Větroplavba IV.

More about the book

Ve čtvrté části Větroplavby se autor zaměřuje na období po roce 1878, přičemž klíčovým okamžikem pro balonové lety v českých zemích byl rok 1891, kdy se v Praze konala Zemská jubilejní výstava. Součástí jejího programu byl upoutaný balon, který provozoval Maximilian Wolff. Balon Kysibelka-Giesshübler, vyrobený v Praze, vzlétal od 25. května do výšky asi 200 m s cestujícími. Výkonný výbor výstavy pozval francouzské vzduchoplavce Louise Godarda, Edouarda Surcoufa a později i Eugena Taupina. Ti měli na výstavišti dva balony, menší pro jednu osobu a větší, Victor Hugo, pro tři až čtyři osoby. Okolo francouzských vzduchoplavců se utvořil zájem o balony, což vedlo k založení České aeronautické společnosti v roce 1892. Publikace se také věnuje prvním letům vynálezce lodního šroubu Ressela, jehož vzlety proběhly v roce 1893, kdy Česká aeronautická společnost cvičila balonové piloty a pořádala vzduchoplaveckou výstavu. Návštěvníci mohli vidět model vzducholodi Praha, projektovaný Ing. Reinholdem Kovářem. V letech 1893 až 1895 vzbuzovala Česká aeronautická společnost velké naděje, avšak po roce 1895 se situace pro balonový sport zhoršila, a balony vzlétaly jen při slavnostech a výstavách. Čtenář se také dozví o událostech po zániku České aeronautické společnosti.