Matyáš Sandorf

Příběh maďarského revolucionáře Sandorfa, opřený o důkladnou znalost prostředí Uher, zaujímá ve Verneově tvorbě zvláštní místo. Autor se v knize nevyhýbá palčivým otázkám společenského života, přímo se dotýká tehdejších politických událostí a národně osvobozeneckého boje. Hlavní postava knihy připomíná maďarského bojovníka za svobodu Lajose Kossutha. Protirakouské spiknutí maďarských vlastenců z roku 1867 však patří do oblasti politické fantazie. V tomto roce totiž došlo k takzvanému rakousko-uherskému vyrovnání v rámci rakouské monarchie. Vzniklo tak Rakousko-Uhersko, jehož politické uspořádání na příštích padesát let skvěle vyhovovalo maďarské šlechtě, ke které patřil i Matyáš Sandorf, protože jí umožňovalo nerušeně ovládat uherské občany nemaďarské národnosti, zvláště Slováky a příslušníky některých národů z území bývalé Jugoslávie. Protirakouský osten románu se však natolik zalíbil českým vlastencům, že ho již roku 1888 vydali v českém překladu na pokračování v deníku Národní listy.