Může chodit kapr v obleku? A Může se tehhle zvláštní šupináč kamarádit se stromem? Může! Jabloň Větvička a kapr Ploutvička procházejí ruku v ruce, vlastně větev v ploutvi, někdy radostným, někdy nelehkým žitím. A my je můžeme zastihnout ve čtyřech ročních obdobích, čtyřech příbězích, v jednom tajuplném městě.
Celobarevná encyklopedie přináší podrobné informace od úplného počátku světové aviatiky až do roku 1914. Popisuje první pokusy s létáním, vývoj aviatiky v našich zemích, speciální typy letadel i využití parních strojů pro pohon letadel. Je doplněna vybranými typy jednoplošníků, dvojplošníků, hydroplánů, předchůdců ultralehkých letadel a informacemi o českých průkopnících létání.
Chcete vědět, co se děje v hroším domečku, když táta s mámou odjedou do práce a děda s hrošíkem zůstanou sami doma? V této knize najdete 6 příběhů, které vznikly podle loutkového seriálu večerníčků České televize. Děda s hrošíkem v nich podnikají výpravu na severní pól, snaží se rozveselit smutnou kytku, trochu kouzlí a dokonce naučí ptáčka létat. Kniha je určena dětem od 3 let.
Přehled letadel průkopníků vzduchoplavby. Obsahuje historii, technický popis, výkresy a barevné schema každého letadla.
Přání člověka vzlétnout bylo korunováno úspěchem až koncem 18. století díky geniálnímu vynálezu bratří Montgolfierů. První vzlety balonů ve Francii, a to bez posádky i s lidmi v koši balonu, otevřely historii létání a ovlivnily i české vzduchoplavce. Prostřednictvím dobových fotografií, novinových článků, vzpomínek a historických rytin je toto nejzajímavější období světové i české vzduchoplavby zachyceno v encyklopedii Balony vzducholodě. Z obsahu knihy: * historie letectví a počátky balonového létání * nejstarší projekty a experimenty s balony * padák pro rychlé opuštění domu * nerealizované projekty a nepodařené vzlety * akustický variometr a další zajímavé přístroje * balony upoutané pomocí lana * aerostaty na horký vzduch * balony plněné plynem a jejich vývoj * stavba řiditelných balonů a vzducholodí * elektrická vzducholoď bratrů Tissandierových * vojenské využití balonů * britská námořní vzducholoď a dělostřelecké balony * francouzské, německé, americké a ruské vzducholodi * průkopníci balonového létání v Evropě a zámoří * balony a vzducholodě nad severním pólem * Roald Amundsen a Umberto Nobile * česká vzduchoplavba a naši balonisté * Pražská vzduchoplavecká škola * Česká aeronautická společnost * technické detaily a konstrukční zvláštnosti strojů lehčích než vzduch * makety a novodobé repliky montgolfiér * dobové fotografie, reklamy a ilustrace
Sbírka drobných povídek, která reflektuje prostřednictvím osudu jednotlivců, události XX. století, které přineslo tolik utrpení, jako malokteré před tím. Je připomínkou nešťastných dějin, které tak neurvale vpadávaly do našich životů, do vztahů mezi lidmi, kdy se však naplno prokazovaly pravé tváře lidí, ať už v negativním či pozitivním smyslu. Je však také holdem lidské nezlomnosti, která si přes tyto překážky dokázala vybojovat svůj život. Každou povídku doprovázejí ilustrace jednoho z novodobých českých výtvarníků.
Historie stavby draků, řada univerzálních stavebních návodů a praktik, návody na stavbu čínských a malajských draků.
