Úvahy emigranta

More about the book

Je-li prvořadým úkolem spisovatele v exilu podat svědectví, pak Jan Čep představuje modelový příklad. Po několikatýdenní mizérii v německých utečeneckých táborech se v Paříži pustí do psaní článků pro deník Le Monde. V sérii Úvah emigranta osvětluje únorové a poúnorové události v Československu, přičemž francouzskému čtenáři nabízí přímé svědectví intelektuála v emigraci. Čep brilantně zachycuje mechanismy totalitní moci a vykresluje "atmosféru nejistoty a úzkosti, lži a neupřímnosti", která v jeho vlasti zavládla po komunistickém převratu. Odhaluje zneužití mocenského postavení komunistickou stranou, podporovanou Sovětským svazem, a upozorňuje na ideologickou propagandu, která využívá polopravd a lží, manipulaci a cenzuru. Dále se zabývá vymýváním mozků školní mládeže a celé populace, a zdůrazňuje, že restriktivní zásahy zasahují i do soukromého života. Čep se také zaměřuje na perzekuci a likvidaci nepoddajných intelektuálů. Je pozoruhodné, jak pronikavě analyzoval konflikt mezi komunistickým režimem a katolickou církví, přičemž jeho závěry, i přes omezené a propagandou zkreslené materiály, se dnes jeví jako obdivuhodně přesné a srovnatelné se současným historickým bádáním.