Ondřej Netík je autorem, kterého čeští čtenáři již znají: jeho trilogie Sanatorium podvržených (Zelený skřítek a děvčátko jménem Diana, Meluzína, dívka jménem Ema a Tanečnice, věc názvem Sined) vzbudila zájem řady čtenářů. Podobně jako předchozí knihy i Kejklíři léta balancují na pomezí různých žánrů, je to pohádkový příběh nejen pro dospělé, cesta do zvláštního světa symboliky a snových představ. Romantický příběh odehrávající se ve skutečném městě viděný a vnímaný očima dětské fantazie, kdy se může ztratit celá ulice a nočním městem se pohybují nebezpečné Děti noci. Autor sám sebe označuje za filozofa a mága, optimistu i snílka, komedianta a vypravěče. Rád si pohrává se slovíčky, už samotný obsah knihy je napsán formou verše: Léto – / Zamilovaný / Hledá / Křišťálovou / Růži ; Deštivá noc – / Paprsek / Marně / Bloudí / Ztracenou / Ulicí; Slova / Básně / Pláčou / Láskou / Zamilovaných. Je to příběh o hledání a nalézání, o lásce a zamilovaných, o tajemstvích a tajemných místech, příběh na pomezí reality a snu, kde je dovoleno mnohé. Na rozdíl od chvějivé křehkosti příběhu jsou ilustrace v knize provedeny jistou a pevnou linkou, která čtenáře vrací zpět do reality všedního světa.
