vycházejí z předpokladu, že pojmy dějiny, kultura nebo národ neoživují a nenaplňují "procesy", ale životy lidí, kteří svým myšlením i činy vytvářejí obraz své epochy a jsou články v živém řetězci, jenž ústí až do naší současnosti. Proto jsou v této publikaci dějiny a kultura Ruska a východní Evropy vůbec představeny prostřednictvím konkrétních postav: kněžny Olgy, která jako první z ruských vládců přijala křest, knížete Vladimíra Monomacha, s nímž je spojeno vrcholné období v dějinách kyjevské Rusi, mnicha Filofeje, autora myšlenky o Třetím Římu, Alexandra Stěpanoviče Chomjakova, "otce-zakladatele" myšlenkového proudu slavjanofilství a významného filozofa, básníka a mystika Vladimíra Sergejeviče Solovjova. Snad těchto pět portrétů poslouží k lepšímu pochopení kulturního vývoje ve východní Evropě, poskytne možnost orientovat se v prostoru, jenž je pro nás v mnoha ohledech blízký i exotický, a rozbije předsudky a mýty, které právě v našem prostředí nacházejí velmi často živnou půdu.

Sociální, politická a religiózní variabilita ruské migrace. Přítomnost ruské diaspory v České republice vyvolává mnohé emoce. V souvislosti s nedávnou historickou zkušeností s nerovným soužitím těchto národů je majoritní společností ruská minorita vnímána rozporuplně. Předkládaná monografie představuje ruské migranty na základě jejich výpovědí o zdejším životě. Dotýká se jejich sociálního postavení, politických preferencí a religiózních postojů, které vykazují vysokou různorodost. Partikulárním zájmem výzkumu bylo jejich pravoslaví a náboženská praxe. V publikaci není opomenut ani přínos ruské emigrace v období prvorepublikového Československa.

V ruce držíte sice útlou, ale velmi poutavou publikaci, v níž Karel Sládek jako teolog usiluje o dialog se současnou kulturou, ke které bezesporu patří sci-fi žánr. Autor inovativně a inspirativně využívá klasické metody interpretace biblického textu na analýzu událostí vybraných kultovních sci-fi filmů, které jsou konfrontovány s Písmem, zejména s popisem o začátcích a koncích dob. Autor coby spirituální teolog vnímá touhu člověka po sebe-transcendenci v mnohých charakterech a na metafyzickém pozadí filmové fantazie. Tato publikace je velmi zajímavým čtením na delší posezení. Čtenář je vtažen do paralelní dějové linie sci-fi filmů, která pozoruje spirituální aspekty primárního děje a nabízí mu širší záběr smyslu a porozumění děje. Knihu vřelé doporučuji všem fajnšmekrům filmového sci-fi!

Můj pradědeček byl pan nadlesní, spravoval církevní lesy na Vysočině. Prababičku měli všichni rádi, říkali jí „paní nadlesní“. V dětství jsem často slýchal příběhy o zvířátkách v lese a již jako kluk jsem dostával za dárky myslivecký nůž či dalekohled. V knihovně nemohl chybět atlas zvířat. Kalamář na psacím stole jsem měl ozdobený srnkami. Obývací pokoj krášlily veliké šišky, paroží jelenů a srnek, na zemi ležela kůže z divočáka. Vždy jsme měli pejska, o kterého jsem se staral, i když z pohledu výcviku asi zcela neúspěšně. Když jsem se později připravoval na myslivecké zkoušky, připadal jsem si jako kapitán lodi, který objevil nový kontinent. Otevíral se mi nový svět, nová planeta, nová moudrost, která chtěla být čtena a meditována. Přiváděla mě k fascinujícímu úžasu nad krásou vloženou do bytí každého živého tvora.

„Záměr Karla Sládka tematizovat Kerouacova duchovní východiska je chvályhodný právě proto, že může do jisté míry objasnit odpověď na otázku, z jakých zdrojů konceptualizace Kerouacových prací čerpal navzdory mýtu, že šlo o programové vyloučení stavebních osnov literární tvorby. Spirituálně-teologická či zkušenostně eschatologická perspektiva Karla Sládka může řešení této složité otázky posunout o krok dopředu. Karel Sládek ukazuje, že referenční rámec Kerouacovy tvorby souvisí s teologicko-spirituálním pozadím, které ovlivňuje akcenty a klíčové architektonické prvky výstavby fikčního světa jeho vyprávění. Sládek velmi pěkně ukazuje, že za původně buddhistickými obrazy, pojmy a akcenty se daleko spíše skrývají motivy a témata inspirovaná křesťanskou eschatologií a odkazy na konstitutivní znaky vycházející z křesťanské spirituality.“

Při psaní předkládané monografie si autoři – jeden spirituální teolog, druhý lékař – vytkli nelehký úkol, a sice představit fenomén psychosomatické terapie z pohledu křesťanské spirituality a psychoterapie. Teolog se ze své perspektivy více věnoval vědomým stavům lidské duše ve vztahu k psychosomatickým onemocněním, zatímco lékař ze své praxe podtrhl vliv nevědomí, které spoluvytváří vztah mezi zdravím a nemocí. V kontextu spirituality se tak jedná o přístup opřený o současné poznatky spirituální teologie, která se rovněž zabývá vztahem mezi duševním zdravím a tělesnou nemocí. V rámci psychoterapie jsou pak představeny vybrané metody zacházení s traumatem a jeho vlivem na tělesné onemocnění. Tvorba textu nebyla jednoduchá pro různost pohledů a přístupů k fenoménu nemoci, přesto byl dosažen jistý kompromis mapující současné přístupy k psychosomatické léčbě, která byla zarámována do spirituality člověka, jak ji pojímá křesťanská tradice.

