Příspěvek k dějinám radosti

Sex, Edvard Beneš a nezávislost vlaštovek v novém groteskním románu jedné z nejvýraznějších autorek současné české literatury. Život čtyř hlavních postav v průběhu staletí určuje nenápadný dům pod Petřínem, dům se zakusuje do kopce. Lze najít pro skutečnost novou definici? Lze najít pro lásku a nenávist novou definici? Minulost se pozve před rozbřeskem na návštěvu. Vykopne dveře, odmrští plášť. Pod ním je nahá. Paměť těl je něco jiného než paměť mysli. Mysl je výběrová, tak ráda se líbá s fantazií. Pravdu umlčují hrdost a sebeláska a pýcha, pošlapávají ji jiné myšlenky, chřadne, protože si s ní nevíme rady. Ale paměť těla neklame. Paměť těla vede sem, do domu pod Petřínem, do tohoto nenápadného domu, který je výbušninou, který je minovým polem, který je napěchovaný třaskavinou of sklepa po půdu, všechny zápalné šňůry míří sem, pod tuto střechu malostranského domu, a hrozí, že s domem do vzduchu vyletí nejen kopec za ním. Naše životy jsou v jistém smyslu neřešitelné. Projít životem jako slušný člověk se zdá být nejtěžší zkouškou.