Na konci 19. století se objevily první pokusy o létání, které naznačovaly, že se blíží doba, kdy člověk skutečně vzlétne. Po neúspěších evropských průkopníků v letech 1890-1900 se úsilí přesunulo do USA, kde bratři Wrightovi v prosinci 1903 uskutečnili první úspěšné lety. V českých zemích se objevovaly zprávy o pokusech Gustava Weiskopfa-Whiteheada a profesora Langleye. Zprávy o Wrightových letech byly zpočátku nedůvěryhodné, ale Wilbur Wright v roce 1908 v Evropě ukázal, co dokázali. Evropští průkopníci brzy dohnali americký náskok, což vyvolalo aviatickou horečku, která zasáhla i české země. V letech 1900-1910 se objevili zájemci jako Gustav Finger, Jan Hirsch a další, kteří se snažili vyvinout letadla těžší než vzduch. V roce 1908 se organizátoři pražské výstavy pokusili získat letadla z Francie, ale neuspěli. Kniha popisuje dění od experimentů Igo Etricha v Trutnově po lety domácích průkopníků v Plzni na začátku první světové války. Zachycuje činnost letců jako Jana Kašpara, Eugena Čiháka a dalších, včetně zahraničních pilotů. Neopomíná letecké spolky, výstavy letadel a bohatou přednáškovou činnost, čímž poskytuje celkový obraz leteckého dění v českých zemích až do vypuknutí války.
Ve čtvrté části Větroplavby se autor zaměřuje na období po roce 1878. Klíčovým okamžikem v historii balonových letů v českých zemích se stal rok 1891. Tehdy se v Praze konala velká Zemská jubilejní výstava. Do jejího zábavního programu patřil upoutaný balon, který provozoval výše zmíněný Maximilian Wolff. Po počátečních potížích balon pojmenovaný Kysibelka-Giesshübler, zhotovený v Praze, vzlétal od 25. května s cestujícími do výše asi 200 m nad výstaviště. Výkonný výbor Zemské jubilejní výstavy se rozhodl pozvat do Prahy zkušené francouzské vzduchoplavce Louise Godarda a Edouarda Surcoufa. Později k nim přibyl ještě třetí vzduchoplavec Eugen Taupin. Vzduchoplavci měli na výstavišti dva balony, menší pro jednu osobu a větší, pojmenovaný Victor Hugo, který unesl tři až čtyři osoby. Okolo francouzských vzduchoplavců se utvořil kroužek zájemců o balony a v následujícím roce 1892 se ustavila Česká aeronautická společnost. Publikace pojedná i o prvních letech vynálezce lodního šroubu Ressela. Jeho první vzlety se uskutečnily v roce 1893. Ve stejném roce cvičila v Praze své balonové piloty Česká aeronautická společnost. V Praze se u té příležitosti konala i vzduchoplavecká výstava. Vedle jiných předmětů a vyobrazení si tu návštěvníci mohli prohlédnut model vzducholodi Praha, projektované Ing. Reinholdem Kovářem. V létech 1893 až 1895 vzbuzovala Česká aeronautická společnost značné naděje, avšak situace v českých zemích po roce 1895 nebyla pro balonový sport příliš příznivá a balony vzlétaly jen při různých slavnostech či výstavách. Čtenář se v této knize nebude ochuzen ani o dění v oblasti balonových letů, které se událo po zániku České aeronautické společnosti.
Pátý díl řady Větroplavba se pět noří do nejstarší historie létání v českých zemích a zabývá je kategoriemi lidí, které autor označuje za zájemce, příznivce, znalce, propagátory či popularizátoři a vědce. Zájemci představují v podstatě neznámou skupinu osob s pozitivním vztahem k problematice létání. Zpravidla se navenek neprojevovali a zapadli v temnotách minulosti. Do této kategorie patří také Jednota pro povznesení průmyslu v Čechách, založená v roce 1833. Příznivci tvoří specifickou skupinu zájemců, kteří v oboru aktivně nepracovali, avšak působili v redakcích periodik, případně jako vydavatelé. Znalci měli dosti hluboké znalosti o otázkách létání a někteří příležitostně o nich opsali do periodik nebo do encyklopedií. Propagátoři a popularizátoři napsali větší počet článků do časopisů zhruba v letech 1890 až 1914. A pokud jde o vědce, ti se rozpadají do dvou skupin. První tvoří ti, kteří se letectvím nezabývali, ale jejich práce měla pro letectví význam. Druhou skupinou jsou pak ti vědci, kteří se přímo zabývali otázkami letectví. První skupinu autor zahajuje osobou pražského lékaře Jana Mayera (1754–1807), člen České královské společnosti nauk. Z českých fyziků se v knize objeví například profesor Čeněk Strouhal (1850–1923). Opomenuta nebude ani práce moravského rodáka profesora Ernsta Macha (1838–1916).