Šlechtění pivoněk

More about the book

Pivoňky pěstované jako okrasné či léčivé rostliny tvoří významnou skupinu zahradních trvalek, které mají své místo jak v tradičních, tak moderních zahradách. Jejich šlechtění se přitom nevěnuje taková pozornost, jakou by si zasloužily. Na rozdíl od jiných okrasných rostlin jde v jejich případě o poměrně zdlouhavý proces. Vypěstovat ze semen květuschopné rostliny trvá v dobrých podmínkách kolem pěti let. A ještě déle trvá napěstování zkušebního a prodejního materiálu. Rovněž zájmových pěstitelů, kteří by se věnovali šlechtění pivoněk, je málo v porovnání s jinými obdobně prošlechtěnými skupinami rostlin, jako jsou růže, kosatce nebo hosty. Přesto vznikají nové odrůdy, které chtějí zaujmout, pokračuje se ve šlechtění hybridních pivoněk, a to jak meziskupinových, tak bylinných. Jiní šlechtitelé se snaží prodloužit období kvetení ranými odrůdami, či naopak odrůdami s pozdním obdobím květu. Kromě toho se pěstitelé zaměřují na zpevnění stonku, aby se trs nerozklesl při dešti a nevylamoval při větru, jiní se zabývají vůní květů, jako je tomu u růží. Průhonická botanická zahrada Botanického ústavu AV ČR je pracoviště, jež se pivoňkami zabývá již od sedmdesátých let 20. století a jako jediné pracoviště v České republice se dlouhodobě věnuje šlechtění. Průhonická sbírka pivoněk je Národní sbírkou sítě Národních sbírek Unie botanických zahrad ČR a vybraní jedinci českého šlechtění jsou zařazeni do Národního programu genetických zdrojů. Sbírka je také na seznamu doporučených sbírek Americké pivoňkové společnosti.