Miloš Calda Book order (chronological)

Životopis Winstona Churchilla, považovaného většinou Britů za nejvýznamnější osobnost novodobých dějin, se vyznačuje monumentálním rozsahem a hlubokým porozuměním dobovým společenským poměrům, včetně anglického intrikánství a Churchillových rodinných vztahů. Roberts se zaměřuje na klíčové politické a strategické aspekty obou světových válek, jichž se Churchill aktivně účastnil. Ačkoli o Churchillovi existuje mnoho knih, Robertsova publikace vychází z nedávno zpřístupněných pamětí sovětského velvyslance Ivana Majského a deníků krále Jiřího VI., což jí dodává na výjimečnosti. Dílo představuje definitivní životopis tohoto velikého státníka a jedné z klíčových postav vítězného triumvirátu v boji proti genocidnímu zločinci. Roberts se také podrobně věnuje Churchillovým osobním vlastnostem, jako je jeho dobrodružná povaha, literární talent (získal Nobelovu cenu za literaturu), psychologická intuice, vytrvalost a nezapomenutelné rétorické schopnosti. Tyto schopnosti hrály klíčovou roli během bitvy o Británii, kdy jeho projevy dodávaly odvahu nejen Britům, ale celému Západu. Pro zájemce o osobnost Winstona Churchilla a historii druhé světové války je tato kniha nezbytná. Britská média ji hodnotí jako jednu z nejlepších prací o Churchillovi, ne-li vůbec nejlepší.

Oleg Gordijevskij, syn agenta KGB, sa postupne začal dívať na komunistické zriadenie svojej krajiny ako na zločinné a neschopné reformy. Ruská spravodajská služba ho prvýkrát nasadila v roku 1968 a neskôr sa stal popredným zástupcom Sovietskeho zväzu v Londýne. Od roku 1973 však tajne pracoval pre MI6, pričom takmer desať rokov pomáhal Západu odhaľovať ruských špiónov a prekazil množstvo tajných plánov. V čase, keď sa studená vojna chýlila ku koncu, sovietske vedenie prežívalo čoraz väčšiu paranoju z možného prvého úderu zo strany USA, čo svet posúvalo na pokraj vojny. Pracovníci MI6 sa snažili udržať Gordijevského identitu v tajnosti, a to aj pred CIA, ktorá sa snažila odhaliť britského zdroja na najvyššej úrovni. Ich posadnutosť však viedla ku Gordijevského skaze, keď ho identifikoval Aldrich Ames, známy svojou špionážou pre Sovietov. Najnovšia kniha Bena Macintyra sa zaoberá trojstranným nešportovým správaním USA, Británie a Sovietskeho zväzu a ponúka strhujúci opis Gordijevského úteku z Moskvy v roku 1985. Čitateľ sa dostane do hlboko utajeného sveta zrady, kde rozhodnutie jednotlivca môže zmeniť budúcnosť národov.

A Time Magazine Top 10 Nonfiction Book of 2016 and soon to be a major motion picture, this passionate analysis delves into the crisis of white working-class Americans. The decline of this demographic, ongoing for over forty years, is explored with striking honesty from an insider's perspective. The author recounts his family's journey, beginning in post-war America when his grandparents, "dirt poor and in love," moved from Kentucky's Appalachia to Ohio in search of a better life. They raised a middle-class family, and the author eventually graduated from Yale Law School, a symbol of their success in achieving upward mobility. However, the narrative reveals a deeper, more complex reality. Despite their efforts, Vance's family struggled with the burdens of abuse, alcoholism, poverty, and trauma, unable to fully escape their past. The author poignantly illustrates how he continues to grapple with the demons of his chaotic family history. Blending humor with vivid characters, this deeply moving memoir offers a compelling exploration of what upward mobility truly feels like and serves as a troubling meditation on the loss of the American dream for many in the country.

V návaznosti na Foucaultův pojem „biopolitiky“ se Agamben snaží předvést, že svrchovaná politická moc je v západní myšlenkové tradici již od Aristotela chápána jako „moc nad životem“. S využitím analýz C. Schmitta a výsledků antropologického bádání Agamben definuje svatého člověka jako bytost, již lze zabít, ale nikoli obětovat. Tento paradox podle Agambena vymezuje postavení moderního jedince v systému, který ovládá kolektivní „holý život“ všech.

Stephen Inwood has written a compelling and comprehensive history of this incredibly unique and complicated city, from the fires and plundering of latterday Londinium to the frenetic art, music and politics of London's last 30 years. This is the updated paperback edition. "Inwood's book has it all, so much so that, coming to the end, the reader wants to start over again." - "Sunday Times". "An utterly winning work, erudite yet entertaining...This is a wonderful book." - "Financial Times". "Inwood proves himself a heroic reader, absorbing and filtering all that is to be known about a city for which he has a genuine and abiding affection." - "Daily Telegraph". "As sprawling and richly textured as London itself." - "Independent".

Práce Johna Laughlanda z roku 1997 odpovídá směru uvažování, který vůči projektům Evropské unie zastává euroskeptické křídlo britských konzervativců. Filozoficky autor vychází z britské tradice politické filozofie (Hobbes, Locke, Burke) a konstitucionalismu, které kladou velký důraz na pojem suverenity. V sedmi kapitolách se věnuje historickým kořenům evropské myšlenky, roli Německa v evropské politice od středověku po současnost a dnešní evropské ideologii.

Stalinova "vojevůdcovská" nezpůsobilost vehnala v průběhu druhé světové války do německého zajetí miliony vojáků. Jeho nelítostná decimace všech vrstev národa, dokonce celých komunit, vedla generála Vlasova k rozhodnutí vytvořit armádu, která by ze dvou zel - Stalin a Hitler - porazila nejprve to větší, kterým se mu jevil Stalin. Stalin například po celou válku nepřistoupil k haagským konvencím o zacházení s válečnými zajatci a svým odmítavým postojem tak nepřímo způsobil tragický osud zajatců. Kromě vlasovců se proti bolševismu postavil také národ kozáků. Další skupinou stojící proti Stalinovi byli někteří příslušníci rozsáhlé bílé emigrace, jejichž potomci se mnohdy narodili již na Západě. Vedle nich se na konci války ocitlo v britském zajetí mnoho protikomunistických Jugoslávců. Více než dva miliony těchto lidí byly v letech 1944-1947 násilně navráceny do Sovětského svazu - podle dohod, jež Britové a Američané se Stalinem stvrdili na konferenci v Jaltě - v rozporu s řadou britských zákonů a ustanovení mezinárodního práva. Osudem těchto ubožáků byla buď okamžitá smrt zastřelením po návratu, či pomalejší umírání v táborech Gulagu. Vyvázli jen nemnozí......