Půjdu do pekla spokojen
Adolf Eichmann: životní dráha masového vraha
Authors
Book rating
More about the book
Je to fascinující příběh. Vysoký důstojník SS Adolf Eichmann, pověřený uskutečněním obludného plánu vyhlazení židovského obyvatelstva na všech územích ovládaných hitlerovským Německem, patří k nejbizarnějším osobnostem 20. století. Nazval-li Dušan Hamšík Adolfa Hitlera „géniem průměrnosti“ pak Eichmann je „géniem nicotnosti“. Pilný úředník smrti, vzorný otec rodiny, poslušný, vlastního myšlení neschopný vykonavatel rozkazů. Zorganizoval trýznivou smrt milionů lidí, dospělých i dětí, byl na to patologicky hrdý, chvástal se, že i do pekla půjde spokojen, ale o pár let později, před soudem a na dohled od šibenice, sdělí světu, že vlastně ani není antisemitou, věří v Boha a nikdy se nechtěl věnovat zabíjení. Kráčíme-li krok za krokem stopami dramatického, ale současně i absurditou přeplněného života tohoto muže, užasneme nad tím, jak rozporuplné malosti může být člověk schopen.
Publication
Book purchase
Půjdu do pekla spokojen, Roman Cílek
- Language
- Released
- 2015
- Binding
- (Hardcover)
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Půjdu do pekla spokojen
- Subtitle
- Adolf Eichmann: životní dráha masového vraha
- Language
- Czech
- Authors
- Roman Cílek
- Publisher
- Epocha (ČR)
- Released
- 2015
- Format
- Hardcover
- Pages
- 150
- ISBN10
- 807425268X
- ISBN13
- 9788074252686
- Series
- Tags
- Historical Themes, World War II, Jews, Nazis, Court, Court Trials, War Crimes, Victims of Nazism, Personality of a Person
- Rating
- 4.45 out of 5
- Description
- Je to fascinující příběh. Vysoký důstojník SS Adolf Eichmann, pověřený uskutečněním obludného plánu vyhlazení židovského obyvatelstva na všech územích ovládaných hitlerovským Německem, patří k nejbizarnějším osobnostem 20. století. Nazval-li Dušan Hamšík Adolfa Hitlera „géniem průměrnosti“ pak Eichmann je „géniem nicotnosti“. Pilný úředník smrti, vzorný otec rodiny, poslušný, vlastního myšlení neschopný vykonavatel rozkazů. Zorganizoval trýznivou smrt milionů lidí, dospělých i dětí, byl na to patologicky hrdý, chvástal se, že i do pekla půjde spokojen, ale o pár let později, před soudem a na dohled od šibenice, sdělí světu, že vlastně ani není antisemitou, věří v Boha a nikdy se nechtěl věnovat zabíjení. Kráčíme-li krok za krokem stopami dramatického, ale současně i absurditou přeplněného života tohoto muže, užasneme nad tím, jak rozporuplné malosti může být člověk schopen.