Jiří Filip Book order

Vyprávění o rodině svatojánských broučků, jejichž prací je v noci svítit lidem, vyšlo poprvé v roce 1876 a díky neutuchající oblibě čtenářů se již dočkalo více než stovky vydání. Poetické příběhy rodiny Broučků inspirovaly mnohé výtvarníky, zejména Jiřího Trnku, a byly několikrát převedeny na filmové plátno. Hlavní postavou je malý nezbedný Brouček, který má svou hlavu a neposlouchá své rodiče a tetu Janinku, ačkoliv na to často doplácí. Autor broučků Jan Karafiát byl evangelický kněz a „Broučci“ jsou alegorickým zobrazením rodiny, která žije podle křesťanských hodnot, v souladu s přírodou.

Stěžejní dílo největšího českého architekta 20. století Josefa Gočára určilo styl zvaný národní dekorativismus pro oficiální architekturu ve službách nově zrozeného samostatného Československa. Monumentální a umělecky jednotná budova dokončená roku 1923 je originálním českým příspěvkem a součástí evropského slohu art déco. Drobná, leč informacemi a fotografiemi nabitá publikace vypravuje příběh československých legií a budování jejich bankovního ústavu, představuje tvůrce výjimečné stavby i historii místa, kde stojí, přináší neznámé údaje o proinvestovaných částkách, realizačních stavebních firmách či původním rozvržení interiérů a názorným způsobem vysvětluje mimořádnou sochařskou výzdobu fasády domu. První díl nové edice „Architektura, lidé příběhy“. Editorka Yvonna Fričová. Texty Jiří Filip, Daniela Karasová, Jiří T. Kotalík, Danica Kovářová, Jakub Kunert, Zdeněk Lukeš a Pavel Panoch. Fotografie Pavel Frič, Ester Havlová, Filip Šlapal, archivy České národní banky, Čs. obce legionářské a Národního technického muzea v Praze.

Pomník padlým legionářům v Mladé Boleslavi prošel od svého vzniku složitým vývojem. I když byla myšlenka na jeho vybudování formulována krátce po vzniku Československa, slavnostní odhalení se uskutečnilo až v roce 1923. V roce 1940 byl pomník odstraněn na příkaz nacistické okupační správy a jeho osud zůstal neznámý. Po 2. světové válce bylo na provizorní podstavec umístěno torzo původní sochy, ale plány na plnohodnotné obnovení byly na dlouhé čtyři desetiletí zmařeny komunistickým režimem. Po obnovení činnosti Jednoty ČsOL v Mladé Boleslavi v roce 1998 začaly snahy o zlepšení stavu pietního místa, které trvalo téměř 70 let. Až v roce 2014, po mnoha obtížích, byl pomník obnoven do současné podoby. Kniha se zaměřuje na tuto složitou historii pietního místa a podrobně mapuje projekt obnovy, včetně příprav, výstavby a znovuodhalení. Důležitou součástí publikace je seznam padlých legionářů z okresu Mladá Boleslav, který představuje první komplexní soubor informací včetně medailonků nejznámějších legionářů z regionu. Nechybí ani úvod o československých legiích, který poskytuje širší kontext.

Druhé, rozšířené vydání. Zvláštní vydání u příležitosti konání řádného Republikového sněmu ČsOL dne 10. listopadu 2015 v Národním památníku na Vítkově.

Sborník příspěvků kolektivu autorů navazující na celou řadu obdobných publikací o legionářích z jednotlivých okresů České republiky. Publikace se věnuje charakteristice domácího a zahraničního politického odboje během 1. světové války, představuje jednotlivé legie, legionářské stejnokroje a zbraně. Rozsáhlá pozornost je v publikaci věnována legionářským organizacím, pomníkům, tradicím a problematice legionářů v obecních kronikách. Připomenuty jsou i tři významné legionářské osobnosti z regionu - Otto Gutfreund, Jindřich Bém a František Rejchrt. Významnou část publikace představuje zveřejněný seznam legionářů z okresu Trutnov a katalog k výstavě Legionáři Trutnovska v boji za vznik Československa v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově.

Slovníkově pojatá poetika, která chce být méně příručkou a více antologií z české i světové poezie. Kniha, která má podobu terminologického slovníku, avšak slovníkové roztřídění básnických prostředků a forem, provázené nezbytným minimem teoretického poučení, je zde záminkou k nejrozmanitějším exkurzím do poezie naší i světové. „Předkládáme vám knížku, která má podobu terminologického slovníku, autorská ctižádost nás však vedla k jinému cíli, než je teoretická preciznost slovníkářů. Usilovali jsme spíše o to, aby o věcech poetiky vzniklo čtení, v němž by poezie nebyla jen objektem pro pitvu. Na počátku této knihy bylo především čtenářské zaujetí, k němuž jistá praxe přidala trochu zkušeností a zvědavost nezbytné minimum teoretického poučení. (...) Slovníkové roztřídění básnických prostředků a forem budiž raději záminkou k nejrozmanitějším exkurzím do poezie, jež se samozřejmě vzpírá a brání každému zjednodušování.“