Ocelová krysa rukuje

To tedy ano. Toto byl opravdu ten nejbeznadějnější z beznadějných okamžiků, které jsem kdy zažil. A to prosím v životě, který byl, bohužel, na beznadějné okamžiky celkem bohatý. A to myslím vážně. Teď tady stál ten krvelačný generál, šklebil se na mě a prstem hladil tenoučký kohoutek zbraně. Za ním stáli jeho pupkatí střelci a prohlíželi si mě skrz zaměřovače kulometů. A odzbrojené zbytky mé armády byly všude kolem vyháněny ze skrýší a naháněny doprostřed náměstí, aby je mohli snáz postřílet. Situací beznadějnějších než tato už asi mnoho nebude.