Kniha Spiritualita lékaře a bioetika není pouhou syntézou již známých bioetických nauk, ale přináší novou metodu v uvažování o osobnosti lékaře a jeho práci. Na českém knižním trhu podobná publikace není. Svým obsahem navazuje na předchozí autorovu publikaci Ekologická spiritualita a etika . Čtenář se seznámí s filozoficko-teologickými…

Kniha, hnutí, spiritualita. Předložená kolektivní monografie s názvem O Filokalii. Kniha, hnutí, spiritualita je výstupem spolupráce mezi Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Centrem Aletti, Komunitou Bose a dalších teologických institucí. Autoři monografie pocházejí z různých křesťanských konfesí, což svědčí o ekumenické dimenzi zájmu o plodný dialog mezi tradicemi křesťanského Západu a Východu. Kniha uvádí do kontextu vzniku a šíření Filokalie. Vydání samotné Filokalie a její další překlady, které se objevily záhy, vyvolaly hnutí duchovního obrození. Kéž by i její vydání v nakladatelství Refugium doprovázelo renesanci duchovního života v České republice.

Dějiny, identita, dialog. V souvislosti s migrací po pádu komunistického režimu vzrůstal v českých zemích počet řeckokatolických věřících přicházejících především z Ukrajiny. V roce 1996 byl v Praze Vatikánem zřízen Apoštolský exarchát. Přítomnost řeckokatolické církve proto vyzývá k zamyšlení nad její identitou a posláním v širším kontextu dějin na našem území. S tím souvisí i zhodnocení prostoru českých zemí jakožto místa s cyrilometodějským posláním být mostem mezi křesťanstvím Západu a Východu. Těmito aktuálními tématy se zabývá předložená kolektivní monografie. Publikace je výstupem badatelského týmu složeného z odborníků z České republiky a Slovenska. Vznikla z dlouholeté spolupráce mezi Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Řeckokatolickou teologickou fakultou Prešovské Univerzity v Prešově, přičemž do týmu byli přizváni též pracovníci z dalších akademických a církevních institucí.

Osobnost a dílo Vladimíra Solovjova pohledem (nejen) české reflexe. Vladimír Solovjov je v předložené monografii studován pod zorným úhlem několika aspektů jeho tvorby. Solovjův mystický a prorocký náhled je vražen do širšího rámce jeho teosofického systému se všejednotícími atributy krásy, dobra a pravdy. Dalším aspektem je vztažení Solovjovova myšlení do konfrontace s českými duchovními a intelektuálními proudy.

Známý výrok z Dostojevského románu Idiot „Krása spasí svět“, který dal název této kolektivní monografii, otevřel otázku, na kterou se kolektiv autorů této knihy pokusil dát odpověď: „Jaká krása spasí svět?“ Odborná monografie vznikla na základě vědeckých rozprav a kolokvia na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ke společné práci byli kromě akademických pracovníků fakulty přizváni též odborníci z Filosofického ústavu Akademie věd České republiky a Diecézního teologického institutu v Hradci Králové, respektive Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Ze zahraničí to byli profesoři z italské Katolické univerzity v Brescia a Komunity v Bose, a dále slovinské Teologické fakulty Univerzity v Lublani. Jednotlivé části knihy odpovídají specializacím autorů, přičemž byl kladen důraz na to, aby se témata opřela především o teologickou reflexi. Nechybí tak starozákonní přístup, analýza středověkého křesťanského spisu Jeskyně pokladů, propojení krásy a duchovního života, pohledy významných katolických teologů i českých myslitelů a literátů. Z kapitol vysvítá myšlenka, že krása opravdu spasí svět.

Etické otázky se v oblasti environmentálních věd zaměřují zejména na matematické modely, které upozorňují na „meze růstu“. Statistické odhady růstu počtu obyvatel, možnosti planety v produkci potravin, znečištění životního prostředí, klimatické změny, ztráta biodiverzity a úbytek pitné vody v těchto prognózách alarmují k revizi současných postojů, protože v blízké budoucnosti by mohlo dojít vlivem působení člověka k přetížení planety Země. Není účelem této knihy hlouběji vstupovat do debat nad protichůdnými interpretacemi těchto tzv. tvrdých dat. Tato kniha poukazuje na jiné východisko ekologické etiky, totiž na vztah člověka k životnímu prostředí a k životu jako takovému a na to, jak se toto životní prostředí dotýká spirituality člověka. Cílem je seznámit humanitně orientovaného čtenáře se základními principy a tezemi sapienciální environmentální etiky, ve které je environmentální diskurs uveden do souvislosti s odhalováním smyslu vzniku vesmíru a života na planetě Zemi, se současnou spiritualitou a etickými výzvami v rámci integrální ekologie i s etickými výzvami budoucnosti. Ty se objevují ve vědeckém výzkumu, a to zejména s přihlédnutím k možnostem genetických manipulací, přicházející umělé inteligenci, „řízenému“ vývoji člověka, průzkumu vesmíru a hledání mimozemského života.