Za oblačného dne

5 stěžejních povídek z díla jednoho ze zakladatelů ruské realistické literatury, předchůdce a učitele M. Gorkého (1853-1921). „Bez jazyka“: Volyňský venkovan, který se chtěl před bídou ve vlasti zachránit vystěhováním do Ameriky, je v New Yorku „bez jazyka“ a bez pasu ztracený, pokládaný za divocha a křivdami vydrážděný k nepříčetnosti. Aby v „zemi svobody“ nezahynul, odcizuje se pozvolna zvykům svého rodiště a svému zdravému názoru na život, a po dvou letech se od Američanů liší jen nevyléčitelným steskem po vlasti. - „Paradox“: bezruký trpasličí mrzák, živící se vystavováním své bídy, přesvědčuje své publikum, že „člověk je stvořen ke štěstí jako pták k letu“. - V maloruské pohádce „Iom-kipur“ bojuje V.K. za náboženskou a rasovou rovnoprávnost a vysmívá se zaujatosti proti židům. - „Nevyhnutelnost“: dva buddhističtí mudrci, věřící, že nevyhnutelnost je pánem jejich činů, poznávají, že to, co se má stát, se stane jen z jejich vlastní vůle. - Titulní povídka: kočí dostavníku vypráví své cestující, šlechtické dívce, otřesné příběhy o krutostech a svévoli panstva k poddaným. Nálada v přírodě - chmurně zatažená oblaka a blesky - symbolizuje náladu doby.