Kluci z ulice

Můj známý, kterému jsem podklady pro mé vzpomínání dal přečíst na svém webu uvedl: Každý z nás prožil nějaké to své dětství a řada z nás o něm může zpětně prohlásit, že to bylo dětství krásné či dokonce šťastné, plné prázdnin a bezstarostných dní a dobrodružství. Když se vám dostala do rukou knížka Petra Chalupy Kluci z ulice a začtete-li se do ní, pak dost možná s trochou zdravé závisti zjistíte – a to zvláště, pokud jste příslušníkem mužského pohlaví, že autor této vzpomínkové knihy těch dobrodružství v dětství zažil snad více, než je z dnešního pohledu obvyklé. Jiní si zas začnou barvitě vybavovat své vlastní zážitky a vzpomínky na dětské klukovské války a na pr vní platonické, dětské lásky a průšvihy ze školy a lumpárny, které se provádějí rodičům. Nejedno klukovské srdce by skutečně autorovi a jeho partě závidělo, zaplesalo při čtení všech těch dobrodružství a mírně si povzdechlo, že nemělo nikdy takovou příležitost sestavit si válečnou výzbroj „mužstva“ tak dokonale jako klukovská parta, do které patřil autor se svým bráchou Eďasem – v poválečných Karlových Varech se toho po venku jen tak povalovalo věru dost. „Kluci z ulice“ není tedy jen oddechová příjemná literatura, která by popisovala fi ktivní příběhy. I ti, kteří v dnešní uspěchané době nemají čas na čtení a kteří se „omezují“ pouze na literaturu faktu, si v knížce mohou zalistovat s klidným svědomím, že čtou něco, co se skutečně odehrálo. PETR CHALUPA