Existencialismus není humanismus

More about the book

Tvrdí-li J. P. Sartre a jeho francouzští přívrženci, že existencialismus je humanismus, nelze takovéto použití slova »humanismus« nechati bez přezkoumání, neboť s ním spojujeme představy, které mohou míti značný dosah pro světový a životní názor. Nejde ovšem jen o otázku slovní: je velký rozdíl, zdali se filosofie člověkem jen zabývá či učí také povinnostem k němu. Nedorozumění o skutečném smyslu humanismu mohlo by vnésti zmatek do myšlení i tam, kde vztah k druhému člověku znamená vztah k bližnímu a kde lidské postavení ve světě neplatí za plně pochopitelné bez vztahu k něčemu, co je více než člověk. Tato studie ukazuje, že se Sartrův rozkladný existencialismus přizdobuje názvem humanismu neprávem. Rozebírá jeho spekulativní nedůslednosti a upozorňuje na jeho mravní prázdnotu. Nechce rozmnožiti módní literaturu o sartrismu a zbytečně také přispívat k jeho popularitě, nýbrž odmítnouti jej prostředky filosofické kritiky. To je totiž jediný přiměřený způsob, jak zabrániti zmatku v pojmech i s jeho praktickými důsledky.