Černý chlapec

Černý chlapec je autobiografií Richarda Wrighta, ve které analyzuje své zážitky z dětství prožité na jihu Spojených států. Obraz tohoto období 20. let se pohybuje mezi dvěma světy (černošský vs. bělošský), které autor, jakožto velmi citlivé a introvertní dítě, těžce nese a snaží sevypořádat s nenávistí a diskriminací v americké společnosti. Na straně druhé musí také čelit nepochopení ze strany „svých lidí“. Kniha je sondou do Wrightova života, kde můžeme sledovat jeho vztahy s rodiči nebo jeho příbuznými (např. jeho vztah s nemocnou matkou a silně náboženskou tetou, která v mladém Wrightovi vzbudí silná odpor k náboženství). Vzhledem k těžkosti se realizovat v těchto podmínkách volí sever USA jako místo, kde jsou mezilidské vztahy více otevřené a odcestuje do Chicaga. Toto období je zásadní v jeho životě, přes den myje podlahy a po večerech čte Dostojevského nebo Prousta a formuje své představy o bělošské společnosti. Téma rasismus a diskriminace provází Wrighta po celý život a jeho rovněž tématem v jeho knihách. Nelze nezmínit jeho náklonnost ke komunismu, který ale později odmítl. V jeho případě se spíše jednalo o hledání společenství, kde by mohl najít spojence a přátele. Jestli bychom hledali osobnost, která navázala na tzv. Harlemskou renesanci, byl by to nepochybně Richard Wright, jeho díla dále ovlivnily novou generaci spisovatelů a básníků jako byli Amiri Baraka, Ralph Ellison nebo James Baldwin.