Za hřích lásky

Honilové si od nepaměti volili ženy mezi mlynářskými dcerami, a pokud to bylo možné, ze mlýnů „na vodě“, na Sázavě, která tekla kolem rodného mlýna. A dcery vdávali ponejvíc také do mlýnů, takže krajánci, jdoucí kolem Sázavy ať po vodě nebo proti vodě, mohli téměř v každém mlýně vyřizovat pozdravení honilovskému příbuzenstvu.