Parameters
- 256 pages
- 9 hours of reading
More about the book
Kniha analyzuje příspěvky k politické filosofii z protestantské a katolické strany v českých zemích 17. století. První část se zaměřuje na protestantské spisy před rokem 1620, jejichž autoři, jako Georg Erast Tschernembl a Jan Jesenský, byli účastníky stavovské revolty a navázali na myšlenky kalvínských monarchomachů, obhajující odpor proti katolickému vladaři. J. A. Komenský, ačkoli se primárně nezaměřoval na politiku, v rámci svého díla zmiňuje politická témata, která předznamenávají osvícenecké tendence. V pobělohorské době se myslitelé v českých zemích zabývali otázkou existence tzv. filosofického hříchu, což je prohřešek proti přirozenému zákonu, i bez existence Boha. Tento problém položil základy pro rozvoj sekularizovaných podob přirozenoprávní teorie. Autoři ukazují, že učenci jako Rodrigo de Arriaga a Jan Caramuel z Lobkovitz se přiklonili k myšlence filosofického hříchu, která byla v roce 1690 prohlášena církevními úřady za bludnou. Dále se věnují počátkům teoretické reflexe národnostní otázky, jak ji zachycují františkán Bernhard Sannig na německé straně a Bohuslav Balbín na české.
Book purchase
Kapitoly z dějin politické filosofie v českých zemích 17. století, Stanislav Sousedík, Kateřina Šolcová
- Language
- Released
- 2021
- Binding
- (Paperback)
Payment methods
No one has rated yet.
- Title
- Kapitoly z dějin politické filosofie v českých zemích 17. století
- Language
- Czech
- Authors
- Stanislav Sousedík, Kateřina Šolcová
- Publisher
- Pavel Mervart
- Released
- 2021
- Format
- Paperback
- Pages
- 256
- ISBN10
- 8074654443
- ISBN13
- 9788074654442
- Series
- Tags
- Non-Fiction, Social Sciences, Political Science & Politics, Philosophical Topics, Philosophy, Gifts for grandpa, History of Philosophy
- Description
- Kniha analyzuje příspěvky k politické filosofii z protestantské a katolické strany v českých zemích 17. století. První část se zaměřuje na protestantské spisy před rokem 1620, jejichž autoři, jako Georg Erast Tschernembl a Jan Jesenský, byli účastníky stavovské revolty a navázali na myšlenky kalvínských monarchomachů, obhajující odpor proti katolickému vladaři. J. A. Komenský, ačkoli se primárně nezaměřoval na politiku, v rámci svého díla zmiňuje politická témata, která předznamenávají osvícenecké tendence. V pobělohorské době se myslitelé v českých zemích zabývali otázkou existence tzv. filosofického hříchu, což je prohřešek proti přirozenému zákonu, i bez existence Boha. Tento problém položil základy pro rozvoj sekularizovaných podob přirozenoprávní teorie. Autoři ukazují, že učenci jako Rodrigo de Arriaga a Jan Caramuel z Lobkovitz se přiklonili k myšlence filosofického hříchu, která byla v roce 1690 prohlášena církevními úřady za bludnou. Dále se věnují počátkům teoretické reflexe národnostní otázky, jak ji zachycují františkán Bernhard Sannig na německé straně a Bohuslav Balbín na české.