Zahrada soch

Svazek obsahuje výbor z poezie české divadelní režisérky a pokouší se přiblížit především její tvorbu z osmdesátých let minulého století. Autorka shromáždila do své sbírky především verše, které ponejvíce představují její intimní a lyrické reflexe. Zdá se totiž, že tato poloha jí nejlépe vyhovuje: dokáže v ní nalézt a zachytit prchavost i náladu určitého okamžiku, vystihnout náznak příběhu či drobné epizody, nebo jemně načrtnout kontury citového prožitku. Jde o poezii psanou volným, přesto však rytmickým veršem, v níž autorka dbá na dodržování takových literárních postupů, které nenarušují ani neohrožují plynulost textu. Patrně nejcennější devízou těchto básní však zůstává skutečnost, že Žantovská dokáže hovořit o svých zážitcích zcela otevřeně, nic nepředstírá, nic nezamlčuje.