Karel Sládek Books

The multi-authored monograph The Christian Roots of European Identity: A Central European Perspective offers views on European identity from academics based at universities in Central Europe: Charles University in Prague, Czech Republic, the University of Prešov, Slovakia, and the Pontifical University of John Paul II in Krakow, Poland. Because of the high relevance of Islam in Europe today, a specialist from the Ludwig Maximillian University in Munich, Germany, was also invited to contribute to the book. These perspectives on European identity are rooted in countries whose membership of the Soviet bloc for much of the twentieth century set them on a different political trajectory from that of Western Europe, and where the relationship between Christianity and European identity became key, especially after the fall of the iron curtain and the re-establishment of religious freedoms.

Byl jednou jeden úl, milá, laskavá i humorná knížka, navazuje na život drobného hmyzu v naší přírodě, když pro vás děti otevírá svět života včel. Prožijete veliké dobrodružství s jednou generací malých včeliček, které se zrovna narodily. Musí se všemu naučit pod vedením své starší sestřičky Klárky a užijí si u toho spoustu legrace. Poznávají různé práce v úlu a později na prvních proletech i svět kolem. Každá včelička si najde své místo a své povolání. Setkají se i s královnou včelí matkou, a také poznají hodného včelaře Káju.

Příběhy včeliček, které zažívají v úlu v průběhu celého roku. V pohádkové knížce přibližuje autor dětem svět hmyzu od narození nových včel, přes první poznávání okolí úlu, sběr pylu i rozdělení roje, osídlení nového úlu, až po chvíli, kdy musí včelička odejít. V příběhu nechybí ani včelař Kája, který se o včely pečlivě stará a přispěchá jim na pomoc vždy, když to potřebují.

Mnoho moudrých principů pro život se lze naučit pozorováním života včel, jejich píle a starost o společné dobro nám lidem nastavují zrcadlo. Není divu, že včelky inspirovaly řadu básníků, umělců i teologů. Kniha teologa a vášnivého včelaře Karla Sládka chce přivést čtenáře k novému úžasu nad přírodou a v ní skrytou moudrostí. Čtenář se dozví řadu věcných zajímavostí, ale autor vždy směřuje trochu dál a výš – rád by nám pomohl, abychom se znovu naučili dívat se srdcem, žít s kontemplativním pohledem na svět, který naší generaci tolik schází.

Víno je dar nebe i země – povznáší nás, prospívá nám i zahání naše chmury. Lidé si cenili vína odpradávna. Víno patří neodmyslitelně k naší duchovní kultuře. Nenechalo zhasnout svobodnou a tvořivou kulturu ani v dobách, kdy měla navrch průměrnost, totalita a různé formy nesvobody. V knížce Karla Sládka se projdeme vinicemi a prostředím, kde vinná réva roste a zraje. Seznámíme se s prací vinařů i s tím, jak víno vzniká. Při ochutnávce vína budeme uvažovat o lásce, zamilovanosti nebo kráse života v manželství. Při tom všem narazíme na mnoho inspirací pro náš duševní i duchovní život.

Knížka Do hlubin rybářovy duše uvádí čtenáře do bohatého života nad i pod vodní hladinou. Vypráví o vodě, rybách, řekách, pramenech, potůčcích, rybnících, rybářích a o tom, co vodní svět a jeho pozorování přináší citlivému člověku. Drobným dílkem se uzavírá autorova pomyslná trilogie věnovaná tématům včelařství, myslivosti a rybářství.

Studium východoslovanské křesťanské spirituality a mystiky má v českém akademickém i duchovním světě již svoji dlouholetou tradici. Monografie Karla Sládka chce vložit "nový" kamínek do této mozaiky studia východoslovanského křesťanství. V první kapitole přináší stručný historický exkurz do novodobých dějin "byzantského Commonwealthu" a nastiňuje problémy migrantů z Východu v České republice. Druhá, hlavní, systematicko-teologická kapitola je zaměřena na představení mystické teologie východoslovanských křesťanů v jejím katafatickém, diabatickém a anabatickém rozměru. Autor představuje sofiologii Vladimíra Solovjova, Pavla Florenského a Sergeje Bulgakova, teologii Jana Zlatoústého, rozebírá smysl ikon či modliteb. Třetí, závěrečná kapitola seznamuje čtenáře s aktuálním stavem ekumenického dialogu mezi katolickou a pravoslavnou církví.

Život a dílo Nikolaje Losského v prvorepublikovém i válečném (rozděleném) Československu. Ruský myslitel Nikolaj Losskij (1870-1965) se nesmazatelně vepsal do duchovního a intelektuálního života prvorepublikového Československa a v době válečného rozdělení republiky plodně působil též na Slovensku. Ještě před příchodem Losského do Československa představil jeho světonázor František Krejčí. Hlubší poznání ovšem přinesly Losského vlastní studie v časopise Ruch filosofický, kde také Losskij získal okruh intelektuálně a duchovně spřízněných duší. Jeho přáteli se stali Karel Vorovka a Ferdinand Pelikán, kteří se ruským myšlením profesně zabývali. Zvláštní sympatie si u Losského získal Vladimír Hoppe a bratři Ctibor a Miloš Bezděkovi. V této monografii je Losského působení představeno nejen na základě biografických a bibliografických dat, ale především je interpretováno metodologií využívanou ve spirituální teologii. Nosnými tématy k teologické reflexi jsou Losského pojetí mystické intuice a duchovní rozvoj osobnosti.