Lentilka pro dědu Edu

Příběh o rodině v níž žijí pohromadě pradědeček, kterému ale všichni říkají dědo Edo, dědeček a mladí manželé se synem Honzíkem. Jde o vůbec první ztvárnění Alzheimerovy chorby v české literatuře pro děti. Příběh je napsaný lehce, citlivě a s humorem. Harmonické soužití několika generací narušuje pouze jedno, velká zapomnětlivost dědy Edy. Začala nenápadně, ovšem časem dospěla k tomu, že děda Eda netrefí domů, obouvá si různé boty, zapomene Honzíka v obchodě, zamkne se doma a neumí si otevřít, občas někoho nepozná. Zprvu si všichni myslí, že je to skleróza, která patří k věku, ale posléze se zjistí, že dědeček trpí Alzheimerovou chorobou. Malý čtenář čte, aniž by byl poučován, a na pozadí vyprávění si uvědomí, že takový problém existuje, nebo to dokonce už možná zná ze svého okolí. Vyprávění mu pomůže v nahlížení na tuto nemoc a v umění s takto nemocnými lidmi jednat.